|
|
Zvládání zátěže na COVID JIP z pohledu studentů zařazených do pracovních týmů
Klímová, Rebecca ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Otcová, Václava (oponent)
Úvod: Tato diplomová práce se zabývá zvládáním zátěže na covidových odděleních intenzivní péče u studentek, které byly zařazeny do pracovních týmů, kam byly povolány proto, že situace ve zdravotnictví byla velice vážná a chyběl ošetřující personál u lůžek pacientů. Cíle: Cílem mé diplomové práce bylo zpětně reflektovat prožitky a zkušenosti, které studentky získaly během působení na covidových odděleních. Metodika: Jelikož autorka byla v pozici, kdy sama se studentkami pracovala na těchto odděleních, zvolila si pro svůj výzkum kvalitativní metodologii formou focus group. Analýza spočívala v provedení dvou focus group po čtyřech studentkách, které studují navazující magisterský obor intenzivní péče a v období od října 2020 až do května 2021 pracovaly na covidových odděleních intenzivní péče. Celá debata se zaznamenávala na diktafon v mobilním telefonu a následně se doslovně přepisovala. Přepisy si autorka několikrát pročítala a pomocí otevřeného kódování tvořila kódy, které následně rozřadila a utvořila z nich čtyři hlavní kategorie, které nejobecněji vyjadřují podobu problému. Výsledky: Výsledkem toho jsou tyto kategorie osobního vývoje, ve kterých autorka popisuje, jak se sestry bez praxe v intenzivní péči během krátkého času staly plnohodnotným článkem ošetřovatelského týmu a zvládaly samostatnou...
|
|
|
Spolupráce všeobecné sestry a sanitáře na neurochirurgickém oddělení
Klímová, Rebecca ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Vojáčková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou spolupráce všeobecné sestry a pomocného zdravotnického personálu (tzv. sanitáře) na neurochirurgickém oddělení. Unikátní situace autorky - studentky oboru všeobecná sestra na 3. Lékařské Fakultě UK, která zde sama pracuje jako sanitářka, byla podnětem k výzkumu. Vzhledem k možnostem, které plynou z pozice autorky, byla zvolena kvalitativní metodologie zúčastněného pozorování, s využitím prvků etnografie a autoetnografie. Analýza spočívala v zaznamenání tří po sobě následujících směn. Teoretická část se věnuje týmové spolupráci a spolupráci ve zdravotnickém, resp. ošetřovatelském týmu a roli všeobecné sestry a sanitáře. V empirické části je nejdůležitější výsledek třídenní analýzy, na základě které autorka popsala nejdůležitější oblasti činností, kde je spolupráce sestry a sanitáře nezbytná k poskytnutí kvalitní a bezpečné péče.
|
host ::
RSS.