|
|
Od diabetu, chronické pankreatitidy po karcinom pankreatu: miRNA-nový marker karcinomu pankreatu?
Škrha, Pavel ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Bendlová, Běla (oponent) ; Krechler, Tomáš (oponent)
Od diabetu, chronické pankreatitidy po karcinom pankreatu: miRNA - nový marker karcinomu pankreatu? Pavel Škrha Abstrakt Úvod: Karcinom pankreatu se řadí mezi nádory s nejhorší prognózou. Ta je dána vysokou letalitou z důvodu absence časných symptomů a vhodných markerů. Cílem práce je jednak zmapovat u pacientů s karcinomem výskyt prvních nespecifických příznaků nemoci (recentní vznik diabetes mellitus a hmotnostní úbytek), dále pak otestovat vytipované miRNA jako markery karcinomu, včetně subanalýz podle konkrétních kritérií (přítomnosti diabetu a jeho typu, hmotnostního úbytku, stadia karcinomu, velikosti karcinomu, přítomnosti chronické pankreatitidy u osob s karcinomem). Pacienti a metody: Do studie bylo celkem zařazeno 77 pacientů s duktálním adenokarcinomem pankreatu, 26 s chronickou pankreatitidou, 39 diabetiků 2. typu bez prokázaného nádorového onemocnění a 25 kontrolních osob. Diabetes mellitus nebo prediabetes byl přítomen u 60 osob s karcinomem a u 18 osob s chronickou pankreatitidou. Signifikantní váhový úbytek (> 5 % hmotnosti za 3 měsíce nebo >10 % hmotnosti za 6 měsíců) byl pozorován u 52 osob s karcinomem. Relativní exprese miRNA (miR-21, miR-30, miR-192, miR-196, miR-200 a miR-423) byly stanovovány v séru metodou real-time PCR. Jako komparátor byly programem určeny miR-191 a miR-454....
|
|
|
Od diabetu, chronické pankreatitidy po karcinom pankreatu: miRNA-nový marker karcinomu pankreatu?
Škrha, Pavel ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Bendlová, Běla (oponent) ; Krechler, Tomáš (oponent)
Od diabetu, chronické pankreatitidy po karcinom pankreatu: miRNA - nový marker karcinomu pankreatu? Pavel Škrha Abstrakt Úvod: Karcinom pankreatu se řadí mezi nádory s nejhorší prognózou. Ta je dána vysokou letalitou z důvodu absence časných symptomů a vhodných markerů. Cílem práce je jednak zmapovat u pacientů s karcinomem výskyt prvních nespecifických příznaků nemoci (recentní vznik diabetes mellitus a hmotnostní úbytek), dále pak otestovat vytipované miRNA jako markery karcinomu, včetně subanalýz podle konkrétních kritérií (přítomnosti diabetu a jeho typu, hmotnostního úbytku, stadia karcinomu, velikosti karcinomu, přítomnosti chronické pankreatitidy u osob s karcinomem). Pacienti a metody: Do studie bylo celkem zařazeno 77 pacientů s duktálním adenokarcinomem pankreatu, 26 s chronickou pankreatitidou, 39 diabetiků 2. typu bez prokázaného nádorového onemocnění a 25 kontrolních osob. Diabetes mellitus nebo prediabetes byl přítomen u 60 osob s karcinomem a u 18 osob s chronickou pankreatitidou. Signifikantní váhový úbytek (> 5 % hmotnosti za 3 měsíce nebo >10 % hmotnosti za 6 měsíců) byl pozorován u 52 osob s karcinomem. Relativní exprese miRNA (miR-21, miR-30, miR-192, miR-196, miR-200 a miR-423) byly stanovovány v séru metodou real-time PCR. Jako komparátor byly programem určeny miR-191 a miR-454....
|
|
|
Patofyziologie chronické pankreatitidy a karcinomu pankreatu.
Mačinga, Peter ; Hucl, Tomáš (vedoucí práce) ; Krechler, Tomáš (oponent) ; Trna, Jan (oponent)
Chronická pankreatitida je rizikovým faktorem vzniku karcinomu pankreatu. Přesný mechanismus, jakým vede chronický zánět pankreatu ke vzniku malignity, není doposud znám, předpokládá se i možnost společné genetické predispozice obou onemocnění. U autoimunitní pankreatitidy nebyla taková asociace doposud popsána. Cílem naší práce bylo přispět k hlubšímu porozumění vztahu mezi chronickou pankreatitidou a karcinomem pankreatu. Studium propojení těchto dvou onemocnění probíhalo synchronně ve dvou projektech. První se zaměřil na výskyt karcinomu pankreatu u pacientů s autoimunitní pankreatitidou. V druhém projektu jsme sledovali výskyt genetických variant asociovaných s chronickou pankreatitidou u pacientů s karcinomem pankreatu. V retrospektivní studii vlastního souboru pacientů jsme jako jedni z prvních ve světě prokázali výskyt karcinomu pankreatu u pacientů s autoimunitní pankreatitidou a jako prozatím jediní jsme definovali charakteristiku takových pacientů. K posouzení asociace těchto onemocnění jsme provedli systematické review, kde jsme identifikovali všechny publikované případy koincidence karcinomu pankreatu a autoimunitní pankreatitidy; incidence karcinomu v populaci pacientů s autoimunitní pankreatitidou byla obdobná jako u pacientů s jinou chronickou pankreatitidou. Na základě těchto...
|
|
|
Vliv experimentální léčby statiny na expresi genů uplatňujících se v patogenezi adenokarcinomu pankreatu
Marková, Lucie ; Vítek, Libor (vedoucí práce) ; Krechler, Tomáš (oponent)
Úvod: Karcinom pankreatu patří mezi nádorová onemocnění s nejhorší prognózou. Vzhledem к lokalizaci pankreatu v retroperitoneu i dalším anatomickým a patofyziologickým souvislostem se příznaky karcinomu slinivky objevují velmi pozdě a u většiny nemocných již není možné zahájit radikální léčbu. Z těchto důvodů jen 5% nemocných přežívá 5 let od stanovení diagnózy. Většinou postihuje nemocné mezi 30-70 lety, přičemž průměrný věk v době stanovení diagnózy je přibližně 56 let. V posledním desetiletí se dostává do popředí zájmu tzv. DNA microarray technologie umožňující monitorování exprese genů. Exprese genů představuje komplexní proces, kterým je genetická informace uložená ve formě deoxyribonukleové kyseliny (DNA) přeměněna v konkrétní buněčné struktury a metabolické nástroje. Produkty exprese genů jsou molekuly bílkovin, jsou jimi však i ribonukleové kyseliny (RNA). Statiny (inhibitory HMG-CoA reduktázy) patří mezi klíčové léky v léčbě hypercholesterolémie. Z výzkumných studií vyplývá, že tato skupina léků má velmi významné protinádorové vlastnosti. Inhibicí HMGCoA reduktázy, klíčového enzymu v syntéze cholesterolu, totiž dochází také к depleci jednotlivých meziproduktů v syntéze cholesterolu, z nichž nejvýznamnější je farnesyl pyrofosfát hrající důležitou roli v buněčné signalizaci ovlivňující apoptózu....
|
|
| |
host ::
RSS.