|
|
Využití odpadní vody v EDU pro vytápění
Bohůn, Vojtěch ; Bartošík, Tomáš (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá různými způsoby energeticky výhodného využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslových technologiích. Cílem práce je jednak poskytnout přehled o způsobech a místech vzniku odpadního tepla v průmyslových technologiích a jeho možném opětovném využití, jednak navrhnout konkrétní otopný systém využívající odpadní teplo a dálkový horkovodní napáječ dodávající energii teplárenské síti. Nejprve jsou teoreticky popsány technologie, které produkují odpadní teplo a také některé způsoby zpětného dodání tepla do takových technologií. Následuje popis zařízení pro předávání tepla a úpravu parametrů tepelné energie. Zvláštní pozornost je přitom věnována sekundárnímu okruhu Jaderné elektrárny Dukovany a jejímu zásobování vodou. Výběr několika míst v sekundárním okruhu, z nichž se odpadní teplo odvádí, je doplněn výpočtem teoretického množství odpadního tepla. Smyslem výpočtu je určit, zda může být odpadní teplo zdrojem energie pro vytápění. Poté je stručně popsán současný způsob vytápění tří vybraných budov v areálu elektrárny. Na základě získaných poznatků je zpracován návrh otopné teplovzdušné soustavy se dvěma tepelnými čerpadly typu voda – voda, tepelným zásobníkem připravujícím teplou užitkovou vodu a třemi rekuperačními jednotkami pro předehřívání čerstvého topného vzduchu. Výběr hlavních součástí otopné soustavy je doplněn výpočtem pořizovacích nákladů a spotřeby elektrické energie. Poté je pozornost věnována volbě typu horkovodu, je stanovena jeho trasa a proveden předběžný odhad a výpočet, který dává představu o teplotních poměrech v horkovodu. Předběžný výpočet je zdrojem informací k definitivnímu návrhu ohřívací soustavy a výpočtu změn teplot po délce horkovodu. Součástí návrhu je výpočet tlakových ztrát a také rozbor ekonomických otázek horkovodu. V závěru jsou shrnuty výsledky návrhu otopné soustavy a horkovodu.
|
|
| |
|
|
Kooperace tepelného čerpadla s pasivním solárním systémem
Bohůn, Vojtěch ; Králová, Zuzana (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá alternativními zdroji tepelné energie – solárním systémem a tepelným čerpadlem, jejichž provoz je energeticky výhodný a je možné je účelně spojovat do jednoho systému. Cílem práce je jednak poskytnout přehled o druzích, funkci, vlastnostech, konstrukčních prvcích a obvyklých uspořádání aktivních a pasivních solárních systémů a tepelných čerpadel v souvislosti s vytápěním budov, jednak navrhnout zapojení kombinovaného otopného systému s tepelným čerpadlem a pasivním solárním systémem a zhodnotit jej po stránce energetické a ekonomické. Nejprve je uvedena základní teorie pro výpočet množství solární energie pohlcené plochou. Poté je představeno rozdělení a konstrukce aktivních a pasivních solárních systémů. Dále jsou popsány výhody a nevýhody jednotlivých solárních systémů a základní výpočtové vztahy pro určení tepelného zisku a rozměrů pasivního systému. Následuje rozbor funkce tepelného čerpadla, rozdělení jeho druhů podle příslušných kritérií a popis jeho základních funkčních prvků, typických vlastností a způsobů možného využití. Na základě získaných poznatků jsou shrnuty a zdůvodněny podmínky spolupráce tepelného čerpadla s pasivním solárním systémem. Podle těchto podmínek a konstrukce objektu, pro který je kombinovaný systém navrhován, je vytvořeno zapojení systému s tepelným čerpadlem vzduch / voda, tepelným zásobníkem a rekuperační jednotkou. Navazující výpočty hodnotí energetické potřeby objektu a tepelné zisky pasivního solárního systému. Slouží jako podklad pro návrh zdroje tepla a pro určení energetické bilance. Celková roční potřeba tepla činí 13914,7 kWh. Tato spotřeba byla srovnána s případem, kdy by objekt byl vybaven okny standardní velikosti. Z komparace vyplývá, že pasivní solární systém může uspořit asi třetinu celkové roční spotřeby tepla. Z měření na objektu je určeno, kdy je schopen pasivní solární systém dodávat teplo tepelnému čerpadlu. Navržený systém je poté zhodnocen z hlediska ekonomického, a to porovnáním s jinými možnostmi tepelných zdrojů metodou čisté současné hodnoty. Lze konstatovat, že ekonomicky výhodnější než použití tepelného čerpadla je topení tuhými palivy i zemním plynem. Příčinou jsou zejména vysoké počáteční náklady, v případě topení dřevem i jeho nízká cena. V závěru jsou shrnuty získané výsledky.
|
|
| |
|
|
Kooperace tepelného čerpadla s pasivním solárním systémem
Bohůn, Vojtěch ; Králová, Zuzana (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá alternativními zdroji tepelné energie – solárním systémem a tepelným čerpadlem, jejichž provoz je energeticky výhodný a je možné je účelně spojovat do jednoho systému. Cílem práce je jednak poskytnout přehled o druzích, funkci, vlastnostech, konstrukčních prvcích a obvyklých uspořádání aktivních a pasivních solárních systémů a tepelných čerpadel v souvislosti s vytápěním budov, jednak navrhnout zapojení kombinovaného otopného systému s tepelným čerpadlem a pasivním solárním systémem a zhodnotit jej po stránce energetické a ekonomické. Nejprve je uvedena základní teorie pro výpočet množství solární energie pohlcené plochou. Poté je představeno rozdělení a konstrukce aktivních a pasivních solárních systémů. Dále jsou popsány výhody a nevýhody jednotlivých solárních systémů a základní výpočtové vztahy pro určení tepelného zisku a rozměrů pasivního systému. Následuje rozbor funkce tepelného čerpadla, rozdělení jeho druhů podle příslušných kritérií a popis jeho základních funkčních prvků, typických vlastností a způsobů možného využití. Na základě získaných poznatků jsou shrnuty a zdůvodněny podmínky spolupráce tepelného čerpadla s pasivním solárním systémem. Podle těchto podmínek a konstrukce objektu, pro který je kombinovaný systém navrhován, je vytvořeno zapojení systému s tepelným čerpadlem vzduch / voda, tepelným zásobníkem a rekuperační jednotkou. Navazující výpočty hodnotí energetické potřeby objektu a tepelné zisky pasivního solárního systému. Slouží jako podklad pro návrh zdroje tepla a pro určení energetické bilance. Celková roční potřeba tepla činí 13914,7 kWh. Tato spotřeba byla srovnána s případem, kdy by objekt byl vybaven okny standardní velikosti. Z komparace vyplývá, že pasivní solární systém může uspořit asi třetinu celkové roční spotřeby tepla. Z měření na objektu je určeno, kdy je schopen pasivní solární systém dodávat teplo tepelnému čerpadlu. Navržený systém je poté zhodnocen z hlediska ekonomického, a to porovnáním s jinými možnostmi tepelných zdrojů metodou čisté současné hodnoty. Lze konstatovat, že ekonomicky výhodnější než použití tepelného čerpadla je topení tuhými palivy i zemním plynem. Příčinou jsou zejména vysoké počáteční náklady, v případě topení dřevem i jeho nízká cena. V závěru jsou shrnuty získané výsledky.
|
|
|
Využití odpadní vody v EDU pro vytápění
Bohůn, Vojtěch ; Bartošík, Tomáš (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá různými způsoby energeticky výhodného využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslových technologiích. Cílem práce je jednak poskytnout přehled o způsobech a místech vzniku odpadního tepla v průmyslových technologiích a jeho možném opětovném využití, jednak navrhnout konkrétní otopný systém využívající odpadní teplo a dálkový horkovodní napáječ dodávající energii teplárenské síti. Nejprve jsou teoreticky popsány technologie, které produkují odpadní teplo a také některé způsoby zpětného dodání tepla do takových technologií. Následuje popis zařízení pro předávání tepla a úpravu parametrů tepelné energie. Zvláštní pozornost je přitom věnována sekundárnímu okruhu Jaderné elektrárny Dukovany a jejímu zásobování vodou. Výběr několika míst v sekundárním okruhu, z nichž se odpadní teplo odvádí, je doplněn výpočtem teoretického množství odpadního tepla. Smyslem výpočtu je určit, zda může být odpadní teplo zdrojem energie pro vytápění. Poté je stručně popsán současný způsob vytápění tří vybraných budov v areálu elektrárny. Na základě získaných poznatků je zpracován návrh otopné teplovzdušné soustavy se dvěma tepelnými čerpadly typu voda – voda, tepelným zásobníkem připravujícím teplou užitkovou vodu a třemi rekuperačními jednotkami pro předehřívání čerstvého topného vzduchu. Výběr hlavních součástí otopné soustavy je doplněn výpočtem pořizovacích nákladů a spotřeby elektrické energie. Poté je pozornost věnována volbě typu horkovodu, je stanovena jeho trasa a proveden předběžný odhad a výpočet, který dává představu o teplotních poměrech v horkovodu. Předběžný výpočet je zdrojem informací k definitivnímu návrhu ohřívací soustavy a výpočtu změn teplot po délce horkovodu. Součástí návrhu je výpočet tlakových ztrát a také rozbor ekonomických otázek horkovodu. V závěru jsou shrnuty výsledky návrhu otopné soustavy a horkovodu.
|
host ::
RSS.