|
|
Integrace iPadů do škol
Havíř, David ; Kulhánková, Jana (oponent) ; Dydowicz, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem dílčí části informačního systému založeném na iPadech jakožto výukových zařízeních. Teoretická část se zaměřuje na obecnou teorii, specifika týkající se tématu a výhody iPadů pro školský sektor. Praktická část pak na analýzu a porovnání různých variant navrhovaných řešení z hlediska míry přínosu a finanční náročnosti pro konkrétní školu, následný výběr nejvhodnějšího z nich a integraci do stávajícího informačního systému téže školy.
|
|
|
Maori Challenges to Mainstream Education. Case Study of Native Schools in New Zealand
Kulhánková, Jana ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Tato studie pojednává o vývoji vzdělávacích institucí vedených maorskou populací na Novém Zélandu. V druhém plánu sleduje reflexi významu vzdělávání maorských dětí v rodném jazyce v postojích zainteresovaných učitelů a rodičů. Zaměřuje se především na současné typy maorských škol, kde výuka probíhá v maorštině a kde jsou maorské kulturní hodnoty, vědění společenskou normou. Pro svůj podíl na revitalizaci a praktikování maorské kultury a jazyka představují maorské školy jeden ze symbolů moderního maorství. Má práce odkazuje na dosavadní studie, stejně jako na vlastní výzkum v konkrétním předškolním centru kohanga reo, doplněný o četné návštěvy maorské základní školy kura kaupapa a jedné z bilingvních tříd ve městě Dunedin na Jižním ostrově Nového Zélandu. Spíše než přinést nová zjištění je mým záměrem zaznamenat fungování konkrétní instituce a proces výuky jazyka, při kterém je jedinec současně vržen do vlastní kultury. Vycházím ze sociokulturního přístupu, podle kterého je proces osvojování si jazyka pomocí nejrůznějších technik aplikovaných v těchto školách provázen procesem kulturní socializace, jehož nedílným cílem je i vypěstování osobitého kulturního vědomí a sebehodnocení. Jak lze charakterizovat maorské učitele a co je vedlo k tomu, aby zde působili? Co vedlo rodiče žáků k volbě maorských...
|
|
| |
|
|
Maori Challenges to Mainstream Education. Case Study of Native Schools in New Zealand
Kulhánková, Jana ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Tato studie pojednává o vývoji vzdělávacích institucí vedených maorskou populací na Novém Zélandu. V druhém plánu sleduje reflexi významu vzdělávání maorských dětí v rodném jazyce v postojích zainteresovaných učitelů a rodičů. Zaměřuje se především na současné typy maorských škol, kde výuka probíhá v maorštině a kde jsou maorské kulturní hodnoty, vědění společenskou normou. Pro svůj podíl na revitalizaci a praktikování maorské kultury a jazyka představují maorské školy jeden ze symbolů moderního maorství. Má práce odkazuje na dosavadní studie, stejně jako na vlastní výzkum v konkrétním předškolním centru kohanga reo, doplněný o četné návštěvy maorské základní školy kura kaupapa a jedné z bilingvních tříd ve městě Dunedin na Jižním ostrově Nového Zélandu. Spíše než přinést nová zjištění je mým záměrem zaznamenat fungování konkrétní instituce a proces výuky jazyka, při kterém je jedinec současně vržen do vlastní kultury. Vycházím ze sociokulturního přístupu, podle kterého je proces osvojování si jazyka pomocí nejrůznějších technik aplikovaných v těchto školách provázen procesem kulturní socializace, jehož nedílným cílem je i vypěstování osobitého kulturního vědomí a sebehodnocení. Jak lze charakterizovat maorské učitele a co je vedlo k tomu, aby zde působili? Co vedlo rodiče žáků k volbě maorských...
|
|
|
Healing Aboriginal Women - Emerging and Changing Culture of Indigenous Australians.
Kulhánková, Jana ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Novotný, Stanislav (oponent)
Předmětem této studie o současné městské kultuře Austrálců je, jak komunitní organizace sociální péče, Kummara, přispívá k revitalizaci tradiční kultury Austrálců. Ve výzkumu jsem se zaměřila na centrum rodinné péče nativních žen - Kummara Family Care - v Brisbane. Hlavním cílem Kummary je péče o rodinu a děti, ale současně posílení pozice Austrálek v moderní australské společnosti a znovuobjevování jejich tradiční role. Tato organizace usiluje o řešení následků tzv. Ukradených generací, neboli šedesátileté etapy (1910-1969) kdy australští sociální pracovníci násilně odebírali děti z rodin Austrálců a podrobovali je západní převýchově a christianizaci. Hlavní tezí této práce je, že Kummara svou činností přispívá k revitalizaci tradiční kultury Austrálců, a to především v oblasti výchovy dětí a dospívajících (zavádění přechodových rituálů a rodičovských programů) a znovuobjevování tradiční role ženy v rodině, komunitě a ženském spirituálním životě. Z pohledu nativních obyvatel a jejich holistického chápání zdraví se tak podílí na kulturním, spirituálním a emocionálním léčení. Přestože jsou způsoby "léčení" a rodinné péče pochopitelně modernizovány a nesou v sobě prvky z jiných kultur, které soudobou kulturu Austrálců ze všech stran ovlivňují a formují, přesto v sobě zachovávají jakýsi pravzor, neboli to, co...
|
|
|
Integrace iPadů do škol
Havíř, David ; Kulhánková, Jana (oponent) ; Dydowicz, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem dílčí části informačního systému založeném na iPadech jakožto výukových zařízeních. Teoretická část se zaměřuje na obecnou teorii, specifika týkající se tématu a výhody iPadů pro školský sektor. Praktická část pak na analýzu a porovnání různých variant navrhovaných řešení z hlediska míry přínosu a finanční náročnosti pro konkrétní školu, následný výběr nejvhodnějšího z nich a integraci do stávajícího informačního systému téže školy.
|
|
|
Speciálně pedagogická podpora v oblasti zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením
KULHÁNKOVÁ, Jana
V současné době se lidé s lehkým mentálním postižením připravují na výkon budoucího povolání zejména na odborných učilištích a na dvouletých praktických školách. Kompetence, které by v rámci studia měli získat, jsou vymezeny příslušnými rámcovými vzdělávacími programy stanovenými v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Osvojení si výstupních kompetencí by mělo absolventům umožnit úspěšné uplatnění na chráněném či v ideálním případě na otevřeném trhu práce. Přesto však patří lidé s lehkým mentálním postižením mezi skupiny osob, které jsou nejohroženější nezaměstnaností. Jednou z příčin tohoto stavu může být, podobně jako je tomu i v případě dalších skupin ohrožených nezaměstnaností, nedostatečná osobnostní nebo odborná příprava. Řešením této situace jsou cílené vzdělávací aktivity, jako např. v současnosti nejčastější rekvalifikační kurzy nebo tzv. job cluby financované či přímo organizované úřady práce. Vzhledem ke specifičnosti cílové skupiny osob se zdravotním postižením je nezbytné přizpůsobit obsah a organizaci a uplatňovat v rámci těchto aktivit speciální vzdělávací metody. Z tohoto důvodu je vhodné, aby byly tyto činnosti realizovány speciálními pedagogy. Cílem bakalářské práce je proto navrhnout možnosti speciálně pedagogické podpory v oblasti zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením. Pro dosažení uvedeného cíle bylo třeba nejprve vymezit cílovou skupinu a charakterizovat ji zejména s ohledem na specifika v oblastech vzdělávání a sociálního začleňování, které úzce souvisí s možnostmi a schopností pracovního uplatnění. V oblasti psychického vývoje jsou to zejména pomalejší zpracování informací, nedostatečně rozvinuté logické myšlení, zhoršená paměť, krátkodobá či ulpívavá pozornost, snížení schopnosti analýzy a syntézy, potíže v porozumění i expresivní složce řeči, emoční nestabilita či nedostatečná vůle. V oblasti sociální se pak jedná především o potíže při navazování a udržování sociálních vztahů, problémy v chápání sociálních rolí, složité budování vlastní identity a s tím spojené získání přiměřeného sociálního statusu či rizika související se stigmatizací těchto jedinců. Aby bylo v souladu s cílem práce navrhnout možnosti speciálně pedagogické podpory v oblasti zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením, bylo nezbytné věnovat v další části práce pozornost profesní přípravě cílové skupiny, která v současné době ve většině případů probíhá na odborných učilištích a praktických školách dvouletých. Oba typy škol jsou proto stručně charakterizovány a následně jsou na základě rámcových vzdělávacích programů specifikovány klíčové a odborné kompetence, které by si jejich absolventi měli osvojit. V obou případech se konkrétně jedná o kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní (respektive k pracovnímu uplatnění), na odborných učilištích pak také matematické kompetence a kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Odborné kompetence jsou vymezeny jednak s ohledem na typ školy a u odborných učilišť také specificky podle jednotlivých učebních oborů. Třetí část práce je zaměřena na význam zaměstnávání jako možný stěžejní motivační prvek pro osoby s lehkým mentálním postižením ve vztahu k profesnímu vzdělávání a dalším formám rozvoje kompetencí. Dále jsou zde popsány současné formy specifické podpory zaměstnávání, které prohlubují nebo navazují na kompetence získané v rámci formálního vzdělávání ve výše zmíněných školách a hrají tudíž významnou roli v systému profesní přípravy. V tomto směru se jedná především o podporované zaměstnávání, tranzitní program a job club.
|
host ::
RSS.