|
|
Přímá volba starostů ve zkušenosti evropských zemí
Švadlenková, Michaela ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Diplomová práce "Přímá volba starostů ve zkušenosti Evropských zemí" pojednává o přímé volbě starostů, kterou v dnešní době užívá více než polovina evropských zemí. Zaměřuje se na přímou volbu starostů jako trend a na dopady přímé volby starostů. Snaží se zjistit, zda přímá volba starostů vede ke zvýšení volební účasti v lokálních volbách, zda po zavedení přímé volby starostů dochází k rozděleným většinám a jestli tyto způsobují problémy s funkčností lokálních systémů a zda je přímá volba starostů trendem, který má předpoklad se dále šířit. První teoretická část práce se věnuje fenoménu přímé volby starostů, teoriím leadershipu na lokální úrovni, typologizaci lokálních systémů a přináší teoretický základ pro analýzu volební účasti a rozdělených většin. Druhá část obsahuje přehled evropských zemí podle toho, zda jsou v nich starostové voleni přímo či nepřímo, a případové studie vybraných zemí. V případech Anglie, Norska, Chorvatska, Polska, Itálie, Rakouska a Německa je analyzována volební účast, četnost výskytu rozdělených většin a funkčnost lokálních systémů za rozdělených většin. Analýza se zakládá na vlastních primárních datech, existujících výzkumech a na akademické literatuře. V závěru práce jsou za zohlednění specifik jednotlivých případů porovnána data mezi případy s cílem verifikace hypotéz...
|
|
|
Přímá volba starostů ve zkušenosti evropských zemí
Švadlenková, Michaela ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent) ; Balík, Stanislav (oponent)
Resumé Tato rigorózní práce se zabývala přímou volbou starostů v Evropě. V úvodu byly postulovány tři hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, zda po zavedení přímé volby starostů dochází ke zvýšení volební účasti, zda vznikají rozdělené většiny a zda tyto způsobují problém s fungováním systému. Posledním cílem bylo zjistit, zda je přímá volba starostů trend, který má předpoklad se dále šířit. Faktory rozdělených většin a volební účasti byly analyzovány v rámci sedmi případových studií: Anglie, Norska, Chorvatska, Polska, Itálie, Rakouska a Německa. V jednotlivých případových studiích jsem porovnala volební účast ve volbě starostů a rady. Ukázalo se, že ve většině zemí, kde přímá volba probíhá současně s volbami rady, se volební účast liší spíše málo. Ve většině zemí byla volební účast ve volbách starostů nižší nebo stejná než volební účast ve volbách rad. Jen v Severním Porýní- Vestfálsku v Německu byla volební účast ve volbách starostů vyšší než ve volbách rad a rozdíl byl oproti ostatním zemím vyšší. Dále jsem analyzovala vývoj volební účasti před a po zavedení přímé volby starostů. Ke krátkodobému zvýšení volební účasti po zavedení přímé volby starostů došlo v Itálii a Chorvatsku. V dalších šesti zemích nedošlo ke zvýšení volební účasti. S využitím přístupu Bogumila a Holtkampa (2005) a Copuse (2004) jsem...
|
|
|
Přímá volba starostů ve zkušenosti evropských zemí
Švadlenková, Michaela ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Diplomová práce "Přímá volba starostů ve zkušenosti Evropských zemí" pojednává o přímé volbě starostů, kterou v dnešní době užívá více než polovina evropských zemí. Zaměřuje se na přímou volbu starostů jako trend a na dopady přímé volby starostů. Snaží se zjistit, zda přímá volba starostů vede ke zvýšení volební účasti v lokálních volbách, zda po zavedení přímé volby starostů dochází k rozděleným většinám a jestli tyto způsobují problémy s funkčností lokálních systémů a zda je přímá volba starostů trendem, který má předpoklad se dále šířit. První teoretická část práce se věnuje fenoménu přímé volby starostů, teoriím leadershipu na lokální úrovni, typologizaci lokálních systémů a přináší teoretický základ pro analýzu volební účasti a rozdělených většin. Druhá část obsahuje přehled evropských zemí podle toho, zda jsou v nich starostové voleni přímo či nepřímo, a případové studie vybraných zemí. V případech Anglie, Norska, Chorvatska, Polska, Itálie, Rakouska a Německa je analyzována volební účast, četnost výskytu rozdělených většin a funkčnost lokálních systémů za rozdělených většin. Analýza se zakládá na vlastních primárních datech, existujících výzkumech a na akademické literatuře. V závěru práce jsou za zohlednění specifik jednotlivých případů porovnána data mezi případy s cílem verifikace hypotéz...
|
|
|
Specifika zastoupení žen v české komunální politice
Švadlenková, Michaela ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
According to the theorists of gender and according to numerous surveys women have a different approach to politics and conduct themselves differently to men. Moreover there are some external factors, which influence the rate of women's political representation in politics. I am using the theory of the specific approach of women to politics and these external factors to find out why there is a higher representantion of women on a local level than on a national level in Czech politics. In the first part of this Bachelor's Thesis I explained the forming of gender approach, which is nowadays a respected field of science used for explaining differences between men and women. In the next chapter I found some specific character traits for women's behavior in politics, in women's approach to politics and women's priorities in politics. After that I introduced some results from foreign surveys and foreign theoretical literature about the influence of external factors on women's political participation. The third chapter is an analysis of the contemporary situation of women in politics in the Czech Republic, with particular focus on local politics. Amongst others I mentioned the attitude to the concept of gender in Czech society, the attitudes of Czech society to women in politics and the socio-economical...
|
host ::
RSS.