|
|
Právní regulace platebního styku
Hovorková, Nikola ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Právní regulace platebního styku Diplomová práce se zabývá tématikou právní regulace platebního styku, která v dnešní době představuje nepostradatelnou součást ekonomického života každého z nás. Právě správně nastavené podmínky fungování platebního styku zajišťují a přímo ovlivňují efektivitu prováděné směny, ať již na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni, či v hotovostní nebo bezhotovostní formě. Nejen z důvodu důležitosti směny, je v práci věnována hlavní pozornost úpravě peněžních prostředků, jakožto bankovek a mincí, bezhotovostních peněžních prostředků a elektronických peněz. Práce cílí na představení právní úpravy peněžních prostředků a na s nimi související užívání moderních platebních prostředků - platebních karet, internetového bankovnictví, mobilního bankovnictví či elektronických peněženek. Pro dosažení vymezeného cíle práce vykládá předmětnou úpravu zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku a směrnice PSD2 v kontextu dalších právních předpisů a pravidel finančního trhu. Práce se dělí do čtyř kapitol, které do předmětné problematiky uvozuje úvod, a jejíž následné výstupy shrnuje závěr. První kapitola seznamuje čtenáře s vymezením platebního styku, jeho historickým vývojem na území České republiky a jeho typologií dle základních rozlišovacích znaků. Druhá kapitola přibližuje významné...
|
|
|
Diskriminace žen ve věku 20 až 30 let při vstupních přijímacích pohovorech na trh práce v České republice v letech 2015 a 2016
Hovorková, Nikola ; Barák, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá diskriminací žen ve věku 20 až 30 let při vstupních přijímacích pohovorech na trh práce. Cílem této práce je zjistit, zda dochází k porušování práv žen prostřednictvím vyžadování informací nesouvisejících s výkonem práce. Případně jaký vliv má takové diskriminační jednání na získání zaměstnání. Hlavním úkolem je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, která zní: ženy vystavené diskriminačním otázkám v průběhu přijímacího pohovoru mají menší úspěšnost získání zaměstnání, než ženy nediskriminované. Potřebné údaje jsou zjišťovány kvantitativním sociologickým výzkumem, který zkoumá zkušenosti respondentek účastnících se přijímacích pohovorů v České republice v letech 2015 a 2016. Výsledky jsou porovnány s genderovými statistikami. Dalším dílčím cílem je přiblížení genderových strategií v Operačním programu zaměstnanost 2014-2020, nastínění nerovného odměňování a problém slaďování pracovního a soukromého života. Výsledkem je potvrzení hypotézy a zjištění poměru diskriminovaných žen, kterým byly nejčastěji pokládány diskriminační otázky týkající se jejich osobního stavu a plánovaného těhotenství.
|
host ::
RSS.