Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Eugene A. Nida a jeho přínos translatologii
Hrušková, Marie ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hedánek, Jiří (oponent)
Tato teoreticko-historiografická práce se zabývá životem a dílem lingvisty a teoretika překladu Eugena A. Nidy (1914-2011), analyzuje jeho teoreticko-metodologická východiska, hlavní monografie, teorie a hodnotí jeho přínos ve vývoji translatologie. Nida je představen jako teoretik, metodolog a organizátor, jehož teorie formální a dynamické (resp. funkční) ekvivalence z 60. let ovlivnila vývoj biblického překládání i teorii překladu obecně. Práce obsahuje také kompletní bibliografii díla E. Nidy.
Phonology of Masoretic Hebrew II: Accents As Prosody
Hedánek, Jiří ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Skoumalová, Hana (oponent) ; Uličná, Lenka (oponent)
Prosodie akcentů ve fonologii masoretské hebrejštiny Abstrakt Jiří Hedánek Univerzita Karlova Filozofická fakulta studijní program P7310 filologie obor 3710V078 Jazyky zemí Asie a Afriky Mgr. Jiří Hedánek, Th.D. Prosodie akcentů ve fonologii masoretské hebrejštiny Phonology of Masoretic Hebrew II Accents As Prosody vedoucí práce: doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 2017 Abstrakt Disertace Phonology of Masoretic Hebrew: Accents as Prosody (2017) [Prosodie akcentů ve fonologii masoretské hebrejštiny] vykládá tzv. akcenty tiberiadského zápisu jako vyznačování řečové prosodie. Tradičně se vysvětlují jako značky přízvukové, zpěvní nebo syntaktické. Jenže na přízvuky se kladou jen některé. Neodpovídají přesně ani hudebním realizacím, které více odrážejí místní tradice než zápis. Syntaktické výklady vycházejí z dělicích značek, ale mnoho různých značek jsou pojiče, žádné spoje nepřekračují hranice veršů, některá slova mají dvě různé značky a jednoduchým veršům často chybějí silnější děliče. Prosodický výklad vysvětluje jak tendenci klást značky na přízvuky, tak i proč vzniklo mnoho hudebních tradic, tak také proč značky často odpovídají syntaxi, ale někdy tomu tak není. Vychází se z obecné koncepce prosodických jednotek. Po jejich vztažení k masoretské hebrejštině se zřetel obrací k intonaci. Předchozí disertace...
Fonologie masoretské hebrejštiny
Hedánek, Jiří ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent) ; Pola, Thomas (oponent)
Phonology of Masoretic Hebrew I Jiří Hedánek Tato práce odráží nespokojenost studenta hebrejské Bible (nadále TN"K) se stavem interpretace jejího textu po zvukové stránce, to jest zejména se zpracováním fonologie. Není obtížné se smířit s tím, že ve starověkém a raně středověkém textu není mnoho věcí známo anebo je známo jen nejednoznačně. O skutečné fonetice jazyka lze hovořit, pouze je-li možno zkoumat autentickou řeč rodilých mluvčích. Naproti tomu fonologie jakožto mentální systém projevující se v jazykovém chování je zpracovatelná podobně jako jiné subsystémy jazyka, které jsou sice mentální, ale projevují se v jazykovém chování. Příčinou zklamání je nedostatečné nebo úplně chybějící rozlišování mezi fonetikou a fonologií_ tohoto jazyka, a to ať se student spokojí s prvním oddílem učebnice nebo gramatiky biblické hebrejštiny, nebo sáhne po specializované práci. Pokud se učebnice nebo gramatiky věnují tomuto tématu podrobněji, vycházejí z předpokladu, že grafické znaky obou kombinovaných systémů (vzdálených od sebe jeden až jeden a půl tisíce let) lze každý přiřadit jednotlivému fonému jazyka. Tento předpoklad zdá se neopouštějí ani specializované práce, které sice zvukovou stránku jazyka rozpracují do systému, ale zároveň jej zašifrují do podoby pro běžného studenta teologie prakticky nepřístupné....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.