Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Změna materiálů dílů pro výrobu řetězů harvestorů
Houdek, Radim ; Kubíček, Jaroslav (oponent) ; Sigmund, Marian (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na článek kolopásu, konkrétně záměnu materiálu příčníku z oceli 27MnCrB5-2 na ocel 30MnB5, ze které jsou vyrobeny ostatní části článku, tedy kostičky a céčka, a svařeny metodou MAG. Záměna materiálu a vypuštění fáze předehřevu by zkrátila čas výroby článku přibližně na poloviční dobu. Teoretická teplota předehřevu spočítaná dle příslušné normy u obou ocelí přesahovala teplotu 200 °C. Byly svařeny zkušební vzorky napodobující svar mezi příčníkem a kostičkou, na kterých bylo provedeno kvalitativní vyhodnocení. Jednalo se o svařence oceli 30MnB5 s předehřevem (vzorek 10), oceli 30MnB5 bez předehřevu (vzorek 11) a oceli 27MnCrB5-2 s předehřevem (vzorek 9). Z hlediska makrostruktury byly na všech vzorcích shledány neprůvary. Při mikrostrukturním pozorování byla ve všech oblastech shledána martenzitická struktura. Při měření tvrdosti metodou dle Vickerse vyšel ve všech oblastech svaru vzorku 10 a 11 přibližně stejný průběh tvrdosti. Nejvyšší hodnota dosahovala 450 HV1 a přesahuje maximální tvrdost doporučenou normou. Vzhledem k velice podobným výsledkům zkoušek pro svařence oceli 30MnB5 s předehřevem a bez předehřevu je možné předehřev neprovádět. Výsledky mohou být ovšem zkresleny poměrně malou velikostí zkušebních vzorků. Pro spolehlivé vyhodnocení a finální rozhodnutí je nutné provést zkoušky na reálném příčníku po kompletní výrobě.
Svařování třením částí řetězů lesnických strojů
Houdek, Radim ; Mrňa, Libor (oponent) ; Sigmund, Marian (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na stav svařence části kolopásu, konkrétně přivaření kostičky na příčník vyrobené z oceli 50CrV4 a 27MnCrB5-2. Dílce byly svařeny lineárním třecím svařováním. První část práce je literární rešerše na téma lineární svařování třením a spojovaným materiálům. V druhé části práce jsou uvedeny výsledky bližšího zkoumání svařenců. Byla zkoumána jejich makrostruktura, mikrostruktura, mikrotvrdost ve všech oblastech svarového spoje, pomocí RTG difrakční analýzy bylo zjišťováno množství zbytkového austenitu, materiály prošly zkouškou chemického složení a svařenec byl podroben zkoušce rozlomením.
Změna materiálů dílů pro výrobu řetězů harvestorů
Houdek, Radim ; Kubíček, Jaroslav (oponent) ; Sigmund, Marian (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na článek kolopásu, konkrétně záměnu materiálu příčníku z oceli 27MnCrB5-2 na ocel 30MnB5, ze které jsou vyrobeny ostatní části článku, tedy kostičky a céčka, a svařeny metodou MAG. Záměna materiálu a vypuštění fáze předehřevu by zkrátila čas výroby článku přibližně na poloviční dobu. Teoretická teplota předehřevu spočítaná dle příslušné normy u obou ocelí přesahovala teplotu 200 °C. Byly svařeny zkušební vzorky napodobující svar mezi příčníkem a kostičkou, na kterých bylo provedeno kvalitativní vyhodnocení. Jednalo se o svařence oceli 30MnB5 s předehřevem (vzorek 10), oceli 30MnB5 bez předehřevu (vzorek 11) a oceli 27MnCrB5-2 s předehřevem (vzorek 9). Z hlediska makrostruktury byly na všech vzorcích shledány neprůvary. Při mikrostrukturním pozorování byla ve všech oblastech shledána martenzitická struktura. Při měření tvrdosti metodou dle Vickerse vyšel ve všech oblastech svaru vzorku 10 a 11 přibližně stejný průběh tvrdosti. Nejvyšší hodnota dosahovala 450 HV1 a přesahuje maximální tvrdost doporučenou normou. Vzhledem k velice podobným výsledkům zkoušek pro svařence oceli 30MnB5 s předehřevem a bez předehřevu je možné předehřev neprovádět. Výsledky mohou být ovšem zkresleny poměrně malou velikostí zkušebních vzorků. Pro spolehlivé vyhodnocení a finální rozhodnutí je nutné provést zkoušky na reálném příčníku po kompletní výrobě.
Svařování třením částí řetězů lesnických strojů
Houdek, Radim ; Mrňa, Libor (oponent) ; Sigmund, Marian (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na stav svařence části kolopásu, konkrétně přivaření kostičky na příčník vyrobené z oceli 50CrV4 a 27MnCrB5-2. Dílce byly svařeny lineárním třecím svařováním. První část práce je literární rešerše na téma lineární svařování třením a spojovaným materiálům. V druhé části práce jsou uvedeny výsledky bližšího zkoumání svařenců. Byla zkoumána jejich makrostruktura, mikrostruktura, mikrotvrdost ve všech oblastech svarového spoje, pomocí RTG difrakční analýzy bylo zjišťováno množství zbytkového austenitu, materiály prošly zkouškou chemického složení a svařenec byl podroben zkoušce rozlomením.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.