|
|
Změny ve schopnosti perzistovat u chronologických izolátů Staphylococcus aureus
Kotková, Hana ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Tkadlec, Jan (oponent)
U imunodeficientních pacientů, např. s cystickou fibrózou (CF), oportunní patogen Staphylococcus aureus způsobuje chronické infekce respiračního traktu, které se léčí dlouhodobě antibiotiky (ATB). Vystavení antibiotik ovšem může vést k navození perzistence, což se v důsledku toho projeví opakovaným návratem infekce. Cílem této práce bylo sledovat u vybraných dvojic chronologických izolátů S. aureus pocházejících z dýchacího traktu pacientů s CF, jak se v časovém období mění míra schopnosti perzistovat. Zjistila jsem, že schopnost perzistovat se v rámci klonální dvojice po dvou letech přežívání v hostiteli příliš nemění a že schopnost perzistovat záleží na adaptačních mutacích izolátů. Tvorba perzisterů může záviset na mutacích v operonech pro alternativní sigma B faktor (sigB) a hlavní regulátor virulenčních genů (agr). Duálním barvením DioC2(3) a To-pro- 3 se mi podařilo v průběhu křivky hynutí po působení antibiotik určit změnu membránového potenciálu a propustnosti membrány. Rozdělení do subpopulací dle těchto parametrů závisí především na použitém antibiotiku. Z toho vyvozuji, že různá antibiotika mohou indukovat různé mechanismy pro navození perzistentního stavu. Dále jsem pro stanovení exprese sigB a agr operonů sestavila konstrukty plazmidů se značeným promotorem (sigB-GFP, agr-GFP), avšak...
|
|
|
Posouzení vhodnosti TD testu pro stanovení perzistence či tolerance u klinických izolátů Staphylococcus aureus
Kotková, Hana ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Fišer, Radovan (oponent)
Perzistence představuje schopnost bakterií přežít působení antibiotik, i když bakterie nekódují geny rezistence. Jedná se o velice komplexní proces, který je pravděpodobně důsledkem omezení fyziologických dějů u dané subpopulace bakterií. Cílem této práce bylo ověřit vhodnost nově vyvinutého testu "Tolerance Disk test" (TD testu, Gefen et al. 2017) k detekci perzistentní nebo tolerantní subpopulace bakteriálních buněk u klinických izolátů Staphylococcus aureus. TD test jsme provedli u tohoto druhu bakterie, která je významným podmíněně patogenním organismem člověka, a jeho výsledky jsme porovnali s výsledky křivek hynutí. Zjistili jsme, že i v tomto případě lze semikvantitativně sledovat schopnost perzistovat a tento test tedy považujeme za vhodný pro zavedení do klinické praxe. Kromě toho navrhujeme, že by TD test mohl umožnit rozlišení perzistentní a tolerantní subpopulace. Klíčová slova: Staphylococcus aureus, perzistence, antibiotika, tolerance
|
|
|
Změny ve schopnosti perzistovat u chronologických izolátů Staphylococcus aureus
Kotková, Hana ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Tkadlec, Jan (oponent)
U imunodeficientních pacientů, např. s cystickou fibrózou (CF), oportunní patogen Staphylococcus aureus způsobuje chronické infekce respiračního traktu, které se léčí dlouhodobě antibiotiky (ATB). Vystavení antibiotik ovšem může vést k navození perzistence, což se v důsledku toho projeví opakovaným návratem infekce. Cílem této práce bylo sledovat u vybraných dvojic chronologických izolátů S. aureus pocházejících z dýchacího traktu pacientů s CF, jak se v časovém období mění míra schopnosti perzistovat. Zjistila jsem, že schopnost perzistovat se v rámci klonální dvojice po dvou letech přežívání v hostiteli příliš nemění a že schopnost perzistovat záleží na adaptačních mutacích izolátů. Tvorba perzisterů může záviset na mutacích v operonech pro alternativní sigma B faktor (sigB) a hlavní regulátor virulenčních genů (agr). Duálním barvením DioC2(3) a To-pro- 3 se mi podařilo v průběhu křivky hynutí po působení antibiotik určit změnu membránového potenciálu a propustnosti membrány. Rozdělení do subpopulací dle těchto parametrů závisí především na použitém antibiotiku. Z toho vyvozuji, že různá antibiotika mohou indukovat různé mechanismy pro navození perzistentního stavu. Dále jsem pro stanovení exprese sigB a agr operonů sestavila konstrukty plazmidů se značeným promotorem (sigB-GFP, agr-GFP), avšak...
|
|
|
Obecná stresová odpověď u Staphylococcus aureus a její uplatnění při hyperosmotickém stresu
Kotková, Hana ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Hyperosmotický stres indukuje u halotolerantní bakterie Staphylococcus aureus stresovou odpověď, která jí pomáhá přežít i takové osmotické podmínky, které jsou pro většinu bakterií inhibující. Stresové odpovědi S. aureus zahrnují obecnou stresovou odpověď, která se aktivuje rychle na široké spektrum stresů, a je zajištěna expresí genů indukovaných prostřednictvím alternativní sigma B podjednotky RNA polymerázy (SigB), a více specifické odpovědi, které u hyperosmotického stresu souvisí s transportéry draselných iontů a transportéry kompatibilních solutů. Také některé faktory virulence (např. adhezivní Ebh protein) umožňují bakterii S. aureus přežít osmotický stres v rámci hostitele a napomáhají tak jeho kolonizaci. V současnosti se ukazuje, že obecná stresová odpověď se přímo i nepřímo účastní specifické stresové adaptace prostřednictvím Kdp transportního systému pro draslík (Kdp transportéru) i transportérů kompatibilních solutů (PutP a OpuD). Exprese Kdp transportéru a velkého Ebh proteinu S. aureus je nepřímo závislá na SigB přes regulační systémy virulence Agr nebo ArlRS. Na osídlení hostitelských nik s nízkou vodní aktivitou může mít dále vliv tvorba biofilmu, na které se SigB významně podílí. Hyperosmotický stres aktivací SigB tedy spouští komplexní odpověď, která souvisí nejen s odpovědí na...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.