Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
Protierozní opatření na orné půdě ve vnímání zemědělců
Tyslová, Radka ; Braun Kohlová, Markéta (vedoucí práce) ; Pražan, Jaroslav (oponent)
(v češtině): Vodní eroze zemědělských půd je jedním z problémů moderního zemědělství. Existují protierozní opatření, která mají za cíl erozi zmírnit. Moje práce se věnuje tomu, jak tato opatření vnímají sami zemědělci. Základní hypotéza výzkumu tvrdí, že zemědělci s certifikátem ekologického zemědělství protierozní opatření vnímají jinak, protože ekologické zemědělství deklaruje zvláštní ohled na ochranu přírodních zdrojů. Výzkumná otázka zní: Existuje rozdíl ve vnímání protierozních opatření na orné půdě mezi zemědělci s certifikací ekologického zemědělství a konvenčními zemědělci? Výzkum využívá teorii plánovaného chování Icka Ajzena. Výsledky ukazují, že postoje dotazovaných zemědělců obecně k protierozním opatřením jsou negativní, což je možné vysvětlit řadou souvisejících přesvědčení týkajících se eroze, dotačního systému a kvality vlastní půdy. Jednotlivá opatření posuzují pomocí jiných hledisek, než je hledisko protierozní. Zemědělci nepociťují tlak z okolí na přijetí opatření a vnímají nízkou míru vlivu, kterou mají na rozhodnutí o přijetí opatření obecně. U jednotlivých opatření hodnotí různou míru obtížnosti, celkově platí, že obtížnost závisí na velikosti podniku. Rozdíl ve vnímání mezi certifikovanými a konvenčními zemědělci data nepodporují, jednotící prvek pro skupinu certifikovaných...
Estetická hodnota biodiverzity
Schmitzová, Daniela ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Estetické prožívání přírody je nedílnou součástí lidského života. Protože estetické zážitky motivují lidi k ochraně přírody, je na místě zhodnotit, nakolik s estetikou souvisí biodiverzita a zda je tento vztah použitelný v ochraně přírody. Tato práce nejprve rozebírá hodnocení významu přírody pro člověka, dotýká se biodiverzity a následně rozebírá studie řešící souvislost estetické hodnoty a biodiverzity prostředí. Příroda lidem poskytuje řadu zdravotních výhod (např. úleva od stresu, lepší rekonvalescence po operacích), které korelují s biodiverzitou, nezdá se však, že mají pozitivní vliv na estetickou hodnotu. V krajinném měřítku je pro estetickou hodnotu důležitá hlavně heterogenita prostředí a přítomnost vodních ploch. V rostlinných společenstvech reálná biodiverzita pozitivně ovlivňuje estetickou hodnotu, o něco silnější vliv však má biodiverzita vnímaná. Na preferenci má též vliv uspořádání výsadby. Esteticky motivovaná ochrana přírody má potenciál podpořit biodiverzitu, což dokazuje oblast Lower Wisconsin State Riverway, a měla by tak být brána v potaz jako žádoucí přístup k ochraně přírody. Klíčová slova: biodiversita, estetika, druhová bohatost, funkční diverzita, hodnota společenstva/ekosystému, ochrana přírody
Protierozní opatření na orné půdě ve vnímání zemědělců
Tyslová, Radka ; Braun Kohlová, Markéta (vedoucí práce) ; Pražan, Jaroslav (oponent)
(v češtině): Vodní eroze zemědělských půd je jedním z problémů moderního zemědělství. Existují protierozní opatření, která mají za cíl erozi zmírnit. Moje práce se věnuje tomu, jak tato opatření vnímají sami zemědělci. Základní hypotéza výzkumu tvrdí, že zemědělci s certifikátem ekologického zemědělství protierozní opatření vnímají jinak, protože ekologické zemědělství deklaruje zvláštní ohled na ochranu přírodních zdrojů. Výzkumná otázka zní: Existuje rozdíl ve vnímání protierozních opatření na orné půdě mezi zemědělci s certifikací ekologického zemědělství a konvenčními zemědělci? Výzkum využívá teorii plánovaného chování Icka Ajzena. Výsledky ukazují, že postoje dotazovaných zemědělců obecně k protierozním opatřením jsou negativní, což je možné vysvětlit řadou souvisejících přesvědčení týkajících se eroze, dotačního systému a kvality vlastní půdy. Jednotlivá opatření posuzují pomocí jiných hledisek, než je hledisko protierozní. Zemědělci nepociťují tlak z okolí na přijetí opatření a vnímají nízkou míru vlivu, kterou mají na rozhodnutí o přijetí opatření obecně. U jednotlivých opatření hodnotí různou míru obtížnosti, celkově platí, že obtížnost závisí na velikosti podniku. Rozdíl ve vnímání mezi certifikovanými a konvenčními zemědělci data nepodporují, jednotící prvek pro skupinu certifikovaných...
Environmentální šetrnost v životním způsobu současných mladých trampů aneb "Co jsem si do lesa přines, to si odnesu."
Sobotková, Jana ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce představuje pokus o odhalení a interpretaci případných prvků environmentální šetrnosti v reflexi životního způsobu mladých trampů, a to především v rámci každodennosti. Na základě kvalitativního přístupu zjišťuji formou polostrukturovaných rozhovorů perspektivu informátorů v rámci vybraných témat. Tato témata představuje především vlastní pojetí trampingu a s ním spojené podoby trávení volného času, postoje a preference ve vybraných oblastech životního způsobu (bydlení; potraviny a odpady; cestování, doprava a volný čas; předměty denní potřeby; odívání), vztah k přírodě, k životnímu prostředí, k ochraně přírody a reflexe současných problémů na tomto poli včetně reflexe vlastní pozice (případná pojetí odpovědnosti, rizika apod.). Zjištěná data pak interpretuji na základě vybraných teoretických konceptů, především za pomocí ekopsychologického modelu složek vztahu k přírodě Jana Krajhanzla, s důrazem na environmentální vědomí coby jednu jeho část. Dále výsledky konfrontuji s vybranými koncepty, spojenými s tématem environmentálně šetrného života (dobrovolná či záměrná skromnost, ekologický luxus atd.). Klíčová slova: tramping, (alternativní) životní způsob, volný čas, každodennost, subkulturní ideologie, vztah k přírodě, environmentální vědomí, environmentální šetrnost, skromnost
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
Město a pohyb v něm - otázka racionality volby dopravního prostředku
Braun Kohlová, Markéta ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Kreidl, Martin (oponent) ; Marada, Miroslav (oponent)
Cílem práce je zodpovědět na otázky ohledně volby dopravního prostředku pro běžné dojíždění, jakou roli v rozhodování hraje lokace bydliště a jak se liší volba v případě tradičních obyvatel města a těch, co žijí mimo město. Omezila jsem svůj záběr čistě na způsoby dopravy dospělých v České republice.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.