|
| |
|
|
Annahof
Buganská, Petra ; Kuchta, Marek (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Anenský dvůr má více historických vrstev. Při pohledu na napůl zřícenou cihelnou klenbu a zbytky zdí můžeme cítit nostalgii. Betonová sila připomínají dobu ne tak dávno minulou. Dnes již vše zarůstá křovím. Co člověk opustil, zabírá příroda. Nic nezůstává neměnné. Co s bývalým hospodářským dvorem, který dnes postrádá funkci? Životy někdejších obyvatel dvora jsou dávno odžity a nostalgické návraty do dob minulých neposkytují východisko. Přítomnost se rychle stává minulostí a nic nezůstává neměnné. Ruiny Annahofu se pomalu rozpadají, mizí jedna historická vrstva. Nová vrstva se ale už začala vytvářet. Budoucnost se rychle stává přítomností a nic nezůstává neměnné. Neustálá změna je základní charakteristikou Annahofu, stejně jako kteréhokoli jiného místa na světě. Poskytuje nám výzvu k inovaci, jako protiklad nostalgii. Adaptace na změněné životní podmínky je předpokladem přežití. V minulosti přežití člověka zcela záviselo na přírodních podmínkách – lidé se obraceli k Bohu s prosbami o dobrou úrodu. Dnes dokážeme počasí předpovídat a úrodnost půdy do značné míry ovlivnit. Naše přežití ale stále závisí na stejných přírodních podmínkách. Místo kapliček a božích muk stavíme meteorologické stanice a investujeme do výzkumu. V Annahofu jsem se rozhodla navrhnout stanici pro výzkum změny klimatu s návštěvnickým centrem, ve kterém by bylo možné prostřednictvím mikroklimat pocítit globální oteplování “na vlastní kůži”. Celý dům je v podstatě vystavěn okolo čtyř venkovních mikroklimat., do kterých z něj lze vstupovat. Tvar budovy a její zasazení v terénu je tedy přímo výsledkem formování mikroklimat. Konstrukční systém je stěnový, použtý materiál železobeton. Zvolila jsem ho pro jeho možnosti tvarování a vizuální kvalitu. Množství opěrných stěn, nutné pro terénní úpravy pro tvorbu mikroklimat je co nejhospodárněji využito zároveň jako stěny budovy. Ze stávajících konstrukcí je využito jedno betonové silo, a to pro oporu stožáru měřící věže. Příhradová konstrukce stožáru je zajištěna lany, kotvenými do betonového sila. Na měřící věž jsou umístěny automatické měřící přístroje. Hlavním prostorem mého návrhu je galerie, výstavní prostor. Zde by měl být návštěvník centra seznámen s problematikou změny klimatu a z tohoto prostoru se rampami může dostat do všech čtyř venkovních mikroklimat. Galerie je osvětlena shora jednak světlíkem a jednak pásovým oknem, které vede téměř po celém obvodu, a které pouští světlo skrz nosnou konstrukci ocelového příhradového roštu do interiéru. Provozně se v budově prolíná funkce výzkumná /pracoviště pro vědce a jejich zázemí/ a veřejná /galerie mikroklimat a zázemí pro návštěvníky. Oběma funkcím pak může sloužit víceúčelový sál. Návrh obsahuje také nezbytné zázemí pro údržbu venkovních ploch a budovy, stejně jako byt správce.
|
|
| |
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Mokrášová, Nina ; Buganská, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Riešená lokalita sa nachádza na hranici brnenských mestských častí Staré Brno a Stránice v tesnej blízkosti dôležitého dopravného uzla Vaňkova námestí. Rozlieha sa medzi ulicami Tomešová a Tvrého .Hlavnou dominantou lokality je zástavba areálu nemocnice. Jedinečnosť tohto miesta spočíva taktiež v náväznosti na historické centrum mesta, výhľad na hrad Špilberk a zároveň historickým unikátom ukrytým pod zemou riešenej parcely. Hlavným cieľom bolo vytvoriť lákavé a príjemné prostredie pre obyvateľov mesta s ohľadom na okolitú zástavbu a zároveň zachovať a sprístupniť veľkolepé priestory historických vodojemov širokej verejnosti a tým povýšiť spoločenskú úroveň a návštevnosť lokality.
|
|
|
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Mokrášová, Nina ; Buganská, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Riešená lokalita sa nachádza na hranici brnenských mestských častí Staré Brno a Stránice v tesnej blízkosti dôležitého dopravného uzla Vaňkova námestí. Rozlieha sa medzi ulicami Tomešová a Tvrého .Hlavnou dominantou lokality je zástavba areálu nemocnice. Jedinečnosť tohto miesta spočíva taktiež v náväznosti na historické centrum mesta, výhľad na hrad Špilberk a zároveň historickým unikátom ukrytým pod zemou riešenej parcely. Hlavným cieľom bolo vytvoriť lákavé a príjemné prostredie pre obyvateľov mesta s ohľadom na okolitú zástavbu a zároveň zachovať a sprístupniť veľkolepé priestory historických vodojemov širokej verejnosti a tým povýšiť spoločenskú úroveň a návštevnosť lokality.
|
|
| |
|
| |
|
|
Annahof
Buganská, Petra ; Kuchta, Marek (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Anenský dvůr má více historických vrstev. Při pohledu na napůl zřícenou cihelnou klenbu a zbytky zdí můžeme cítit nostalgii. Betonová sila připomínají dobu ne tak dávno minulou. Dnes již vše zarůstá křovím. Co člověk opustil, zabírá příroda. Nic nezůstává neměnné. Co s bývalým hospodářským dvorem, který dnes postrádá funkci? Životy někdejších obyvatel dvora jsou dávno odžity a nostalgické návraty do dob minulých neposkytují východisko. Přítomnost se rychle stává minulostí a nic nezůstává neměnné. Ruiny Annahofu se pomalu rozpadají, mizí jedna historická vrstva. Nová vrstva se ale už začala vytvářet. Budoucnost se rychle stává přítomností a nic nezůstává neměnné. Neustálá změna je základní charakteristikou Annahofu, stejně jako kteréhokoli jiného místa na světě. Poskytuje nám výzvu k inovaci, jako protiklad nostalgii. Adaptace na změněné životní podmínky je předpokladem přežití. V minulosti přežití člověka zcela záviselo na přírodních podmínkách – lidé se obraceli k Bohu s prosbami o dobrou úrodu. Dnes dokážeme počasí předpovídat a úrodnost půdy do značné míry ovlivnit. Naše přežití ale stále závisí na stejných přírodních podmínkách. Místo kapliček a božích muk stavíme meteorologické stanice a investujeme do výzkumu. V Annahofu jsem se rozhodla navrhnout stanici pro výzkum změny klimatu s návštěvnickým centrem, ve kterém by bylo možné prostřednictvím mikroklimat pocítit globální oteplování “na vlastní kůži”. Celý dům je v podstatě vystavěn okolo čtyř venkovních mikroklimat., do kterých z něj lze vstupovat. Tvar budovy a její zasazení v terénu je tedy přímo výsledkem formování mikroklimat. Konstrukční systém je stěnový, použtý materiál železobeton. Zvolila jsem ho pro jeho možnosti tvarování a vizuální kvalitu. Množství opěrných stěn, nutné pro terénní úpravy pro tvorbu mikroklimat je co nejhospodárněji využito zároveň jako stěny budovy. Ze stávajících konstrukcí je využito jedno betonové silo, a to pro oporu stožáru měřící věže. Příhradová konstrukce stožáru je zajištěna lany, kotvenými do betonového sila. Na měřící věž jsou umístěny automatické měřící přístroje. Hlavním prostorem mého návrhu je galerie, výstavní prostor. Zde by měl být návštěvník centra seznámen s problematikou změny klimatu a z tohoto prostoru se rampami může dostat do všech čtyř venkovních mikroklimat. Galerie je osvětlena shora jednak světlíkem a jednak pásovým oknem, které vede téměř po celém obvodu, a které pouští světlo skrz nosnou konstrukci ocelového příhradového roštu do interiéru. Provozně se v budově prolíná funkce výzkumná /pracoviště pro vědce a jejich zázemí/ a veřejná /galerie mikroklimat a zázemí pro návštěvníky. Oběma funkcím pak může sloužit víceúčelový sál. Návrh obsahuje také nezbytné zázemí pro údržbu venkovních ploch a budovy, stejně jako byt správce.
|
host ::
RSS.