|
|
Kinematická analýza testů dynamické neuromuskulární stabilizace u osob s vertebrogenním onemocněním
Burešová, Vendula ; Valouchová, Petra (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Hlavím cílem této diplomové práce bylo zachytit objektivní změny při provedení čtyř posturálně lokomočních testů DNS a při chůzi. Pohyby byly zaznamenávány pomocí optického MoCap - kinematické analýzy Qualisys. Konkrétním zájmem zkoumání, bylo zjištění aktuálního stabilizačního systému páteře u jednotlivých probandů ve věku od 25 do 55 let, které bylo zdokumentováno pomocí úhlového vychýlení jednotlivých segmentů, rovinného vychýlení segmentů či posunu markeru v souřadnicovém systému. Výsledky měření byly porovnávány mezi deseti jedinci s LBP a deseti osob bez obtíží zařazených do kontrolní skupiny. Data byla získávána pomocí softwaru QTM a Visual3D, následně byla statisticky zpracována. Statisticky významný rozdíl byl zaznamenán během chůze při porovnání uhlového vychýlení pánve vůči hrudníku u rotace a lateroflexe (ř). U testu hlubokého dřepu se prokázal signifikantní rozdíl posunu pánve vůči hrudníku při flexi a rotaci (ř), avšak nebyl potvrzen rozdíl v lateroflexi (ř). Dále nebyl prokázán statistický rozdíl laterálního vychýlení stejného segmentu (pánve či hrudníku) (cm) u pacientů s LBP v porovnání všech probandů během provedení hlubokého dřepu. U testu flexe v kyčlích byl potvrzen rozdíl úhlového vychýlení pánve vůči hrudníku při lateroflexi, flexi i rotaci (ř). Během provedení testu medvěda...
|
|
|
Kinematická analýza testů dynamické neuromuskulární stabilizace u osob s vertebrogenním onemocněním
Burešová, Vendula ; Valouchová, Petra (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Hlavím cílem této diplomové práce bylo zachytit objektivní změny při provedení čtyř posturálně lokomočních testů DNS a při chůzi. Pohyby byly zaznamenávány pomocí optického MoCap - kinematické analýzy Qualisys. Konkrétním zájmem zkoumání, bylo zjištění aktuálního stabilizačního systému páteře u jednotlivých probandů ve věku od 25 do 55 let, které bylo zdokumentováno pomocí úhlového vychýlení jednotlivých segmentů, rovinného vychýlení segmentů či posunu markeru v souřadnicovém systému. Výsledky měření byly porovnávány mezi deseti jedinci s LBP a deseti osob bez obtíží zařazených do kontrolní skupiny. Data byla získávána pomocí softwaru QTM a Visual3D, následně byla statisticky zpracována. Statisticky významný rozdíl byl zaznamenán během chůze při porovnání uhlového vychýlení pánve vůči hrudníku u rotace a lateroflexe (ř). U testu hlubokého dřepu se prokázal signifikantní rozdíl posunu pánve vůči hrudníku při flexi a rotaci (ř), avšak nebyl potvrzen rozdíl v lateroflexi (ř). Dále nebyl prokázán statistický rozdíl laterálního vychýlení stejného segmentu (pánve či hrudníku) (cm) u pacientů s LBP v porovnání všech probandů během provedení hlubokého dřepu. U testu flexe v kyčlích byl potvrzen rozdíl úhlového vychýlení pánve vůči hrudníku při lateroflexi, flexi i rotaci (ř). Během provedení testu medvěda...
|
|
|
Možnosti nefarmakologické léčby u klientů s funkčními poruchami pohybového systému - hypermobilita u kořenových kloubů
BUREŠOVÁ, Vendula
Tato práce se zabývá výzkumem a problematikou funkčních poruch pohybového systému, konkrétně je zaměřena na hypermobilitu v kořenových kloubech. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány složky pohybového systému, kde je kladen důraz především na anatomii a základní kineziologii kořenových kloubů. Dále je zde definice funkčních poruch a také jejich porovnání s poruchami strukturálními. Závěr teoretické části je věnován hypermobilitě, kde je popsána historie, etiologie, etiopatogeneze, klinická manifestace. Dále pak dělení hypermobility, diagnostika a diferenciální diagnostika. Cílem teoretické části je popsání problémů, které s sebou hypermobilita nese a popis úskalí při diagnostice. Praktická část popisuje výzkum, při kterém byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Testovaný soubor tvoří dvě ženy různého věku, u kterých byla potvrzena hypermobilita v kořenových kloubech. Terapie probíhala v rehabilitačním zařízení na Poliklinice Vltava v Českých Budějovicích. U všech pacientek byla odebrána anamnéza, proveden vstupní kineziologický rozbor a ověřena hypermobilita. Na tomto základě byla navrhnuta a provedena co nejefektivnější individuální terapie, což také bylo cílem praktické části. Ta je ověřena ve výstupním kineziologickém vyšetření a na tomto základě bylo vypracováno závěrečné zhodnocení výsledků.Práce může být využita k ucelenému pohledu na problematiku hypermobility a na symptomy s ní spojené. Klade důraz na to, aby hypermobilita byla brána na zřetel a nebyla přehlížena, jak tomu doposud často je. Také může sloužit jako inspirace pro navrhnutí rehabilitačního plánu u hypermobilních pacientů.
|
|
| |
host ::
RSS.