|
|
Odpovědné rozpočtování ve vybraných zemích: Studie č. 2.094
Cupalová, Marcela
Práce se zaměřuje na úpravu odpovědného rozpočtování v jednotlivých zemích Commonwealthu a v Latinské Americe, kde tyto zákony byly přijaty. Zatímco v anglosaských zemích (zejména v USA) mají tyto zákony poměrně dlouhou tradici, v Latinské Americe byly obvykle přijímány spíše v nedávné době, a to většinou v souvislosti s problémy veřejných rozpočtů. Po analýze a komparaci úpravy odpovědného rozpočtování v jednotlivých zemích dochází práce k závěru, že latinskoamerické zákony jsou obvykle podrobnější, konkrétněji specifikují cíle a povinnosti vlády a většinou zahrnují i zřízení a financování určitého „stabilizačního“ fondu, jehož prostředky mají pomáhat v době ekonomického poklesu. Z analýzy dále vyplynulo, že ve federacích je odpovědné rozpočtování na federální úrovni upraveno obvykle spíše v obecné rovině, popř. federální legislativa upravuje především transparentnost informování o stanovených cílech a jejich plnění vládami. Konkrétnější úprava je pak ponechána v rukou jednotlivých států federace. Některé federace byly ovšem nuceny přistoupit k podrobnější federální úpravě, aby deficity jednotlivých států federace příliš nezatěžovaly centrální rozpočet. Obecně platí, že zákony o odpovědném rozpočtování obvykle stanoví určité cíle a limity, které musí exekutiva plnit, a pokud je v daném roce neplní, musí to napravit v letech následujících. Rozpočtová omezení mohou postihovat celou zemi, sankce typu ztráty části mzdy nebo zákazu výkonu politické funkce obvykle postihují konkrétně osobu (ministra, guvernéra), která svůj úřad zadlužila. Kromě analýzy přijaté legislativní úpravy práce také hodnotí efektivnost přijatých opatření, a to jednak na základě odborných studií, jednak podle empirických výsledků snižování veřejného zadlužení. (Fiskální ústavy, finanční ústavy – klíčová slova)
Plný text:  PDF
|
|
|
Projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích: Studie č. 1.208
Cupalová, Marcela
Práce pojednává o procesu projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích EU a v Norsku. Zaměřuje se zejména na skutečnosti, který orgán má pravomoc tyto účty prověřovat, jak probíhá proces projednávání, jaké jsou lhůty pro schválení závěrečného účtu a jaká je případná odpovědnost či závaznost rozhodnutí parlamentu. Dospívá přitom k závěru, že téměř ve všech zemích sestavuje závěrečný účet ministerstvo financí, pouze v Norsku existuje pro tento účel zvláštní orgán a v Rakousku účet sestavuje Účetní dvůr. Vesměs také platí, že závěrečný účet není závazný, nevyplývají z něho žádné sankce vůči vládě (ve smyslu vyslovení nedůvěry), opakovaná nebo vážná negativní kontrolní stanoviska obsažená v závěrečném účtu mohou mít ovšem personální dopady např. pro jednotlivé ministry.
Plný text: PDF
|
|
|
Penzijní reformy v zemích OECD s bližším zaměřením na střední a východní Evropu: Studie č. 5.303
Cupalová, Marcela
Práce analyzuje reformy penzijních systémů tak, jak byly realizovány v zemích OECD, a to jak parametrické, tak také hlubší systémové reformy, které ovšem byly provedeny jen v některých zemích. Dále se zaměřuje na země střední a východní Evropy, které prošly reformním procesem teprve v nedávných letech. Dochází k názoru, že penzijní systémy zemí střední a východní Evropy vykazují výrazné známky podobnosti, ačkoli v rámci jednotlivých pilířů existují i podstatné rozdíly, které souvisí s mírou liberalizace penzijních systémů (druhý pilíř) a možností volby forem akumulace penzijního kapitálu v třetím pilíři. Největší rozdíly existují v rámci třetího pilíře. Zde existuje několik možných forem akumulace penzijního kapitálu, která je vždy dobrovolná. Práce se také zabývá projekcí vývoje veřejných výdajů v oblasti penzí.
Plný text: PDF
|
|
|
Změna zakládacích smluv EU - zavedení evropského mechanismu stability: Studie č. 3.097
Cupalová, Marcela ; Dupláková, Daniela
Smlouva o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy (dále jako SEU), jež vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, v čl. 48 odst. 6 nově upravuje možnost zjednodušeného přijímání změn části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy (dále jako SFEU). V současné době je na evropské úrovni projednáván první návrh změny SFEU, jenž má být uskutečněn prostřednictvím zjednodušeného postupu. Impulsem k této změně byla snaha o zajištění finanční stability členských států Evropské unie, které jsou zároveň součástí eurozóny (Evropský mechanismus stability). Studie v první části přináší výklad vnitrostátní procedury schvalování zjednodušené změny Smlouvy a ve druhé části popisuje samotný mechanismus stability, který má být touto procedurou zaveden.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Odpovědnost nejvyšších kontrolních institucí vůči parlamentům ve vybraných státech Evropské unie a srovnání s Českou republikou: Studie č. 1.202
Cupalová, Marcela ; Kavěna, Martin
Studie obsahuje srovnávací a ústavněprávní analýzu právní úpravy odpovědnosti nejvyšší kontrolní instituce vůči parlamentu. Materiál srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v České republice nejen z hlediska uplatňovaných kontrolních mechanismů, ale i z hlediska základního principu konstitucionalismu a souvisejících zásad odpovědnosti a dobré správy. Práce dovozuje, že je-li zvažováno přijetí podrobnější zákonné úpravy v ČR, která by upravovala výkon kontroly NKÚ ze strany Poslanecké sněmovny, není nezbytné vycházet z toho, že tato kontrola musí být i v budoucnu pojata jako výkon veřejné správy v materiálním smyslu (tedy jako kontrola podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole): kontrola NKÚ ze strany Poslanecké sněmovny implicitně plní i jiné neméně důležité cíle (kromě zajištění odborné kontroly hospodaření), které vycházejí ze zásad parlamentního práva a které mohou být lépe zajištěny při užití specifických parlamentních kontrolních mechanismů.
Plný text: PDF
|
|
|
Aktuální ekonomický vývoj a hospodářská politika zemí uskupení BRIC a jejich vyhlídky: Studie č. 2.096
Cupalová, Marcela
Práce analyzuje specifika zemí skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) a zabývá se konkrétně charakteristikou jednotlivých ekonomik a jejich vývoje, hospodářskou politikou jejich vlád i výhledy ekonomického vývoje do budoucna. Analyzuje také ekonomiky některých zemí (Jihoafrická republika, Turecko a Indonésie), které by mohly v budoucnosti do této skupiny patřit, a to jak vzhledem k dynamice jejich ekonomického vývoje, tak i díky nedávno zvýšenému hodnocení ratingových agentur. Práce se také pokouší identifikovat slabší a problematická místa všech výše zmíněných ekonomik, která by mohla jejich budoucí vývoj výrazněji poškodit.
Plný text: PDF
|
|
|
Etické kodexy ve státní správě ve vybraných zemích EU: Studie č. 5.328
Cupalová, Marcela
Etický kodex je soubor pravidel či zásad, kterými se orgány státní správy a všichni její zaměstnanci řídí. Smyslem etického kodexu je zavést pravidla, která jsou platná pro všechny zaměstnance orgánů státní správy. Etické chování je přitom spojeno nejen s objektivními pravidly chování v rámci etických kodexů, ale je spojeno i se subjektivním pocitem jedince, jak by se měl v té které situaci chovat. Důležitým předpokladem pro úspěšné následování pravidel etických kodexů je ovšem dostatečná podpora nadřízených orgánů ve státní správě, podporující politické klima a silná vůle pro dodržování těchto pravidel jako motivační prvek
Plný text: PDF
|
|
|
Parlamentní kontrola nejvyšších kontrolních institucí ve vybraných zemích EU: Srovnávací studie č. 1.202
Cupalová, Marcela
Studie obsahuje srovnávací a ústavněprávní analýzu právní úpravy odpovědnosti nejvyšší kontrolní instituce vůči parlamentu. Materiál srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v České republice nejen z hlediska uplatňovaných kontrolních mechanismů, ale i z hlediska základního principu konstitucionalismu a souvisejících zásad odpovědnosti a dobré správy. Práce dovozuje, že je-li zvažováno přijetí podrobnější zákonné úpravy v ČR, která by upravovala výkon kontroly NKÚ ze strany Poslanecké sněmovny, není nezbytné vycházet z toho, že tato kontrola musí být i v budoucnu pojata jako výkon veřejné správy v materiálním smyslu (tedy jako kontrola podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole): kontrola NKÚ ze strany Poslanecké sněmovny implicitně plní i jiné neméně důležité cíle (kromě zajištění odborné kontroly hospodaření), které vycházejí ze zásad parlamentního práva a které mohou být lépe zajištěny při užití specifických parlamentních kontrolních mechanismů.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.