|
|
Transformatıon of Pera into Cultural District of Istanbul in the second half of the 19th Century
Bayram, Muhammet Sami ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Martykánová, Darina (oponent) ; Heltai, Gyöngyi (oponent)
Druhá polovina 19. století byla pozoruhodným obdobím v historii transformace istanbulské čtvrti Pera, která může být také sledovánanejen v historii jeho divadelních budov vystavěných ve stylu západoevropské architektury, ale i pasáží, rozmanitých kulturních aktivit, v dikciúředních předpisů, navrhování a vytváření veřejných a soukromých prostor. Rozsah této studie se zaměří na období mezi vyhlášením ediktu Gulhane (1839) až do druhé ústavní éry (1908). Vybral jsem si čtvrt Pera, také známou jako Beyoglu / Taksim pro tuto případovou studii, protože měla poměrně specifické funkce ve městě. V této části města žily různé etnické skupiny a to v průběhu jeho dlouhé historie. V druhé polovině 19. století multietnicita Pery vytvářela její specifickou kulturní harmonii, která ovlivnila společenský život čtvrti. Mám v úmyslu testovat tuto hypotézu použitím konceptu kreativity Charles Landryho a zjistit v závěru práce, zda je možné definovat Peru jako kulturní čtvrt. Budu uplatňovat výše uvedené koncepty,zkoumat historii Pery jako pozoruhodný moderní typ utváření moderníčtvrti. Ukáži, že postupný růst množství a intenzity interakcí mezi Západem a osmanskou společností vytvořil kulturní infrastruktury, které na oplátku vytvořily kosmopolitní charakter Pery. Sociální a každodenní život se začal měnit s výskytem...
|
|
|
Transformatıon of Pera into Cultural District of Istanbul in the second half of the 19th Century
Bayram, Muhammet Sami ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Martykánová, Darina (oponent) ; Heltai, Gyöngyi (oponent)
Druhá polovina 19. století byla pozoruhodným obdobím v historii transformace istanbulské čtvrti Pera, která může být také sledovánanejen v historii jeho divadelních budov vystavěných ve stylu západoevropské architektury, ale i pasáží, rozmanitých kulturních aktivit, v dikciúředních předpisů, navrhování a vytváření veřejných a soukromých prostor. Rozsah této studie se zaměří na období mezi vyhlášením ediktu Gulhane (1839) až do druhé ústavní éry (1908). Vybral jsem si čtvrt Pera, také známou jako Beyoglu / Taksim pro tuto případovou studii, protože měla poměrně specifické funkce ve městě. V této části města žily různé etnické skupiny a to v průběhu jeho dlouhé historie. V druhé polovině 19. století multietnicita Pery vytvářela její specifickou kulturní harmonii, která ovlivnila společenský život čtvrti. Mám v úmyslu testovat tuto hypotézu použitím konceptu kreativity Charles Landryho a zjistit v závěru práce, zda je možné definovat Peru jako kulturní čtvrt. Budu uplatňovat výše uvedené koncepty,zkoumat historii Pery jako pozoruhodný moderní typ utváření moderníčtvrti. Ukáži, že postupný růst množství a intenzity interakcí mezi Západem a osmanskou společností vytvořil kulturní infrastruktury, které na oplátku vytvořily kosmopolitní charakter Pery. Sociální a každodenní život se začal měnit s výskytem...
|
|
|
Transformatıon of Pera into Cultural District of Istanbul in the second half of the 19th Century
Bayram, Muhammet Sami ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Martykánová, Darina (oponent) ; Heltai, Gyöngyi (oponent)
Druhá polovina 19. století byla pozoruhodným obdobím v historii transformace istanbulské čtvrti Pera, která může být také sledovánanejen v historii jeho divadelních budov vystavěných ve stylu západoevropské architektury, ale i pasáží, rozmanitých kulturních aktivit, v dikciúředních předpisů, navrhování a vytváření veřejných a soukromých prostor. Rozsah této studie se zaměří na období mezi vyhlášením ediktu Gulhane (1839) až do druhé ústavní éry (1908). Vybral jsem si čtvrt Pera, také známou jako Beyoglu / Taksim pro tuto případovou studii, protože měla poměrně specifické funkce ve městě. V této části města žily různé etnické skupiny a to v průběhu jeho dlouhé historie. V druhé polovině 19. století multietnicita Pery vytvářela její specifickou kulturní harmonii, která ovlivnila společenský život čtvrti. Mám v úmyslu testovat tuto hypotézu použitím konceptu kreativity Charles Landryho a zjistit v závěru práce, zda je možné definovat Peru jako kulturní čtvrt. Budu uplatňovat výše uvedené koncepty,zkoumat historii Pery jako pozoruhodný moderní typ utváření moderníčtvrti. Ukáži, že postupný růst množství a intenzity interakcí mezi Západem a osmanskou společností vytvořil kulturní infrastruktury, které na oplátku vytvořily kosmopolitní charakter Pery. Sociální a každodenní život se začal měnit s výskytem...
|
host ::
RSS.