|
|
Zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí z pohledu sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
FISCHEROVÁ, Kateřina
Diplomová práce s názvem Zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí z pohledu sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí umožňuje vhled do problematiky procesu zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí z pohledu sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Novela zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přinesla významné změny v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany (OSPOD), zejména v oblasti využívání nástrojů sociální práce. Podmínky pro kvalitní výkon této odpovědné agendy práce jsou vytvářeny pomocí standardizace. Standardizace by měla znamenat stanovení závazných postupů v rámci výkonu příslušné správní činnosti a také minimálních parametrů pro její kvalitní výkon (Macela, 2012). Práce je rozdělena do několika částí. V první kapitole se vymezují základní pojmy k danému tématu. Je koncipována teoreticky, oporou práce je použitá relevantní odborná literatura. Uvádí se zde, co se rozumí sociálně-právní ochranou dětí, jaké jsou principy sociálně-právní ochrany dětí, kdo je sociální pracovník SPOD, jaké jsou předpoklady pro výkon profese sociálního pracovníka SPOD. Vyjasňují se pojmy kvalita, sociální práce, rodina a dítě. Definuje se vnímání, jaké faktory na percepci mohou působit. Pozornost se věnuje zákonné úpravě standardů kvality orgánů sociálně-právní ochrany dětí, co je obsahem a cílem standardů kvality orgánů sociálně-právní ochrany dětí, procesu standardizace a dostupnosti sociálně-právní ochrany a podmínek pro její výkon. Druhá kapitola stanovuje cíl práce a výzkumné otázky. Třetí kapitola charakterizuje zkoumaný soubor a zvolenou metodiku práce, použité techniky sběru dat, analýzu dat a realizaci vlastního výzkumu včetně etiky výzkumu. Čtvrtá kapitola se věnuje výsledkům práce. Hlavním cílem práce bylo identifikovat, jak sociální pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí vnímají zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí. K dosažení cíle práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly zrealizovány v průběhu července 2016 na výzkumném vzorku deseti pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí, kteří pracují na pozici sociálního pracovníka OSPOD v obcích s rozšířenou působností Jihočeského kraje. Komunikační partneři byli zvoleni metodou účelového vzorkování. V souvislosti s cílem práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaké faktory ovlivňují vnímání sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí při zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí? Jaká pozitiva či negativa v zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí vnímají sociální pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí? Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí považovali za pozitivní změny po zavádění standardů zlepšení vybavení pracoviště a nastavení hranice, s kolika rodinami může najednou zaměstnanec pracovat. Většina sociálních pracovníků hodnotila pozitivně zavedení supervize. Došlo k rozvoji a zvýšení kvality práce, výklad pojmů se stal jasnější. Naopak všichni komunikační partneři negativně vnímali, že po zavedení standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí došlo k navýšení administrativního zatížení sociálních pracovníků. Nejvýznamnější faktory, které ovlivnily vnímání sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí při zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí, byly identifikovány jako osobní zkušenost, motivace a informace. Vágnerová (2004) zdůrazňuje, že naše názory jsou lehce ovlivnitelné novými zkušenostmi a informacemi. Záleží na tom, jaké jsou to informace, resp. jaký je jejich zdroj.
|
|
|
Hodnocení atraktivity NP Šumava z pohledu návštěvníků
Fischerová, Kateřina ; Havlíková, Michaela (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá atraktivitou Národního parku Šumava. Pozornost je věnována definicím základních pojmů souvisejících s problematikou cestovního ruchu, resp. atraktivity turistické destinace. Existují čtyři možné přístupy, podle nichž je možno atraktivitu turistické destinace měřit. V diplomové práci je použito jednoho modelu dle ekonomického přístupu, na jehož základě je měřena atraktivita NP Šumava. Podstatný je pro tuto práci výsledek modelu, jež je následně komparován s výsledky vybraných destinací České republiky.
|
|
|
Vzdělání jako faktor rozvoje - příprava cizinců ke studiu lékařství v ČR
Fischerová, Kateřina
Fischerová, K. Vzdělání jako faktor rozvoje -- příprava cizinců ke studiu lékařství v ČR. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Bakalářská práce se zabývá vzděláním, jako jedním z faktorů rozvoje regionů. Prá-ce je rozdělena na dvě části. Teoretická část vysvětluje základní pojmy související s tématem bakalářské práce, zaměřuje se na význam vzdělání ve společnosti a nastiňuje možnosti studia cizinců v České republice. V praktické části jsou interpretovány výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno v Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Mariánských Lázních. Na základě výsledků dotazníkového šetření byly vyvozeny závěry, které byly také následně diskutovány v kontextu vývoje rozvojových zemí.
|
|
|
Vnímání sociálních pracovníků veřejností
FISCHEROVÁ, Kateřina
Posláním sociální práce je podle Úlehly (1999) vést dialog mezi tím, co chce společnost ve svých normách, a tím, co si přeje klient. Pracovníkovou odborností je pak umět být prostředníkem mezi normami společnosti a přesvědčením klienta. Pomáhat druhým lidem je považováno za samozřejmost, která vychází především z dobré výchovy a z pocitu člověka být potřebný. Pokud se ovšem z pomoci druhým stane poslání, je člověk považován za profesionála, a jeho práce směřuje k tomu, aby přispěl ke zlepšení života těchto lidí. Janebová a Musil (2007) tvrdí, že si sociální pracovníci a pracovnice osvojují mnoho rolí, aby dosahovali cílů sociální spravedlnosti a zvyšování kvality lidského života. Sociální práce by měla reflektovat úlohu médií v moderní společnosti a měla by je umět využít k dosažení svých cílů a k budování veřejného obrazu profese (Sveřepa, 2005). Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak je sociální pracovník vnímán veřejností. V první kapitole práce se vymezují základní pojmy k danému tématu. Uvádí se zde, kdo je to sociální pracovník, jaké jsou předpoklady pro výkon práce sociálního pracovníka, jaké existují etické zásady a principy v pomáhajících profesích. Pozornost se věnuje profesionální etice, etickému kodexu sociálních pracovníků a vyjádření základních postojů sociálních pracovníků na klienta. Definují se sociální služby podle zákona 108/2006 Sb. Formulaci žádoucích kompetencí sociálního pracovníka popisujeme podle Zastrowa a Havrdové (in Matoušek, 2003). Práce se snaží ukázat podstatu rozlišení pomoci a kontroly v sociální práci. Druhá kapitola práce se věnuje vyjasnění pojmů potřebných k tématu vnímání sociálních pracovníků veřejností. Specifikuje, kdo je veřejnost, co je osobnost a vnímání. Zmíněny jsou faktory, které vnímání ovlivňují. Popisujeme, jaký obraz má sociální práce ve vybraných českých médiích. Dle Sveřepy (2005) ve vztahu sociální práce a médií hraje významnou úlohu způsob, jakým je sociální práce v médiích zobrazována. Sociální práce i samotní sociální pracovníci by měli reflektovat úlohu médií v moderní společnosti a měli by je používat k naplňování svých cílů. První dvě kapitoly práce jsou koncipovány teoreticky. Významnou oporou je zde použitá relevantní odborná literatura. Práce se snaží prezentovat komplexnější pohled a ucelenější představu o zpracovávaném tématu. Ve výzkumné části práce je stanoven cíl výzkumu a zformulovány dvě hypotézy, které se během výzkumu ověřovaly. První hypotéza zněla: Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mediálním obrazem. Druhá hypotéza: Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mírou osobní zkušenosti respondentů. Vzhledem k vybranému tématu byl výzkum realizován metodou kvantitativního výzkumu. Výzkum byl uskutečněn v městě Třeboň v období červen a červenec 2014. Díky velikosti základního souboru nebylo možné provést výzkum na celé populaci základního souboru, proto se přistoupilo k technice tzv. kvótního výběru, která je velmi často používána při průzkumech veřejného mínění. Použita byla metoda dotazníkového šetření, technika dotazník. Dotazník obsahoval 14 otázek a byl distribuován převážně osobním kontaktem. Výzkumu se zúčastnilo celkem 368 respondentů. Výsledek výzkumu poskytl odpovědi na obě dvě položené hypotézy. První hypotéza: "Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mediálním obrazem", se potvrdila. I druhá hypotéza "Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mírou osobní zkušenosti respondentů" byla verifikována a potvrdilo se, že míra osobní zkušenosti ovlivňuje, jak je sociální pracovník veřejností vnímán. Výzkum poskytl pohled na to, jak je veřejností vnímána profese sociálního pracovníka. Vnímání veřejnosti je ovlivněno mírou osobní zkušeností respondenta se sociálním pracovníkem a zároveň mediálním obrazem, prezentovaným masovými médii.
|
|
|
Rodina pečující o dítě se závažným onemocněním
FISCHEROVÁ, Kateřina
Práce se zabývá problematikou onkologicky nemocných dětí. Snaží se ukázat, v jakých oblastech a jakým způsobem může působit onkologické onemocnění dítěte na funkční rodinu, jak dlouhodobě ovlivňuje vztahy mezi jednotlivými členy rodiny a styl rodičovské péče nejen ve vztahu k nemocnému dítěti, ale i jeho sourozencům. Popisuje důsledky v oblasti vzdělávání dítěte, způsoby jejího řešení a poukazuje i na možnosti odborné psychosociální pomoci rodině.
|
host ::
RSS.