|
|
Stenóza karotidy
Svoboda, Norbert ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Peisker, Tomáš (oponent) ; Herzig, Roman (oponent)
Podkladem disertační práce jsou tři studie, které se zaměřují na diagnostiku stenózy karotidy. První studie se zabývá histologickou strukturou karotických plátů a jejich vztahem ke klinickým projevům. Do studie bylo zařazeno 269 pacientů s 280 analyzovanými pláty. Mnohonásobnou logistickou regresí byl prokázán významný vztah mezi symptomatickou stenózou a pěnovými buňkami (OR=1.9, p = 0.03) a trombózou v plátu (OR=3.5, p = 0.02). Byla prokázána i významná korelace mezi symptomatickým plátem a nestabilním plátem dle komplexní klasifikace plátu AHA klasifikací (OR=1.8, p = 0.03). Druhá studie se věnuje otázce přesnosti diagnostiky stenózy karotidy pomocí digitální substrakční angiografie (DSA). Všem 644 pacientům byla změřena stenóza karotidy na DSA a na histologicky zpracovaném plátu odstraněného z karotidy během endarterektomie. Ve studii nebyl prokázán vztah mezi nálezem na histologickém plátu a na DSA (korelační koeficient pro ECST 0.22 a 0.20 pro NASCET). Poslední studie se zabývá analýzou biomarkerku oxidativního stresu (malonyldialdehydu, MDA) jako prediktoru nestabilních karotických plátů. Studie se zúčastnilo 35 pacientů. Pacienti s asymptomatickou stenózou karotidy spolu s pacienty, kteří prodělali amaurosis fugax, měli významně nižší hladinu MDA než pacienti po ischemické mozkové příhodě...
|
|
|
Možnosti agregometrie při antiagregační prevenci mozkových iktů. Vztah mezi sníženou agregací a prevencí rizika CMP
Chýlová, Miroslava ; Kalvach, Pavel (vedoucí práce) ; Tomek, Aleš (oponent) ; Herzig, Roman (oponent)
1. ABSTRAKT Disertační práce nabízí přehled poznatků o krevních destičkách, principech agregace destiček, ovlivnění agregace antiagregačními a antikoagulačními léky, metodách měření agregace destiček a o aspirinové rezistenci. Účinek acetylsalicylové kyseliny (ASA) na snížení frekvence cévních příhod je odvozován nepřímo ze srovnání s jedinci užívajícími placebo a ne z výsledků agregometrických metod. Cílem práce bylo 1) ověřit agregaci destiček po podání různých dávek a forem podání ASA, 2) porovnat dvě různé metody měření agregace destiček a 3) zjistit, zda antikoagulační léčba u pacientů s ischemickou chorobou srdeční vyvolává současně změny v agregaci destiček. Metodika. Studie 1 se zúčastnilo 22 zdravých dobrovolníků a 30 pacientů po ischemickém iktu. Agregace byla měřena pomocí metody VerifyNow před a po podání ASA v různých dávkách a formách. Studie 2 se zúčastnilo 30 pacientů s anamnézou ischemického iktu na terapii 100mg ASA denně. Porovnávali jsme výsledky získané metodou VerifyNow a klasickou optickou agregomerií (LTA) s různými induktory. Studie 3 se týkala 24 pacientů s ischemickou chorobou srdeční na dlouhodobé antikoagulační terapii warfarinem. Pomocí metody VerifyNow a klasické optické agregometrie jsme zjišťovali, zda byla při antikoagulační léčbě ovlivněna též agregace a zda jsem schopni...
|
|
|
Redukce rizika tichých a symptomatických mozkových infarktů pomocí sonolýzy při koronární angioplastice a stentingu
Viszlayová, Daša ; Herzig, Roman (vedoucí práce) ; Nosáľ, Vladimír (oponent) ; Škoda, Ondřej (oponent)
Úvod: Mezi cerebrální komplikace koronárních katetrizací patří zejména tranzitorní ischemická ataka (TIA) a cévní mozková příhoda (CMP). Tichý mozkový infarkt (silent cerebral infarction, SCI) nezpůsobuje potíže v době vzniku, ale v průběhu měsíců a let se mohou objevit určité nemoci, včetně demence. Sonolýza je terapeutická metoda, při které se využívá efekt ultrazvuku a mohla by představovat léčebný postup, který by chránil pacienty před vznikem mozkového infarktu v průběhu koronárních zákroků. Cíle práce: Analýza údajů pacientů se srdečním onemocněním, kteří podstupují koronární katetrizaci, a to: 1) Zjistit incidenci akutního/subakutního SCI před koronární katetrizací pomocí magnetické rezonance (MR) mozku; 2) Vyhodnotit faktory, které ovlivňují početnost a druh mikroembolických signálů (MES) v povodí obou arteria cerebri media (ACM) detekovaných transkraniálním dopplerem (TCD) v průběhu plánované koronární intervence; otestovat vztah MES a nových mozkových ischémií na MR a jejich vztah vůči kognitivní dysfunkci 30 dní po intervenci; 3) Zjistit efekt a bezpečnost periprocedurální transkraniální sonolýzy při koronárním výkonu. Metodika: 1) Do studie bylo zařazeno 144 pacientů. Před intervencí absolvovali MR mozku, na kterém se hodnotila přítomnost akutního/subakutního SCI, jeho objem a vztah jednotlivých...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.