|
| |
|
| |
|
|
Různá pojetí teorie společenské smlouvy v politickém a právním myšlení
Šimek, David ; Havel, Tomáš (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Různá pojetí teorie společenské smlouvy v právu a politice Abstrakt Cílem práce je analyzovat jednotlivá pojetí teorie společenské smlouvy u různých kontraktualistických autorů napříč historií, včetně 20. století. Pomocí metody analýzy a zejména diachronní komparace se práce snaží vyvrátit přesvědčení, že teorie společenské smlouvy je toliko fenoménem osvícenství 17. a 18. století a představuje hlavní, ale i méně známé kontraktualistické myšlenky jak z antické, tak nedávné historie. Kromě úvodu a závěru je práce členěna do pěti kapitol a osmi podkapitol, z nichž některé jsou ještě rovněž dále členěny. S výjimkou kapitoly první, která si klade za cíl pojem teorie společenské smlouvy (alespoň částečně) generalizovat, a kapitoly čtvrté sleduje stať po celé její délce obdobnou strukturu. Kapitola druhá je chronologicky seřazeným historickým průřezem, který začíná osobami antických filosofů, prochází dobou středověku a vrcholí v počátcích renesance. Jedná se o kapitolu zabývající se genezí kontraktualismu, zejména jeho počátkem v individualismu, voluntarismu či ius naturalismu a rovněž pojetím svobodné vůle jedince a středověký fenoménem souboje víry s rozumem, jehož výsledek se později ukázal pro vznik teorie kontraktu jako stěžejní. Kapitola třetí pojednává o zlatém věku teorie společenské smlouvy v období...
|
|
|
Rozpouštění politických stran jako nástroj obranyschopné demokracie : srovnání české a německé debaty.
Macháčková, Michaela ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce pojednává o postihování antidemokratických politických stran v České republice a ve Spolkové republice Německo a o debatě odborné veřejnosti v reakci na judikaturu Nejvyššího správního soudu, resp. Spolkového ústavního soudu. Jedná se o komparativní diplomovou práci, každá otázka je tedy nejprve představena z českého, resp. německého pohledu a následuje komparativní kapitola shrnující hlavní spojitosti a rozdíly a pokouší se o hodnocení a úvahy de lege ferenda. Diplomová práce je rozdělena do šesti částí, jejichž cílem je zmapovat různé aspekty problematiky rozpouštění politických stran. Nejprve se zaměřuje na právní úpravu politických stran v České republice a ve Spolkové republice Německo s cílem shrnout teoretická východiska pro lepší porozumění otázky rozpouštění politických stran. Následuje exkurz do problematiky konceptu obranyschopné demokracie spolu s analýzou jejích projevů v ústavním právu České republiky a Spolkové republiky Německo. Dále je představena právní úprava obou států od hmotněprávních po procesní otázky rozpouštění a okrajově též dalších druhů postihů politických stran a jejich výsledné srovnání. Následuje studie rozhodnutí ve věci Dělnické strany a rozhodnutí ve věci pravicově extremistické straně NPD (Nationaldemokratische Partei Deutschlands), a...
|
|
|
Sociologie vědění a její vliv na společnost.
Havel, Tomáš ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
48 4. Závěr Vzhledem k tomu, že daná tématika, pokud bychom se jí věnovali více podrobně, značně přesahuje rozsah i možnosti diplomové práce, snažil jsem se o určité shrnutí, které by čtenáře neodradilo spletitostí myšlenkových názorů a proudů, ale které by současně poskytlo základní orientaci v nahlížení na právo trochu jinýma očima, než je běžné. Sociologie vědění je pojmem, který méně všímavý absolvent právnické fakulty asi těžko dokáže vysvětlit. Přesto, a možná že právě proto, by širší základ znalostí, popsání souvislostí, příčin a další směřování i v oblasti sociologie vědění mohlo přispět k tomu, aby se právo v rukou našich absolventů nestávalo pouze citací práva formálního tak, jak bylo zde popsáno. V současné době jsme svědky nezřídkých situací, kdy občan, ať už v pozici běžné, politické, úřednické aj., hlásí, že se nemůže domoci práva, nebo toto právo uplatnit, neboť chybí pro danou situaci právo formální - psané. A v tom okamžiku vzniká objednávka na doplnění formálního práva, čímž ale často dochází namísto k lepší aplikaci práva k jeho deformaci. Osvícený občan a zvláště občan erudovaný v oblasti právní by měl úspěšně takovým objednávkám čelit, a to s odvoláním nejen na právo samé, ale i na jeho širší pojetí. O toto širší pojetí z pohledu sociologie vědění jsem se pokusil zpracováním této práce....
|
|
|
Odpovědnost soudce a limity jeho rozhodování v římském právu
Havel, Tomáš ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Cílem práce je poukázat na některé právní instituty, které se nám dochovaly z římského práva a zároveň přinést některé historické poznatky k polemice o změnách současného českého soudnictví. Hlavní tématem zpracování je odpovědnost soudce a limity jeho činnosti v časově omezeném období římského republikánského práva. Primárně se zaměřujeme na civilní soudní řízení, byť se nemůžeme z důvodu zachování sevřenosti textu zcela vyhnout jistému přesahu do oblasti práva trestního i do oblasti římského civilního procesu za císařství.
|
|
|
Masová média a jejich role v mechanismu právní regulace
Dvořáková, Kateřina ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je představit některé ze způsobů, kterými masová média mohou ovlivňovat legislativní proces. Tyto způsoby jsou ukázány jak obecně, tak konkrétně - na příkladu tvorby zákonů v České republice, což je ilustrováno případem úspěšného tlaku na změnu legislativy. Práce se skládá ze čtyř kapitol, přičemž první dvě jsou čistě teoretické, třetí obsahuje případovou studii a závěrečná nabízí syntézu poznatků z předchozích částí práce. V první kapitole je právo představeno jako otevřený systém, který se vyvíjí v kontaktu s dalšími společenskými subsystémy. Je prezentován sociologický přístup k právu a několik konceptů z právní sociologie, jsou také definovány některé stěžejní pojmy. Závěrem je představen proces tvorby v zákonů v České republice, pozornost je věnována širšímu pojetí legislativního procesu, které se zabývá i fází před podáním návrhu právního předpisu zákonodárnému orgánu. Druhá kapitola se věnuje masovým médiím, nejprve jejich obecné definici a následně vymezení některých konceptů, které se zabývají vztahem médií a společnosti, s důrazem na nastolování agendy a rámcování, představeny jsou i základní kritické pohledy na roli médií ve společnosti. Třetí kapitola podrobně analyzuje konkrétní úspěšný případ tlaku na změnu legislativy - mediální kampaň provázející...
|
|
|
Právní vědomí.
Beran, Filip ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Cílem práce je představit různá vyskytující se pojetí právního vědomí, poukázat na jejich historické i kulturně-společenské souvislosti a ve vybraných směrech načrtnout jejich možný další rozvoj. První kapitola představuje několik různých učebnicových definic právního vědomí včetně srovnání "evropského" a "amerického" přístupu. Druhá kapitola na ni navazuje uvedením a srovnáním různých dalších výrazů, které se v souvislosti s právním vědomím užívají - někdy jde o synonyma, jindy zdůrazňují jen některou z jeho složek nebo specifický autorův přístup. Třetí kapitola pak zvýrazňuje i historickou dimenzi tématu právního vědomí, a to na příkladech jeho ideologických pojetí "s přívlastky" (socialistické, revoluční, lidové právní vědomí). První tři kapitoly tak tvoří popisnou, přehledovou část; možnou syntézu pak přináší kapitola čtvrtá. Na předchozím základě nejprve identifikujeme tři "vnitřní" rozměry, které vyvstávají z představeného pojmového pole a které je vhodné si ujasnit, chceme-li mluvit o právním vědomí dostatečně určitě: jakou jeho složkou se zabýváme, jakého práva se týká a o čí právní vědomí se jedná. Následně rozlišujeme trojí typický diskurs, tedy to, jak se o právním vědomí mluví - jinak, tj. s jinými záměry i předběžnými východisky, totiž k tématu právního vědomí přistupují právníci, sociologové...
|
|
|
Pojetí společenské smlouvy u Hobbese, Locka a Rousseaua
Petráková, Blanka ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá teoriemi společenských smluv filozofů Thomase Hobbese, Johna Locka a Jean-Jacquese Rousseaua. Vychází zejména z děl Leviathan Thomase Hobbese, Druhého pojednání o vládě Johna Locka a z Rozprav a O společenské smlouvě Jean-Jacquese Rousseaua. Autoři ve svých teoriích představují správné fungování státu a jeho zrod uzavřením společenské smlouvy. Cílem práce je prozkoumat teorie společenských smluv v pojetí těchto tří významných autorů a metodou komparace zjistit, jak spolu souhlasí ve stěžejních bodech svých děl. Těmi jsou přirozený stav, akt uzavření společenské smlouvy, suverén, suverenita a organizace státního zřízení. Ze zkoumání vyplývá, že se autoři v některých bodech shodují, v některých se naopak výrazným způsobem rozcházejí. Zároveň se ukazuje významný vliv prostředí a událostí, které autoři během života prožili, na formování jejich myšlenek a teorií. V samotném závěru práce následuje zamyšlení nad legitimitou Ústavy ČR a přínosem teorií jmenovaných autorů pro dnešní společnost.
|
|
|
Rozpouštění politických stran jako nástroj obranyschopné demokracie : srovnání české a německé debaty.
Macháčková, Michaela ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce pojednává o postihování antidemokratických politických stran v České republice a ve Spolkové republice Německo a o debatě odborné veřejnosti v reakci na judikaturu Nejvyššího správního soudu, resp. Spolkového ústavního soudu. Jedná se o komparativní diplomovou práci, každá otázka je tedy nejprve představena z českého, resp. německého pohledu a následuje komparativní kapitola shrnující hlavní spojitosti a rozdíly a pokouší se o hodnocení a úvahy de lege ferenda. Diplomová práce je rozdělena do šesti částí, jejichž cílem je zmapovat různé aspekty problematiky rozpouštění politických stran. Nejprve se zaměřuje na právní úpravu politických stran v České republice a ve Spolkové republice Německo s cílem shrnout teoretická východiska pro lepší porozumění otázky rozpouštění politických stran. Následuje exkurz do problematiky konceptu obranyschopné demokracie spolu s analýzou jejích projevů v ústavním právu České republiky a Spolkové republiky Německo. Dále je představena právní úprava obou států od hmotněprávních po procesní otázky rozpouštění a okrajově též dalších druhů postihů politických stran a jejich výsledné srovnání. Následuje studie rozhodnutí ve věci Dělnické strany a rozhodnutí ve věci pravicově extremistické straně NPD (Nationaldemokratische Partei Deutschlands), a...
|
host ::
RSS.