|
|
Politický vývoj Španělské Republiky 1931 - 1939
Kosina, Miloš Ondřej ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Baďura, Bohumil (oponent)
Třicátá léta dvacátého století se zapsala do španělských dějin jako velmi dynamické, kontroverzní a krvavé období, které dodnes rozděluje nejen historickou obec, ale svým způsobem i společnost. Naděje vkládané do nového režimu po pádu zprofanované monarchie byly až příliš velké a většina Španělů brzy procitla ze snu o světlých zítřcích. Reformy prvního dvouletí neuspokojily téměř nikoho a zejména pauperizované bezzemky, rolníky a zemědělské dělníky frustrovalo pomalé tempo agrární reformy. Proti republice se od začátku postavila široká fronta nepřátel - od církve, vojáků, velkostatkářů a monarchistů až po anarchisty a další revoluční elementy. Budování demokracie bylo velmi složité, protože u většiny politiků převažovalo myšlení 19. století a názorové oponenty vnímali jako nepřátele národa, které je potřeba eliminovat. Snahy o anulování voleb ze strany levice v listopadu 1933 a ze strany generálního štábu v únoru 1936 dokládaly nevyspělost politické kultury. Poté, co zvítězila pravice, přistoupila k revizi reforem předchozích vlád, což vyvolalo odpor levice, která v říjnu 1934 vyvolala ozbrojené povstání. Po potlačení revoluce se situace v zemi stabilizovala, ale jen do února 1936, kdy ve volbách vyhrála Lidová fronta a ulici ovládlo politické násilí a předrevoluční euforie. Rostoucí chaos, stávková...
|
|
|
Politický vývoj Španělské republiky 1931-1938
Kosina, Miloš ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Dějiny Španělska v první polovině 20. století představují nesmírně zajímavé téma jak z hlediska historického, tak politologického. Vzhledem k tomu, že jsem tyto obory studoval, mohu využít své vědomosti získané během pětiletého studia a moje rigorózní práce tudíž nebude čistě historickou prací, ale objeví se v ní i politologické úvahy zejména v souvislosti se systémem španělských politických stran. K tomuto tématu mě přivedl jednak dlouholetý zájem o dějiny 20. století, ale také o politické strany v jednotlivých evropských státech a vztahy mezi nimi. Studium španělštiny v předchozích letech spolu s výběrovými přednáškami prof. Nálevky mě podnítily, abych se hlouběji seznámil s nejnovějšími dějinami Pyrenejského poloostrova. Moje dřívější znalosti španělských dějin minulého století byly velmi povrchní a teprve poté, co jsem nastudoval prameny a četnou literaturu k tomuto tématu, mohu říci, že jsem pochopil složitost vnitřního vývoje této románské země. Kladl jsem si mnoho otázek: Proč vydržela republika ve Španělsku jen pět resp. osm let? Proč se nepodařilo spory mezi levicí a pravicí vyřešit mírovou cestou a dialogem? V čem bylo španělské stranictví jiné než v ostatní Evropě? Jakou roli sehrály odbory ve vnitřní politice? Jaký byl vztah menšin ke španělskému národu a do jaké míry se cítily být jeho...
|
host ::
RSS.