|
|
Zvládanie a dôsledky pôsobenia stresu zamestnancov v obchodnej sfére
Filipová, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá vlivem stresu na zaměstnance v obchodní sféře. Zabývá se schopností pracovníků zvládat stresové situace a jejich důsledky. Práce je rozdělena na dvě části, literární rešerše a vlastní práce. V rámci literární rešerše jsou popsány definice stresu, typy stresu, je vysvětlen pojem stresor, působení stresu na člověka a jsou zde uvedeny různé způsoby obrany vůči stresu. Dále je podrobně vysvětlen stres na pracovišti, postoje firem vůči stresu a vztah práce a rodiny. Druhá část bakalářské práce je věnována kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu, které analyzují vnímání stresu zaměstnanci. Pomocí analýzy zjištěných údajů bylo navrhnuto řešení pro zaměstnance a zaměstnavatele, sloužící k redukci stresu a jeho lepšímu zvládaní, zejména ze strany zaměstnanců.
|
|
|
Analýza screeningu pacientů s rizikem arteriální hypertenze v lékárně I.
Filipová, Zuzana ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Maříková, Martina (oponent)
Analýza screeningu pacientů s rizikem arteriální hypertenze v lékárně I. Autor: Zuzana Filipová1 Vedoucí diplomové práce: Josef Malý1,2 Konzultant diplomové práce: Stanislav Havlíček3 1 Katedra sociální a klinické farmacie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové 2 Nemocniční lékárna Motol, Praha 3 Česká lékárnická komora, Praha Úvod: Měření krevního tlaku v lékárně představuje jednu z možností záchytu pacientů s dosud neléčenou hypertenzí. Včasná diagnóza hypertenze a její správná léčba může snížit riziko kardiovaskulárních chorob. Cíl práce: Cílem studie bylo analyzovat význam měření krevního tlaku v lékárně jako nástroje k odhalení dosud skryté hypertenze a jako součást péče poskytované pacientům s arteriální hypertenzí. Metodika: Měření krevního tlaku bylo realizováno od dubna do června 2012 ve veřejné lékárně v Poděbradech. Měření prováděl farmaceut pomocí validovaného a kalibrovaného tonometru. Další údaje byly získány na základě řízeného rozhovoru s účastníky studie. Osnovou rozhovoru byl předem vytvořený dotazník. Data byla vyhodnocena v MS Excel a zpracována pomocí frekvenční analýzy. Dále byla provedena retrospektivní analýza potenciálních lékových problémů u pacientů užívajících farmakoterapii nebo doplňky stravy. Výsledky: Údaje byly získány od 128 osob (33 %...
|
|
|
Stres u uživatelů pervitinu
FILIPOVÁ, Zuzana
Diplomová práce s názvem stres u uživatelů pervitinu je zaměřena nejen na stres z obecného úhlu pohledu, ale především na strategie zvládání stresových situací. Těmto strategiím, odborně nazývaným jako copingové, je v současném bádání přisuzována značná pozornost. Podrobně se zaměřuje na vývoj drogové scény v České republice a soustředí se především na pervitin jako typickou "českou drogu". Diplomová práce charakterizuje období, ve kterých pervitin jako droga zažíval progresi a stával se symbolikou české drogové scény, až po období, kdy justice a policie začala tuto společensky neúnosnou situaci radikálně řešit s plynulým časovým přesahem do současné drogové scény. Také dále míří na rizika spojená s užíváním pervitinu a na možné podoby jeho aplikace uživateli. Logicky navazuje na možnosti závislosti, a to jak na drogách obecně, tak se zaměřením na pervitin konkrétně. Nedílnou součástí této práce je charakteristika stresu podle uznávaných odborníků na tuto problematiku, mezi které neodmyslitelně řadíme Paulíka, Bašteckou, Joshi. Z problematiky specificky definovaného a operacionalizovaného stresu svažuje k charakterizaci copingu obecně. Pojednává o prvních zmínkách o copingu a jeho výskytu. V teoretické části jsou definované copingové strategie, které jsou chápany z mnoha úhlů pohledu, ke kterým bylo dospěno opět vědeckým poznáním, zaobírá se situací kolem instrumentu SVF 78, který je dále rozebrán. Práce v teoretické části diskutuje rozdílné copingové strategie, kde identifikuje jednotlivá úskalí těchto strategií a jejich vliv na člověka z pohledu holistického modelu. Teoretická část je zakončena problematikou sociální práce s drogově závislými a jejími opěrnými pilíři. Předkládá hned několik možných modelů, díky kterým je filosofická úvaha spojena s aplikací do klinické praxe. Ve druhé kapitole jsou uvedeny cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy. Cíle pro tuto práci byly stanoveny dva, a to "Zjistit, jaké jsou copingové strategie u uživatelů pervitinu". Druhým cílem bylo "Zjistit, jak se mění charakter copingových strategií při dlouhodobém užívání pervitinu". Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky, díky kterým se podařilo začlenit čtyři hypotézy, které jsou v této kapitole operacionalizovány. Metodika práce pojednává o nástroji SVF 78, díky kterému byla získána data od drogově závislých respondentů. Data byla získána v Kontaktních centrech v Jihočeském kraji pomocí kvantitativní strategie sběru dat. Dále je zde uvedena operacionalizace škál subtestu v přehledové tabulce. V kapitole je popsán výzkumný soubor, jenž je tvořen 50 respondenty. Nedílnou součástí této kapitoly je popis statistických metod použitých pro vyhodnocení výsledků. V následující kapitole s názvem výsledky je popsán výběrový soubor z pohledu rozložení pohlaví, konkrétně se jedná o 54 % žen a 46 % mužů. Dále je zde popsán věk obou pohlaví včetně věkového průměru, mediánu a směrodatných odchylek. Nelze opomenout ani přehledně znázorněnou dobu užívání pervitinu u respondentů a nejvyšší dosažené vzdělání. V této kapitole je také konkretizován statistický test jednotlivých hypotéz včetně nejzásadnějších frekvenčních údajů pro výstup práce. Diskuze je zaměřena na získané výsledky a jejich komparaci s aktuálními výzkumy. I přes velmi zajímavé výsledky je hned v úvodu nutno konstatovat, že ani jedna s položených hypotéz nebyla statisticky verifikovaná. Při analýze obdobných studií se však často setkáváme s podobným problémem. Jako nejzajímavější se jeví zjištění Konopka a kol. (2013), která stejně tak nenašla zásadní rozdíly ve využívání jednotlivých copingových strategiích u uživatelů benzodiazepinu. I přes to lze poukázat na frekvenční rozdíly, které byly vysledovány. To především v době užívání pervitinu ve spojitosti s využíváním negativních copingových strategií, které preferují respondenti s dobou abúzu pervitinu delší jak 11 let. Dále je rozpracováno mnoho dalších zásadních zjištění. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumného šetření.
|
|
|
Kvalita života u chronických onemocnění a dlouhodobě zdravotně nepříznivého stavu. Její rozdíly podmíněné pohlavím
FILIPOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zabývá mapováním rozdílů u mužů a žen v kvalitě života. Jedná se o jedince, kteří trpí jakýmkoli onemocněním z indikační skupiny č. VII lázeňské léčby, konkrétně o onemocnění pohybového aparátu. Zjišťuje, jaké rozdíly v kvalitě života, popsané v 8 doménách pomocí standardizovaného dotazníku SF 36, jsou u obou pohlaví před a po absolvování lázeňské léčby. V teoretické části se tato práce zaměřuje na rozbor pojmu ?kvalita života?. Specifikuje ho a objasňuje jeho užití v komprehenzivní rehabilitaci a v dalších vědních oborech. Dále se podrobně věnuje definici zdraví, kde přikládá měření kvality života nepostradatelnou funkčnost. Protože kvalita života není jen prázdným pojmem, ale nástrojem, který dokáže komplexně mapovat disponovaného subjektivní problémy v oblasti zdravotního stavu. Výše zmíněná část práce také pojednává o nástroji, kterým se kvalita života měří, a to o standardizovaném dotazníku SF 36, který je pro potřeby práce nezbytným nástrojem. V neposlední řadě je tato část zaměřena na lázeňskou léčbu, vyzdvihuje její nepopíratelné výhody prokázané dalšími výzkumy. Popisuje využití peloidů v lázeňství, jeho funkci a možná naleziště. A konečně informuje o problematice nejčastěji vyskytujících se onemocnění indikační skupiny č. VII lázeňské léčby, jejich příznacích, diagnostice a možností léčby, nejen lázeňské. Cílem práce je zjistit, jaké jsou rozdíly mezi kvalitou života u mužů a žen disponovaných nemocí ze skupiny č. VII lázeňské léčby a konkretizovat je. K tomuto cíli se váže hypotéza: Kvalita života u žen s chronickým onemocněním zařazeným do indikační skupiny č. VII je horší, než u stejně nemocných mužů. Výzkumná část dále objasňuje aplikované prostředky pro získání dat. Přibližuje použitou metodiku sběru dat, včetně počtu respondentů a procentuální vyjádření návratnosti. Konkrétně byl výzkum proveden u 12 mužů a 13 žen. Tito probandi vyplnili standardizovaný dotazník SF 36 před a po absolvování lázeňské léčby. Dotazník vyplněný po léčbě odesílali pomocí poštovní zásilky na předepsanou adresu. Výzkum byl vyhodnocen na základě 83% návratnosti. Získaná data jsou v části Výsledky interpretována pomocí grafického zobrazení a pro lepší přehlednost i použitím tabulek. Tabulky manifestují včetně výsledků také statistické zpracování dat a jejich statistickou významnost s použitím metody u-test. Popisovány byly domény Fyzické funkce, Fyzické omezení rolí, Emoční omezení rolí, Sociální funkce, Bolest, Duševní zdraví, Vitalita a Všeobecné vnímání vlastního zdravotního stavu. Zásadním zjištěním výzkumu bylo, že kvalita života tři měsíce po absolvování lázeňské léčby se zvýšila ve všech 8 sledovaných doménách u mužů i žen. Mužská část souboru vnímala nejvíce zvýšení kvality života v doménách Fyzické funkce, Emoční omezení rolí, Sociální funkce a především v doméně Fyzické omezení rolí, kde díky lázeňské léčbě vykazovala zlepšení kvality života o 133 %. Naopak ženy vnímaly zvýšení kvality života v doménách Duševní zdraví, Vitalita, Všeobecné vnímání vlastního zdravotního stavu a především v doméně Bolest, kde byl zaznamenán nárůst kvality života o 22 %. S pomocí těchto výsledků byl cíl práce naplněn a hypotéza, která hovoří o horší kvalitě života žen, oproti mužům, nemohla být verifikována. Lázeňská léčba je v léčbě onemocnění pohybového aparátu velmi účinná. Nejde pouze o zlepšení jedné složky zdraví, ale o zlepšení celého bio-psycho-sociálního zdravotního stavu. Je nutno zdůraznit, že nebyla zjištěna jediná doména, ve které by byl zaznamenán pokles kvality života po absolvování léčby u části mužské i části ženské oproti kvalitě života před léčbou. Proto by bylo vhodné přehodnotit změny provedené vládními institucemi a zdravotními pojišťovnami, které omezují a ruší příspěvkovou lázeňskou léčbu, která vykazuje prokazatelné benefity jak u mužů, tak u žen postižených dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem na základě jednoho z onemocnění indikační skupiny č. VII lázeňské léčby.
|
host ::
RSS.