Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Speciace arzenu v důlních odpadech - příklady systému bohatých sulfoarzeničnany trojmocného železa
Jelenová, Helena ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent) ; Jurkovič, Ľubomír (oponent)
Tato práce se věnuje studiu chování a vazby arzenu v důlních odpadech bohatých FeIII a SVI . Iniciální metodické studie se zabývají (i) problematikou identifikace sekundárních minerálních fází arzenu pomocí Ramanovy spektrometrie, (ii) kvantifikací chemické vazby arzenu v důlních odpadech pomocí optimalizované sekvenční extrakce a (iii) termodynamickými vlastnostmi zýkaitu. Chování a vazba arzenu byly detailně studovány v haldovém materiálu tří lokalit (Kaňk u Kutné Hory, Jedová jáma u Vejprt a u Dlouhé Vsi) a v krápnících dolů Plavno a Mikulov u Teplic. Studium probíhalo pomocí běžných geochemických a mineralogických metodik, které zahrnovaly zejména chemickou analýzu (pomocí XRF, ICP OES a ICP MS) v pevných vzorcích, pórových vodách a výluzích a další charakteristiku pevných materiálů pomocí RTG difrakce, Ramanovy spektrometrie a elektronové mikroskopie s mikroanalýzou. Z výsledků vyplývá, že vazba arzenu ve studovaných důlních odpadech se od sebe vzájemně liší a souvisí s řadou faktorů, které zejména představuje koncentrace a vzájemné zastoupení FeIII , AsV a SVI . Významným faktorem je také pH, které například ovlivňovalo vznik metastabilních fází stalaktitů. Navzdory variabilitě vazby arzenu ve studovaných materiálech se prokázalo, že mobilita tohoto prvku je ve všech studovaných haldách...
Vazba a mobilita arzenu v historických důlních odpadech
Knappová, Magdaléna ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Jurkovič, Ľubomír (oponent)
Na celém světě se nachází nespočetné množství historických důlních hald s vysokými koncentracemi zdraví škodlivých prvků. Mineralogické složení důlních odpadů zásadní měrou ovlivňuje uvolňování a migraci těchto prvků do okolí, kde mohou způsobovat environmentální problémy. Cílem této diplomové práce je poznat vazbu a mobilitu arzenu ve stejně starých důlních haldových materiálech na ložiskách Jedová jáma u Vejprt a Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu. Pro účely tohoto výzkumu byly na obou lokalitách odebrány vzorky důlního haldového materiálu a jejich pórových vod. Pevné vzorky byly charakterizovány celou řadou mineralogických (XRF, RTG, SEM-WDS a Ramanovská mikrospektrometrie) a geochemických (sekvenční extrakce) metod. Kapalné vzorky byly analyzovány na hlavní kationty a stopové prvky (IPC-MS), anionty (HPLC) a specie železa (spektrofotometrie Fe3+ /Fetot). Z výsledků vyplývá, že primárním zdrojem As v haldovém materiálu na obou lokalitách byl arzenopyrit. Arzen se na lokalitě Jedová jáma váže zejména do amorfních Fe arzeničnanů (HFA). Dalšími významnými As nositeli zde jsou krystalický skorodit a Fe (hydr)oxidy (max. 3,2 hm. % As2O5 v hematitu). V Dlouhé Vsi dochází díky zvětrávání velkého množství sulfidů (sfalerit, chalkopyrit, galenit, pyrit a pyrhotin) k vytvoření velmi kyselých podmínek (pH ~...
Vazba a mobilita arzenu v historických důlních odpadech
Knappová, Magdaléna ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Jurkovič, Ľubomír (oponent)
Na celém světě se nachází nespočetné množství historických důlních hald s vysokými koncentracemi zdraví škodlivých prvků. Mineralogické složení důlních odpadů zásadní měrou ovlivňuje uvolňování a migraci těchto prvků do okolí, kde mohou způsobovat environmentální problémy. Cílem této diplomové práce je poznat vazbu a mobilitu arzenu ve stejně starých důlních haldových materiálech na ložiskách Jedová jáma u Vejprt a Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu. Pro účely tohoto výzkumu byly na obou lokalitách odebrány vzorky důlního haldového materiálu a jejich pórových vod. Pevné vzorky byly charakterizovány celou řadou mineralogických (XRF, RTG, SEM-WDS a Ramanovská mikrospektrometrie) a geochemických (sekvenční extrakce) metod. Kapalné vzorky byly analyzovány na hlavní kationty a stopové prvky (IPC-MS), anionty (HPLC) a specie železa (spektrofotometrie Fe3+ /Fetot). Z výsledků vyplývá, že primárním zdrojem As v haldovém materiálu na obou lokalitách byl arzenopyrit. Arzen se na lokalitě Jedová jáma váže zejména do amorfních Fe arzeničnanů (HFA). Dalšími významnými As nositeli zde jsou krystalický skorodit a Fe (hydr)oxidy (max. 3,2 hm. % As2O5 v hematitu). V Dlouhé Vsi dochází díky zvětrávání velkého množství sulfidů (sfalerit, chalkopyrit, galenit, pyrit a pyrhotin) k vytvoření velmi kyselých podmínek (pH ~...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.