Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv teplotní zátěže na mechanické vlastnosti bentonitu z lokality Černý vrch
Slezáková, Pavlína ; Najser, Jan (vedoucí práce) ; Hausmannová, Lucie (oponent)
Problematika uložení vysoce radioaktivních odpadů z jaderných elektráren se v současnosti v České republice plánuje řešit výstavbou hlubinného úložiště s konceptem multibariérové ochrany. Stěžejní součást jedné z bariér bude tvořit hornina bentonit, jejíž těsnící vlastnosti napomohou k zajištění optimálních podmínek pro uložení radioaktivního odpadu. Při řešení diplomové práce je kladen důraz na rešerši poznatků o mechanických vlastnostech bentonitu a jejich změně po vystavení účinkům vysokých teplot. Rešerše je doplněna současnými znalostmi o českém bentonitu BCV z lokality Černý Vrch, který je zároveň i materiálem pro laboratorní zkoušky provedené v rámci této diplomové práce. Klíčovou část práce tvoří laboratorní zkoušky, nezbytné k experimentálnímu ověření sledovaných vlastností bentonitu. K většině laboratorních zkoušek byly použity interně vyvinuté víceúčelové komory (MPC), jelikož standardní vybavení laboratoří mechaniky zemin mají pro výzkum bentonitové bariéry poměrně malá uplatnění. Účelem experimentální části bylo zjistit, jak se bobtnací schopnost a hydraulická vodivost materiálu měnila v důsledku předchozí teplotní zátěže. Hlavním cílem práce je získání přehledu o chování českého Ca-Mg bentonitu BCV po teplotní úpravě při 150 řC a 200 řC (BCV 150 a BCV 200) a srovnání výsledků s...
Investigation of the thermo-hydro-mechanical behavior of Czech bentonite used as a model material for planning of high level nuclear waste disposal
Sun, Haiquan ; Mašín, David (vedoucí práce) ; Hausmannová, Lucie (oponent) ; Havlová, Václava (oponent)
Práce se se zaměřují především na český bentonitu, který je původem z lokality Černý vrch (severozápadní oblast České republiky). Bentonit se připravuje průmyslově hutněním, přičemž bentonitový prášek má počáteční obsah vody asi 10%. Hustoty v suchém stavu jsou od 1,27 do 2 g / cm3 , přičemž pro laboratorní testy byly konkrétně použity hustoty 1,27, 1,60 a 1,90 g / cm3 . Tyto hustoty byly použity pro měření retenčních čar, mikrostruktury a fraktální analýzy pórů. Suchá objemová hmotnost od 1,25 do 1,95 g / cm3 byla použita pro mechanické zkoušky, jako jednorozměrné bobtnání a edometrické zatížení a odlehčení. Metoda rovnováhy par byla použita k předepsání sání v rozmezí od 3,29 MPa do 286,7 MPa. Pro analýzu mikrostruktury byla využita rtuťová intrusní porozimetrie (MIP) a environmentální rastrovací elektronový mikroskop (ESEM). Měření retenčních čar bylo prováděno při 20, 40, 60 a 80ř C. Výsledky ukazují, že zvýšení teploty může snížit schopnost zadržování vody. Byl také porovnáván a studován vliv zhutnění a bobtnání na mikrostrukturu. MIP testy byly prováděny na vzorcích, které byly ekvilibrovány při sáních 3, 29 , 38 a 286,7 MPa na smáčecí dráze jak za nízkých, tak za vysokých suchých objemových hmotnostech. Vzorky připravené při sáních 286,7 MPa na zvlhčovací větvy byly nejprve pozorované v ESEM...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.