|
|
Základní pracovněprávní vztahy a jejich vývojové tendence
Štang, Michal ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent) ; Fischerová, Iva (oponent)
Základní pracovněprávní vztahy a jejich vývojové tendence Abstrakt Ve své disertační práci se zabývám základními pracovněprávními vztahy a jejich vývojovými tendencemi. Nejprve věnuji pozornost pojetí pracovního práva a jeho postavení v systému práva. Dále se zabývám základními pracovněprávními vztahy, jimiž jsou pracovní poměr a právní vztahy vznikající na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pouze v těchto vztazích může být realizována závislá práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce je předmětem (objektem) individuálních pracovněprávních vztahů. Pozornost věnuji i úpravě pracovněprávních vztahů. K významné změně došlo přijetím zákoníku práce v roce 2006, který je založen na principu "každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá" ("co není zakázáno, je dovoleno"). V ustanovení § 4 zákoníku práce je výslovně deklarován princip subsidiarity občanského zákoníku k zákoníku práce - pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Základní funkcí pracovního...
|
|
|
Hlavní zásady vývoje důchodového pojištění na území dnešní ČR od konce 19. století po současnost
Hrdý, Milan ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Fischerová, Iva (oponent) ; Lang, Roman (oponent)
Doktorská disertační práce "Hlavní zásady vývoje důchodového pojištění na území dnešní ČR od konce 19. století po současnost" se zabývá problematikou historického vývoje důchodového pojištění na území dnešní České republiky od konce devatenáctého století do současnosti. Byly identifikovány hlavní zásady vývoje důchodového systému v daném období a provedena analýza především z hlediska osobního a věcného rozsahu pojištění, pojišťovací povinnosti a stručně také z hlediska organizačního zabezpečení důchodového sytému. Tato analýza byla realizována ve čtyřech vybraných obdobích, v období před vznikem samostatné Československé republiky, v období od roku 1918 do roku 1945, v období od roku 1945 do roku 1992 a od roku 1993 do současnosti v rámci samostatné České republiky. V rámci této disertační práce byl analyzován především osobní a věcný rozsah pojištění, pojišťovací povinnosti a stručně také organizační zabezpečení důchodového pojištění v každém ze sledovaných období. Na závěr práce byly shrnuty příslušné poznatky z tohoto historického vývoje a s jejich využitím představen vlastní návrh autora na vývoj systému důchodového pojištění v České republice do budoucnosti. Stabilizovaný věcný i osobní rozsah důchodového pojištění je třeba zachovat, stejně tak i velmi kvalitní procesní zabezpečení včetně...
|
|
|
Zákaz diskriminace a rovné zacházení v pracovněprávních vztazích v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie
Hájková, Michaela ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Fischerová, Iva (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Zákaz diskriminace a rovné zacházení v pracovněprávních vztazích v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie Abstrakt Problematika rovnosti, resp. rovného zacházení a zákazu diskriminace je tématem aktuálním mimo jiné i ve vztazích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pro pojem rovnosti je typické, že se jeho obsah a dosah může lišit v závislosti na kulturním, místním i historickém kontextu. V České republice nepatří problematika rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích v současné době k častým tématům řešeným soudní praxí; to však neznamená, že v těchto vztazích k nerovnému zacházení či diskriminaci nedochází. Pracovněprávní oblast je v řadě ohledů ovlivňována normami unijního práva; mimo jiné je problematika zákazu diskriminace v této oblasti předmětem regulace několika směrnic, ohledně nichž má členský stát povinnost transpozice do národního práva. Při interpretaci a aplikaci relevantních národních právních norem je pak třeba především zajistit soulad se směrnicí a zohlednit případnou související judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Též z tohoto důvodu může být pro českou legislativu i aplikační praxi zajímavé srovnání, jak je s problematikou rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávní oblasti nakládáno v jiných členských státech Evropské unie, které...
|
|
|
Náhrada škody a nemajetkové újmy vzniklých pracovním úrazem či nemocí z povolání
Demová, Kateřina ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent) ; Fischerová, Iva (oponent)
1 Náhrada škody a nemajetkové újmy vzniklých pracovním úrazem či nemocí z povolání Abstrakt Disertační práce se zabývá tématem náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklých pracovním úrazem a nemocí z povolání, přičemž mezi hlavní prameny disertační práce patří jak česká a zahraniční právní literatura, tak zejména bohatá judikatura. Úvod práce je věnován tématu koncepce náhrady újmy jako součásti právní oblasti závazků z deliktů, a to jak z obecného soukromoprávního hlediska, tak z hlediska pracovněprávní úpravy. Dále se práce zabývá historickým vývojem právní úpravy náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem a nemocí z povolání se zaměřením na nejvýznamnější právní normy týkající se problematiky náhrady újmy na zdraví způsobené pracovním úrazem či nemocí z povolání platných na území dnešní České republiky. Úvodní část práce je uzavřena stručným pojednáním o subjektech povinnosti k náhradě újmy. Jádrem disertační práce je detailní zpracování předpokladů povinnosti zaměstnavatele k náhradě újmy způsobenou pracovním úrazem či nemocí z povolání, tedy pojmům újma, pracovní úraz, nemoc z povolání a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem, resp. nemocí z povolání, a vznikem újmy. Přestože zavinění není předpokladem uvedené povinnosti, nese s sebou jeho existence, ať už na straně zaměstnavatele či...
|
|
|
Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Mls, Tomáš ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Fischerová, Iva (oponent) ; Morávek, Jakub (oponent)
Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele Abstrakt Práce se věnuje skončení pracovního poměru podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce České republiky, a to skončení v důsledku právního jednání strany zaměstnavatelské. Zaměřuje se tedy na výpověď z pracovního poměru, okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době a s nimi úzce spojenou problematiku neplatnosti těchto rozvazovacích jednání. Práce je rozdělena na část obecnou a část zvláštní. Obecná část (1-3) nejprve podává přehled základních rysů platné právní úpravy rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a zamýšlí se nad její funkcí (účelem), následně nabízí stručné nahlédnutí do právní úpravy zkoumaného institutu v Rakouské republice, Spolkové republice Německo a ve Slovenské republice a konečně krátce sumarizuje východiska alternativních přístupů k rozvázání pracovního poměru. Hlavním těžištěm práce je pak zvláštní část (4-7), jež se postupně věnuje výpovědi, okamžitému zrušení, zrušení ve zkušební době a neplatnosti uvedených rozvazovacích jednání, přičemž zkoumá především problematické aspekty a momenty platné právní úpravy i judikatury (místy na skutečných případech z autorovy advokátní praxe) a podává návrhy úprav de lege ferenda. Ve zvláštní části práce jsou tak navrhovány mj. např.: změny...
|
|
|
Vybrané aspekty důchodové reformy v České republice
Kaše, Miloslav ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Fischerová, Iva (oponent)
JUDr. Ing. Miloslav Kaše, CSc., Vybrané aspekty důchodové reformy v České repub- lice, Disertační práce, Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, Praha, 2020. Počet stran disertační práce 205. Tématem disertační práce jsou některé vybrané aspekty důchodové reformy v České republice, které jsou nejvíce diskutovány v etapě přípravy reformy českého důchodového systému. Zvolené téma reaguje na současné problémy českého důchodového systému spočívající především v nepříznivém vývoji demografické struktury a stárnutí populace, která je charakteristická velkým a nepravidelným počtem zářezů a výstupků na demogra- fickém grafu České republiky v souvislosti s historickými událostmi majícími zásadní vliv na míru plodnosti, porodnosti, úmrtnosti a migrace. Práce se soustřeďuje na problematiku a vývoj stanovení věku odchodu do důchodu a doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod. Práce rozebírá úskalí zvy- šování věku odchodu do důchodu a zvyšování délky pojištění potřebné pro získání nároku na starobní důchod. Zároveň se zamýšlí nad možnostmi stanovení flexibilního rozmezí důchodového věku a nad flexibilitou celého důchodového systému. S otázkou stanovení důchodového věku a jeho flexibilitou úzce souvisí možnosti ekonomicky aktivní výděleč-...
|
|
|
Základní pracovněprávní vztahy a jejich vývojové tendence
Štang, Michal ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent) ; Fischerová, Iva (oponent)
Základní pracovněprávní vztahy a jejich vývojové tendence Abstrakt Ve své disertační práci se zabývám základními pracovněprávními vztahy a jejich vývojovými tendencemi. Nejprve věnuji pozornost pojetí pracovního práva a jeho postavení v systému práva. Dále se zabývám základními pracovněprávními vztahy, jimiž jsou pracovní poměr a právní vztahy vznikající na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pouze v těchto vztazích může být realizována závislá práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce je předmětem (objektem) individuálních pracovněprávních vztahů. Pozornost věnuji i úpravě pracovněprávních vztahů. K významné změně došlo přijetím zákoníku práce v roce 2006, který je založen na principu "každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá" ("co není zakázáno, je dovoleno"). V ustanovení § 4 zákoníku práce je výslovně deklarován princip subsidiarity občanského zákoníku k zákoníku práce - pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Základní funkcí pracovního...
|
|
|
Vznik pracovního poměru
Vonka, Mojmír ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Fischerová, Iva (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Vznik pracovního poměru Abstrakt (česky) Tématem této disertační práce je vznik pracovního poměru. Pracovní poměr je nepochybně daleko nejdůležitějším a v praxi také nejpoužívanějším pracovněprávním vztahem. Téma vzniku pracovního poměru je proto stále aktuální, společensky významné a požívá zájmu nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Pracovní poměr, jakožto základní a také nejčastější pracovněprávní vztah, znamená pro zaměstnavatele zajištění pracovní síly pro plnění svých úkolů, pro zaměstnance je pak zdrojem jeho příjmů k zajištění jeho potřeb. Pracovní poměr tedy představuje smluvní a závazkový vztah, v jehož rámci se jeden účastník (zaměstnanec) zavazuje pro druhého účastníka (zaměstnavatel) vykonávat práci za mzdu. Hlavním cílem této disertační práce je zejména podrobná analýza a charakteristika problematiky související se vznikem pracovního poměru ve snaze zjistit, zda právní úprava vzniku pracovního poměru odpovídá současným potřebám kladeným na tuto právní problematiku, analyzovat její nedostatky a formulovat dílčí připomínky či návrhy de lege ferenda. Shora uvedenému cíli odpovídá i struktura této disertační práce. Tato disertační práce tak charakterizuje postavení pracovního práva v systému práva a jeho vztah k právu občanskému, zabývá se problematikou pracovněprávních vztahů, právním jednáním...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Klíma, Pavel ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Fischerová, Iva (oponent)
v českém jazyce Předkládaná disertační práce se zabývá velmi důležitou a trvalou součástí odvětví pracovního práva a pracovněprávních či jiných obdobných vztahů, a to problematikou pracovních úrazů a nemocí z povolání, a to především z perspektivy odpovědnostního vztahu z toho vyplývajícího a vznikajícího, resp. povinností zaměstnavatele k náhradě škody či nemajetkové újmy ve vztahu k zaměstnanci a jednotlivých dílčích nároků na náhrady škody či nemajetkové újmy, na něž vzniká nárok zaměstnanci, u něhož došlo k úrazovému ději, jenž má podobu pracovního úrazu nebo onemocnění nemoci uznané jako nemoc z povolání. K výběru a zpracování problematiky pracovních úrazů a nemocí z povolání, resp. odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci při pracovních úrazech a nemocech z povolání jakožto disertační práce podnítila autora (disertanta) jednak trvale zásadní význam tématiky jak v intencích pracovněprávních vztahů, tak i obecně a principiálně vztahů celospolečenských, jakož i skutečnost, že navzdory akcentovaného, trvale zásadního významu problematiky odbornou literaturou vztahující se k vlastní problematice odškodňování pracovních úrazů nebo nemocí z povolání nelze považovat za rozsáhlou. Cílem předkládané disertační práce je analyzovat a zhodnotit aktuální stav právní...
|
host ::
RSS.