|
|
Analýza denních minimálních a maximálních teplot vzduchu na stanici Praha-Klementinum
Tomšů, Radek ; Kalvová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mikšovský, Jiří (oponent)
Dlouhodobá a nepřetržitá měření teploty vzduchu v pražském Klementinu (termínová pozorování probíhají od roku 1775, maximální a minimální teplota vzduchu se měří od roku 1881) jsou vhodná pro analýzu možných změn klimatu. Při zkoumání teplotních extrémů na této stanici byl zjištěn zvýšený výskyt rekordních denních maximálních teplot ve druhé polovině 20. a v 21. století, zejména pak v posledních 20 letech, které nesouvisí se zesílením vlivu pražského městského tepleného ostrova. V posledních přibližně 50 letech zároveň dochází k velmi nízkému výskytu rekordních denních minimálních teplot, které pravděpodobně souvisí se zesílením vlivu pražského městského tepleného ostrova, ale také s oteplením v posledních desetiletích. Změna cirkulace je pravděpodobně pouze částečnou příčinou zvýšeného výskytu rekordních denních maximálních teplot. U maximálních teplot došlo mezi obdobími 1961-83 a 1984-2006 k oteplení přibližně o 1 řC ve všech ročních obdobích kromě podzimu. U minimálních teplot došlo mezi obdobími 1961-83 a 1984-2006 k oteplení přibližně v průměru o 0,5 řC.
|
|
| |
|
|
Variabilita meteorologických procesů ve stratosfée ve vztahu k vertikálnímu profilu ozonu
Motl, Martin ; Kalvová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent)
V této práci je studován vliv dynamických procesů v atmosféře na celkový ozon a vertikální profil ozonu. Nejprve jsou popsány známé atmosférické procesy ovlivňující množství ozonu a v práci použité statistické metody. Dále je studována vazba ozonu a výšky tropopauzy. Rovněž jsou sledovány časové trendy ozonu a výšky tropopauzy. V další části jsou pro pole geopotenciálu vypočteny mody variability v tlakových hladinách 500-10 hPa a je sledována statistická vazba vypočtených modů variability a ozonu. Dále je pomocí vypočtených modů a časového trendu sestaven lineární regresní model, popisující významnou část variability ozonu. V závěru práce je zhodnocení možností použití podobného modelu pro předpověď celkového ozonu.
|
|
|
Singularity v ročním chodu klimatických prvků, jejich dlouhodobé změny a souvislost s atmosférickou cirkulací
Radová, Michaela ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Kalvová, Jaroslava (oponent)
Na základě řady průměrné denní teploty vzduchu na stanici Praha - Klementinum za období 1881-2000 byla v této práci provedena detekce singularit (výrazných odchylek od shlazeného průměrného ročního chodu klimatického prvku) založená na statistickém přístupu. Byla zkoumána časová stabilita výskytu singularit. Pro nejvýraznější detekované a některé další, často uváděné, singularity byla stanovena pravděpodobnost jejich výskytu. Dále byly analyzovány dlouhodobé změny ve výskytu těchto singularit a jejich souvislost s atmosférickou cirkulací. Bylo zjištěno, že nelze předpokládat časovou stabilitu (každoroční výskyt ani přesnou kalendářní vazbu) většiny nalezených singularit. Navíc takto detekované singularity mohou být někdy jen statistickými vlastnostmi zvoleného výběru bez vztahu např. k typickým cirkulačním podmínkám. Není tedy vhodné spoléhat na výsledky získané při hledání singularit jako přesně kalendářně vázaných odchylek a vycházet při jejich detekci jen z jednoho referenčního období. Hlavní příčinou dlouhodobých změn ve výskytu vybraných singularit je proměnlivost atmosférické cirkulace.
|
|
|
Analýza neurčitostí výstupů regionálních klimatických modelů
Kliková, Barbora ; Kalvová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pišoft, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá schopností regionálních klimatických modelů (RCM) simulovat srážkové poměry v České republice a vyhodnocením neurčitostí spojených s použitím různých globálních klimatických modelů řídících tentýž regionální model a naopak s použitím různých regionálních modelů, které jsou řízené jedním globálním modelem. Byly analyzovány výstupy regionálních klimatických modelů RCAO a HIRHAM řízených globálními modely HadAM3H a ECHAM pro období 1961-1990. Ukázalo se, že na prostorovou proměnlivost průměrných ročních úhrnů srážek má hlavní vliv použitý RCM. Řídící globální model určuje hodnoty plošného průměru a minima pro naše území. Oba regionální modely průměrný roční úhrn srážek na většině území nadhodnocují, výrazněji s řídícím modelem ECHAM. Z analýzy dalších charakteristik srážek ve vybraných uzlových bodech RCM vyplynulo, že modely RCAO a HIRHAM simulují většinu charakteristik v těchto bodech odlišně. Většinu charakteristik nebyly modely schopny uspokojivě zachytit, lepší výsledky dával model RCAO. Dále se u obou RCM výsledky liší poměrně značně mezi vybranými oblastmi ČR. Tato proměnlivost je více patrná u modelu HIRHAM.
|
|
|
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě
Pokorná, Lucie ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Kalvová, Jaroslava (oponent) ; Kliegrová, Stanislava (oponent)
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě Lucie Pokorná Abstrakt Proměnlivost atmosférické cirkulace je nejdůležitější faktor ovlivňující změny přízemních klimatických prvků. Tato práce se věnuje vztahům mezi atmosférickou cirkulací a teplotami, výskytem a úhrny srážek na Evropských stanicích a dalšími prvky ve střední Evropě. Pro popis cirkulace v průběhu roku byly zvoleny nízkofrekvenční módy proměnlivosti v hladině geopotenciálních výšek 500 hPa a v poli přízemního tlaku získané statistickou metodou "Analýza hlavních component". Pro popis vztahů mezi módy a klimatickými prvky byl použit Pearsonův korelační koeficient. Nad Euro-Atlantickou oblastí byly nalezeny čtyři módy ovlivňující klima v Evropě v průběhu celého roku: mód Severoatlantické oscilace (NAO), mód Východoatlantický (EA) a dva módy Euroasijské (EU1, EU2). V SLP byly nalezeny módy, které silně korelují s módy v Z500 a které ovlivňují přízemní klima v Evropě podobným způsobem. Statisticky významné korelace módů v obou hladinách s maximálními, minimálními a průměrnými teplotami a s úhrny a výskytem srážek na Evropských stanicích byly nalezeny ve všech sezónách. Některé módy navíc silně ovlivňují délku slunečního svitu, množství oblačnosti, relativní vlhkost, rychlost a směr větru ve střední Evropě. Polaritu a velikost...
|
|
|
Prostorová variabilita ročních chodů atmosférických srážek
Zíková, Naděžda ; Kalvová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pišoft, Petr (oponent)
This thesis enquires into the spatial variability of precipitation annual cycles and its representation by regional climate models. Goal is to find suitable metrics that could describe spatial character of the precipitation field and consequently evaluate model results. For complete understanding the issue, there is an introduction to modeling with regional climate models and also parameters of the precipitation in the Czech Republic. The main part of the thesis is an application of different methods of descripiton on the results of the regional climate models (including the Czech model ALADIN) and CRU data. Results of the models are compared to observed data transferred into the regular grid. Each method is applied on the model results and assessed with regard to advantages and disadvantages. The metrics that were found useful are recommended for the further evaluation of the spatial variability of precipitation annual cycles. The ALADIN model seems to be quite successfull, weak points are only modelling of the precipitation in spring and the effect of the continentality and oceanity on the precipitation annual cycles.
|
|
| |
|
| |
|
|
Neurčitosti výstupů regionálních klimatických modelů
Holtanová, Eva ; Kalvová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Dubrovský, Martin (oponent)
Název práce: Neurčitosti výstupů regionálních klimatických modelů Autorka: RNDr. Eva Holtanová Školitelka: doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc. Pracoviště: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze Předkládaná disertační práce se zabývá analýzou neurčitostí výstupů regionálních klimatických modelů (RCM) v oblasti ČR. Obecně mají neurčitosti modelových výstupů několik zdrojů. Jedná se o nepřesnosti v zadaných počátečních a okrajových podmínkách, dále o nutnost parametrizovat procesy, probíhající na prostorových a časových škálách menších, než je rozlišení modelu, a konečně o vlastní strukturu modelu, např. výběr konkrétních numerických metod nebo volbu prostorového rozlišení. V případě simulací budoucího klimatu ještě přistupuje nejistota ve vývoji faktorů, ovlivňujících klimatický systém. Analýza neurčitostí výstupů RCM byla zaměřena na dva multimodelové soubory, pocházející ze dvou evropských mezinárodních projektů, PRUDENCE a ENSEMBLES. Použity byly simulované hodnoty 30letých průměrných sezónních teplot vzduchu a úhrnů atmosférických srážek v referenčním období 1961-1990 a v několika budoucích časových obdobích. K analýze neurčitostí byly použity dvě různé metody. První z nich má za cíl rozložit celkový rozptyl multimodelového souboru na...
|
host ::
RSS.