|
| |
|
|
Nezávislost soudní moci v České republice
Josef, Jakub ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu nezávislosti soudní moci, které se snaží uchopit v celé komplexnosti. Zabývá se dvěma výzkumnými otázkami: jaké existují techniky ovlivňování nezávislosti soudní moci a jak lze vůči těmto technikám posílit odolnost českého soudnictví. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, práce na úvod z teoreticko-právního pohledu rozebírá pojmy nezávislost soudní moci, soudu a soudce a věnuje se rozdílu mezi soudcovskou nezávislostí a nestranností. Na úvodní teoretickou část navazuje podrobný popis kroků, pomocí kterých se v Polsku a v Maďarsku podařilo od roku 2010 nezávislou soudní moc paralyzovat. Popis útoků na nezávislost soudní moci slouží k tomu, aby mohly být ve třetí části práce zobecněním vyvozeny jednotlivé techniky, pomocí kterých lze do nezávislosti justice zasahovat. Práce jednotlivé techniky kategorizuje a podrobněji se zabývá problematikou tzv. court-packingu a kárným řízením. Další část práce se věnuje druhé výzkumné otázce - jak lze v České republice úspěšně bojovat vůči technikám zasahování do nezávislosti soudní moci. Dospívá k závěru, že nejvíce stěžejní jsou legislativní změny na poli práva ústavního a doporučuje posílit rigiditu některých norem, které se týkají fungování Ústavního soudu. Z pole práva podústavního se práce de lege ferenda zabývá...
|
|
| |
|
|
Srovnání fauny vodních brouků mezi předpolím a rekultivací v krajině ovlivněné těžbou
Vostalová, Adéla ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Problematika nápravy antropogenních zásahů do krajiny je jedním z diskutovaných témat dnešní doby a to nejen v odborných kruzích, ale i mezi veřejností, jelikož těžba nerostných surovin probíhá na mnoha místech České republiky. Stále více se začínají prosazovat přírodě blízké způsoby obnovy na úkor donedávna převládajících technických rekultivací. Kromě otázky, jak vytěžená místa znovu využít či obnovit, se také zkoumá, jaký má celý proces vliv na místní faunu a floru.
Cílem této diplomové práce bylo kvalitativní srovnání vodních brouků mezi předpolím Dolů Bílina a rekultivacemi výsypek Radovesice a Pokrok v Severočeském kraji. Bylo hodnoceno 16 vodních nádrží v předpolí a 15 nádrží na výsypkách. Celkem bylo nalezeno 36 taxonů, z nichž 19 bylo určeno až na druhovou úroveň. Nejvíce taxonů se nacházelo na stanovišti R9 v předpolí, na 4 lokalitách se nevyskytoval žádný. Nejhojnější byl rod Haliplus.
Sběr proběhl standardním hydrobiologickým odběrem pomocí cedníku. Materiál byl uchován v lihu, poté roztříděn, preparován a nakonec determinován. Získaná data byla vyhodnocena a srovnána pomocí Jaccardova indexu podobnosti.
Testována byla hypotéza: Vzhledem k dobrým disperzním schopnostem vodních brouků je zastoupení druhů na předpolí stejné s druhovým složením v nově vzniklých nádržích na rekultivacích. Výpočet Jaccardova indexu mezi lokalitami předpolí a výsypek dosáhl nejvyšší hodnoty podobnosti 66,7 %, ovšem přes hodnotu 50 % se pohyboval pouze v 7 případech ze 465 možných kombinací, čímž byla hypotéza vyvrácena.
Nalezené taxony byly také vyhodnoceny z hlediska ochranářského statusu dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Takto byl zjištěn pouze jeden druh, Laccophilus poecilus, spadající do kategorie VU zranitelný. Určení je nutno prověřit.
|
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
|
Pěstování řepky k energetickému využití - dopady a souvislosti.
Charvát, Michal ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Biopaliva obecně jsou paliva na bázi biomasy. Může to být biomasa odpadní či cíleně pěstovaná. Využívá se jako pevné, či kusové palivo, dále jako kapalné i plynné. Kapalná biopaliva se užívají jak k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie, ale také jako motorová paliva. V této práci jde o biopalivo cíleně pěstované, o řepku olejku a z ní vytáběné kapalné palivo, v tomto případě jde o MEŘO metylester řepkového oleje, což je palivo první generace.
Evropská unie předpokládala, že využitím biopaliv dojde ke snížení emisí CO2 a to až o 35 procent dále se počítalo, že rozvoj biopaliv bude pozitivně působit na lokální zaměstnanost a dopad bude jak do přímé, tak nepřímé zaměstnanosti. Dále pomůže diverzifikovat evropskou závislost na dovozu ropy. Byly zavedeny přímé podpory pro pěstitele, aby se rozšířila plocha, kde se pěstovaly rostliny určené pro biopalivo. Tyto přímé podpory byly zrušeny v roce 2010. Podobná podpora byla určená také zpracovatelům.
Pokud jde o řepku, tak vrchol v oseté rozloze po celé EU byl v roce 2010, kdy bylo oseto téměř 7 mil. ha, což je prakticky 3,5 x více než byl původní plán EU. V loňském roce to bylo již jen 6,45 mil. ha, ale s vyšším výnosem řepkového semene. Podobně lze zvětšování osevních ploch sledovat i v ČR, ostatně Česká republika je pátým producentem řepky v EU. Nejvíce ploch bylo oseto 2013/14, celkem 418,8 tis. ha, ovšem produkce byla nejvyšší v následujícím roce díky hektarovým výnosům, ačkoliv se již snížila osetá plocha. Přesto je řepka osetá na 14 procent obdělávané půdy.
Nelze hovořit o nějakém drastickém omezování pěstování řepky, ani po ukončení přímé podpory. Jednak je cena řepky velmi slušná a stabilní a téměř polovina určená k průmyslovému zpracování je určená na MEŘO. Ovšem systém pěstování není dobrý pro půdu. Většinou je řepka do osevního plánu řazena jednou za dva roky, ale optimální by bylo za pět let.
Jediný předpoklad EU se potvrdil a to, že emise CO2 jsou nižší, ale je zapotřebí také započítat množství emisí N2O, což tuto výhodu sníží. Ovšem na zaměstnanost to žádný vliv nemělo, nebo spíše negativní. Více pracovních míst v zemědělství totiž nese živočišná výroba a podobně lze hodnotit i zpracovatelský průmysl. Dalším problémem je ničení celých ekosystémů, aby mohly být pěstovány rostliny vhodné jako biopaliva, což je záležitostí tzv. rozvojových zemí, v našich končinách je to pak problém vyčerpávání úrodné půdy pro pěstování paliva místo potravy. Jednak je nutné více hnojit a užívat pesticidy, ale také v případě neúrody je stejně část určená na biopaliva odevzdána zpracovatelům i za cenu zdražování potravin.
|
|
|
Proces řízení rizik ve zvoleném podniku
Rak, Lukáš ; Fejfarová, Martina (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku řízení rizik, které by se měl věnovat každý výrobní i nevýrobní podnik. Hlavním cílem práce je popsat a zhodnotit proces řízení rizik v podniku se zaměřením na požární rizika a rizika související s bezpečnostním provozem a navrhnout možná zlepšení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je definován pojem riziko, jsou uvedeny jeho základní druhy a vliv rizik na podnikatelský subjekt. V praktické části je uvedena základní charakteristika podniku, popsán proces řízení rizik a dokumentace vztahující se k tomuto procesu. Z provedené analýzy dokumentace a kvalitativního výzkumu jsou vyvozena opatření. V závěru práce je uvedeno zhodnocení procesu řízení rizik a celkové návrhy na zlepšení situace.
|
|
|
Biologické metody monitorování rezistentních populací vybraných škůdců řepky k insekticidům.
Zdražil, Adam ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Literární část práce popisuje biologii, hospodářský význam a metody chemické ochrany proti blýskáčku řepkovému, krytonosci šešulovému a dřepčíku olejkovému. Popsána je rezistence těchto škůdců k zoocidům na našem území, částečně v okolních státech Evropy a nastíněny principy antirezistentní strategie. Dále jsou charakterizovány jednotlivé skupiny insekticidů, jejichž účinné látky jsou hodnoceny v praktické části práce. Shrnuty jsou poznatky o rezistenci škůdců k insekticidům, konkrétně typy a mechanismy rezistence. Následně jsou popsány metody monitorování rezistentních populací škůdců rostlin.
Byly získány nové poznatky z hodnocení rezistence tří škůdců řepky pomocí biologických metod. U krytonosců šešulových bylo hodnoceno šest lokalit, u blýskáčků řepkových sedm a u dřepčíků olejkových dvě lokality. Všechny lokality byly z území Čech. Pro hodnocení rezistence byly použity metody lahvičkového testu (adult-vial test) č. 11, č. 25, č. 27 a metody topikální aplikace dle metodiky IRAC. Celkem byla hodnocena účinnost šesti pyrethroidů (deltamethrin, lambda-cyhalothrin, cypermethrin, esfenvalerát, etofenprox a tau-fluvalinate) dvou neonikotinoidů (thiacloprid, acetamiprid), jednoho organofosfátu (chlorpyrifos - pouze u dřepčíka olejkového) a oxadiazinu (indoxacarb) v různých koncentracích. Hodnocena byla mortalita brouků po 24h u blýskáčků a krytonosců a 48h u dřepčíků od působení účinné látky. Následně byly stanoveny hodnoty letální koncentrace LC50 (tzv. střední hodnota letální koncentrace) a LC95.
U blýskáčka řepkového byla potvrzena rezistence k pyrethroidům s výjimkou tau-fluvalinatu, účinek neonikotinoidů byl variabilní, acetamiprid a thiacloprid vykazovaly na populacích z některých lokalit sníženou účinnost. Hodnocené populace krytonosce šešulového i dřepčíka olejkového byly velmi citlivé ke klasickým pyrethroidům, naopak neonikotinoidy na ně měly nedostatečnou účinnost, především thiacloprid. Citlivost populací blýskáčka řepkového i dřepčíka olejkového k účinné látce indoxacarb byla vysoká.
|
|
|
Srážkové charakteristiky v pozorovaných datech a simulacích regionálních klimatických modelů
Svoboda, Vojtěch ; Pech, Pavel (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Vzhledem k pozorovaným změnám ve srážkových charakteristikách představují srážky v podobě intenzivních srážkových událostí vyšší potenciální nebezpečí a to nejen z hlediska výskytu bleskových povodní. Přestože informace o charakteristikách individuálních srážkových událostí jsou důležité z pohledu mnoha hydrologických aplikací, individuální srážkové události a jejich charakteristiky nejsou (narozdíl od jiných ukazatelů denních/sub-denních srážkových úhrnů/intenzit) v současné době objektem zájmu mnoha studií. Disertační práce přináší komplexní analýzu charakteristik intenzivních srážkových událostí v České republice založenou na pozorovaných datech a rozsáhlém souboru simulací regionálních klimatických modelů (RCM), která je navíc doplněna o rozbor korelační struktury měřených srážkových dat na příkladu Královéhradeckého kraje. Vzhledem k tomu, že simulace RCM reprezentují prostorový průměr v gridboxech, byl vyhodnocen také efekt prostorového průměrování srážkových dat na charakteristiky událostí. Evaluace srážkových událostí simulovaných RCM pak byla provedena podle několika ukazatelů vzhledem k bodovým a prostorově průměrovaným pozorovaným datům pro kontrolní období 1981-2000. Pro dvojici scénářových období (2020-2049 a 2070-2099) byly následně vyhodnoceny změny v charakteristikách srážkových událostí a to včetně jejich provázanosti s předpokládanými změnami v radiačním působení a teplotě.
|
|
|
Revitalizace stavebního objektu, případová studie využití stavebního objektu Kino Dobříš
Votruba, Tomáš ; Růžičková, Lenka (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá objektem bývalého kina z roku 1950, jeho významem a možností dnešního využití. Objekt se nachází v samém centru města a je na něj tak upřena pozornost místních obyvatel. Cílem práce bylo vyhodnotit aktuální potřeby obyvatel a jejich implementování do stavebně-technického projektu na úrovni studie. Objekt zatím skrývá svůj potenciál a je vnímán v zástavbě jako nevyužitý. V minulosti již místní spolky i jednotlivci projevili zájem o zachování objektu, a to zároveň klade důraz na urychlené jednání ze strany města. Výsledek práce je o to cennější, že práce může posloužit jako podklad pro stavební úřad a příslušné orgány jako inspirace při současných jednáních
o budoucí podobě objektu.
|
host ::
RSS.