|
|
Současný stav poznání kryptospor spodního paleozoika
Fučíková, Kateřina ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Kováčová, Marianna (oponent)
Cílem práce je shrnutí současného stavu poznání kambrických, ordovických a silurských kryptospor. Dosud publikovaná data jsou shrnuta jak ve smyslu stratigrafického výskytu a geografického rozšíření tak i různých klasifikačních přístupů. Zvláštní pozornost je věnována již publikovaným údajům v oblasti barrandienu. V navazující diplomové práci budou údaje bakalářské práce sloužit jako základ pro studium kambro-silurských kryptospor získaných metodou "low manipulation HF extraction" z barrandienských hornin. Klíčová slova: kryptospory, kambrium, ordovik, silur
|
|
|
Zobrazení rostlin ve španělské a české frazeologii a idiomatice
Fučíková, Kateřina ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou španělské frazémy a idiomy, které obsahují označení rostlin, a rovněž jejich protějšky v českém jazyce. Teoretická část se věnuje vymezení stěžejních pojmů z oblasti frazeologie a idiomatiky a srovnání jejich pojetí ve španělské a české lingvistické teorii. Praktická část spočívá v sestavení souboru španělských frazémů a idiomů obsahujících označení rostlin a jejich následné sémantické a syntaktické analýze. Na praktickou část navazuje případová studie, ve které je za pomoci korpusu zkoumána frekvence daných frazémů a idiomů a jejich českých ekvivalentů.
|
|
|
Program Škola podporující zdraví a jeho realizace ve vybraném kraji
FUČÍKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se zabývám tématem programu Škola podporující zdraví a jeho realizace ve vybraném kraji. Zaměřila jsem se na základní školy v kraji Vysočina. V teoretické části se zabývám vysvětlením pojmu zdraví a krátkou historií vývoje definice. Ve druhé kapitole se zaměřuji na evropskou zdravotní politiku, která spravuje programy pro podporu zdraví. Dále sleduji fungování politiky zdraví v České republice, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Státní zdravotní ústav, které mají podíl na programu Škola podporující zdraví. Ve třetí kapitole se zabývám Školou podporující zdraví, kde vysvětluji důležitost programu a jednotlivé pilíře a zásady, které mají být v tomto programu splněny. Cílem bylo zjistit, jak se jednotlivým školám zapojeným do programu Škola podporující zdraví daří naplňovat jednotlivé pilíře a zásady programu. V praktické části jsem použila kvalitativní výzkum, kde jsem vedla s informanty polostrukturovaný rozhovor. Tyto rozhovory probíhaly přímo na zkoumaných školách. Má práce může být přínosem rodinám a pedagogům, kteří se chtějí dozvědět více o programu Škola podporující zdraví, pro studenty pedagogických nebo zdravotnických oborů, či školám zapojeným do programu Škola podporující zdraví. Tyto výsledky můžeme využít pro porovnání jednotlivých škol, nebo jako námět k realizaci nových metod. Práci lze více rozšířit detailním výzkumem se žáky, partnery spolupracujícími se školou, pedagogy či s rodiči žáků.
|
|
|
Dobrovolnictví jako jedna z možných složek sociální rehabilitace
FUČÍKOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce je popsat současný stav dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v zařízeních poskytující sociální služby ve městě Benešov a jeho okolí. Dílčím cílem diplomové práce je zjistit pozitiva projektu Patron, který byl do práce zařazen jako příklad dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v praxi. S ohledem na výše uvedené cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jakým způsobem se v současné době využívá dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v organizacích poskytujících sociální služby? 2. Jaká jsou pozitiva projektu Patron? Pro výzkum byla využita kvalitativní strategie, metoda dotazovaní, techniky polořízeného rozhovoru a neřízeného rozhovoru. Vytyčené výzkumné otázky byly zodpovězeny prostřednictvím tří výzkumných souborů, kde byla využita technika polořízeného rozhovoru a jednoho výzkumného subjektu, kde byla využita technika neřízeného rozhovoru. Pro zjištění první výzkumné otázky byl určen výzkumný soubor, který tvořilo 10 sociálních pracovnic, které pracují v zařízení poskytující sociální služby v městě Benešov či jeho okolí. Určeným kritériem pro účast ve výzkumu bylo, že sociální pracovnice musí ve své profesi působit více než jeden rok. Okruhy otázek pro první výzkumný soubor byly připravené, pro případ, kdy zařízení využívalo pomoci dobrovolníků a kdy nikoliv. Po získání potřebných dat byly rozhovory přepsány a následně vyhodnoceny pomocí procesu otevřeného kódování, kdy všechna data byla přehledně uspořádána do jednotlivých kategorií. Výsledky vyplývající z dat získaných od prvního výzkumného souboru nám ukazují, že ve všech zařízeních poskytující sociální služby, kde komunikační partnerky pracují je aplikována sociální rehabilitace.Z výzkumu dále vyplývá, že v 7 z 10 zařízení pro výkon sociálních služeb jsou využíváni dobrovolníci v přímém kontaktu s klientem, kdy se podílí na sociální rehabilitaci klientů. Dobrovolníci dle získaných výsledků s klienty pracují jak individuálně, tak i skupinově. V 5 zařízeních, kde jsou využívané služby dobrovolníků, uvažují o dalším rozvoji dobrovolnictví a napadají je možnosti, kde dobrovolnickou činnost dále zařadit. Jedno zařízení, které služby dobrovolníků nevyužívá, se chystá do své činnosti dobrovolníky zapojit. Druhá výzkumná otázka diplomové práce byla zkoumána prostřednictvím druhého a třetího výzkumného souboru a jednoho výzkumného subjektu. Druhý výzkumný soubor tvořilo 5 chlapců žijících v dětském domově poblíž města Benešov, kteří jsou zároveň klienti projektu Patron, třetí výzkumný soubor se skládal z 5 mužů, kteří jsou dobrovolníci v projektu Patron. Pro doplnění informací o projektu Patron byl proveden rozhovor s výzkumným subjektem, který zastupuje manager projektu Patron. Po získání potřebných dat byly rozhovory přepsány a následně vyhodnoceny. Data získána z druhého a třetího výzkumného souboru byla stejně jako u prvního výzkumného souboru vyhodnocena procesem otevřeného kódování, kdy všechna data byla přehledně uspořádána do jednotlivých kategorií. Informace získané od výzkumného subjektu byly na základě techniky výzkumu interpretovány prostřednictvím přepisu rozhovoru. Ze získaných dat od oslovených výzkumných souborů vyplývá, že klienti a dobrovolníci projektu Patron se seznamují na společných víkendech, kde k sobě najdou cestu na základě vzájemných sympatií či jsou spárováni realizátory projektu na základě jimi poskytnutých informací. Dobrovolníci se s klienty setkávají přibližně jednou až dvakrát měsíčně, kdy spolu realizují oblíbené aktivity, při kterých si často povídají. Z výzkumu dále vyplynulo, že mezi klienty a dobrovolníky panují harmonické vztahy, které jsou založeny na vzájemné důvěře. Na základě odpovědí všech informátorů můžeme beze sporu uvést, že projekt Patron přináší velká pozitiva. Klienti projektu uvádí, že jsou rádi, že získali nového dospělého kamaráda, neboť jim mužský vzor v dětských domovech chybí.
|
|
|
Otázka rodiny ve vztahu k podpoře čtenářství u dítěte na 1. stupni ZŠ
FUČÍKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je zjistit situaci v rodinách v souvislosti se čtenářstvím u dětí, navštěvujících 1. stupeň ZŠ. Teoretická část je věnována počátkům dětského čtenářství, vzniku a rozvoji čtenářství, významu čtenářství. Dále je zaměřena na samotný proces čtení, čtenářské návyky i poruchy čtení. Důležitou část tvoří vývoj dětské četby a jednotlivá vývojová období. Nesmíme zapomínat ani na prvky ovlivňující čtenářství. Poslední kapitola je zaměřena na výzkumy čtenářské gramotnosti, které byly v České republice prováděny. Jedná se o výzkumy PISA (2000) a PIRLS (2001). Praktická část přináší výsledky kvalitativního šetření, které je zaměřeno na postoj rodičů ke čtení, na vztah ke knihám a celkovou motivaci dítěte. V závěru diplomové práce je zamyšlení nad dnešním postojem dětí ke čtení a návrh možných postupů ke zlepšení přístupu dětí ke čtení.
|
|
|
Výchovné hodnoty v současné české rodině z pohledu otců do 40 let
FUČÍKOVÁ, Kateřina
Postavení otce v rodině je dnes velice diskutované téma. Otcové dnes už nejsou považováni za živitele rodiny, ale jejich postavení v ní je mnohem důležitější. Podílejí se na výchově dětí, pečují o ně stejně jako matky, někteří jsou dokonce na rodičovské dovolené, což by v minulosti, jak víme z odborných zdrojů, dříve nepřicházelo v úvahu. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit pohled otců na současnou českou rodinu a hodnoty v ní a odpovědět na následující otázky: zda - li je způsob výchovy respondentů ovlivněn přístupem jejich rodičů v období jejich dětství,jak vnímají respondenti současnou českou rodinu a výchovné hodnoty v ní, jaké hodnoty respondenti preferují pří výchově vlastních dětí, jaké postavení mají respondenti ve své rodině. Pro empirickou část bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum uskutečněný prostřednictvím metody polostrukturovaného rozhovoru, který byl proveden technikou dotazování. Výzkumný soubor, který byl vybrán pomocí metody sněhové koule, tvořilo 19 otců mladších 40 let, žijících ve městě Benešov či jeho okolí. Výsledky práce ukázaly, že většina otců pod 40 let si připadá ovlivněna výchovou, která probíhala v jejich původní rodině. Jejich pohled na současnou českou rodinu je ve většině případů velice skeptický a valná většina otců pod 40 let považuje za nejvyšší uznávanou výchovu hodnotu dnešní rodinu hodnotu materiální. Výzkum týkající se výchovných hodnot otců pod 40 let v jejich rodině ukázal, že největší důraz je otci kladen na výchovu k pracovitosti a odpovědnosti. Většinu otců lze označit za otce aktivní, kteří se podílejí na výchově svých dětí ve všech možných ohledech.
|
host ::
RSS.