Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Effects of Electronic Records of Sales: A Synthetic Control Method Analysis
Besedová, Monika ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Baxa, Jaromír (oponent)
Cílem této diplomové práce je zanalyzovat dopad elektronické evidence tržeb (EET), která byla v České republice zavedena 1. prosince 2016 a která nařizuje vybraným podnikatelům používat speciální elektronické pokladny. Tyto pokladny slouží k neprodlenému posílání dat o jednotlivých tržbách finanční správě ihned po provedení transakce. Ukazuje se, že zavedení EET vedlo ke snížení šedé ekonomiky, a zároveň i daňových úniků. Tato práce rozšiřuje hodnocení dopadů EET a zabývá se jako první dopadem na makroekonomické proměnné - hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, míru nezaměstnanosti a harmonizovaný index spotřebitelských cen (HCPI). Analýza je provedena pomocí syntetické kontrolní metody (SCM), kterou představil Abadie and Gardeazabal (2003), Abadie et al. (2010) a Abadie et al. (2015) a která přináší možnost, jak ohodnotit dopad politických intervencí pomocí kvantitativního přístupu. Prostřednictvím této metody a využitím dat z Eurostatu a OECD databáze za období Q1 2004-Q3 2019 je vytvořen hypotetický vývoj HDP na obyvatele, míry nezaměstnanosti a HCPI bez zavedení EET. K prověření správnosti výstupů jsou v práci využity rozšíření původní SCM - generalizovaná syntetická kontrolní metoda od Xu (2017) a rozšířená syntetická kontrolní metoda od Ben-Michael et al. (2018), ale taktéž modifikovaný konfidenční...
Vliv amnestie z roku 2013 na kriminalitu v České republice
Besedová, Monika ; Korbel, Václav (vedoucí práce) ; Matoušek, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem amnestie vyhlášené v roce 2013 Václavem Klausem na krimin- alitu v České republice. Analýza je založena na zkoumání jednorázového exogenního šoku na datech kriminality a uvěznění od roku 2010 do roku 2015. Hlavními nástroji pro zana- lyzování amnestie jsou elasticita kriminality vzhledem k uvěznění a efekt uvěznění, který je v práci určen ze statického i dynamického hlediska, což umožňuje nahlédnout na vývoj vztahu mezi kriminalitou a uvězněním také v delším časovém období po vyhlášení am- nestie. Efekt uvěznění, neboli počet trestných činů, kterým bylo zamezeno uvězněním jedné osoby na jeden rok, byl nejnižší ihned po vyhlášení amnestie, avšak v období šesti následujících měsíců výrazně stoupl. Nicméně postupem času již pouze klesal ke své původní úrovni. Došlo také k potvrzení nárůstu kriminality v důsledku vyhlášení amnestie. Z jednotlivých trestných činů se zvýšil především počet krádeží prostých, krádeží vloupáním, ale i násilných trestných činů. Amnestie tedy způsobila nárůst počtu kriminálních činů, v důsledku čehož došlo ke zvýšenému přílivu osob do českých věznic a míra uvěznění i kriminality se v několika měsících...

Viz též: podobná jména autorů
2 Besedová, Magda
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.