|
| |
|
|
Jet Production in p+p and d+Au Collisions √sNN = 200 GeV in STAR
Kapitán, Jan ; Šumbera, Michal (vedoucí práce) ; Chýla, Jiří (oponent) ; Dolejší, Jiří (oponent)
Název práce: Produkce jetů ve srážkách p+p a d+Au při √ sNN = 200 GeV ve STARu Autor: Jan Kapitán Školící pracoviště: Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Vedoucí disertační práce: doc. Michal Šumbera, CSc., DSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Abstrakt: Cílem této práce je měření efektů studené jaderné hmoty na produkci jetů v √ sNN = 200 GeV srážkách d+Au na Relativistic Heavy Ion Collider (RHIC). Po stručném teoretickém úvodu a popisu experimentálního zařízení je popsána analýza jetů a potřebné opravy. Jety jsou rekon- struovány ve srážkách p+p a d+Au z experi-mentu STAR pomocí jetového algoritmu anti − kT. Inkluzivní pT spektra jetů ve srážkách d+Au a jejich centralitní závislost jsou porovnány s referenčním měřením ve srážkách p+p a se škálováním podle binárních srážek. Korelace di- jetů jsou studovány v p+p a nejcentrálnějších srážkách d+Au pro měření kT efektu a jeho možného jaderného rozšiřování. Tyto výsledky budou rovněž použity jako referenční měření pro probíhající studie produkce jetů ve srážkách těžkých iontů na RHICu. Klíčová slova: jety, srážky d+Au, efekty studené jaderné hmoty, STAR, RHIC
|
|
|
Femtoscopy with multi-strange baryons at RHIC
Chaloupka, Petr ; Šumbera, Michal (vedoucí práce) ; Závada, Petr (oponent) ; Staroba, Pavel (oponent)
Dosavadní výsledky měření jádro-jaderných srážek na RHIC naznačují, že hmota vytvořená ve srážkách prochází během svého vývoje fází, v které dominují partonové stupně volnosti. Tato horká a hustá hmota vykazuje silný stupeň kolektivního chování, které se projevuje silnou transversální expanzí. Zvláště zajímavé jsou výsledky měření eliptického toku baryonů s vícenásobnou podivností (Ξ a Ω), které ukazují, že i tyto částice se podstatnou mírou účastní kolektivní expanze. Výsledky takovýchto měření jsou silně závislé od toho, zda k rozvoji kolektivního chování došlo během pozdní (hadronové) fáze a nebo již dříve během rané (partonové) fáze. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že baryony s vícenásobnou podivností mají malé hadronové účinné průřezy a tudíž se ze systému oddělí dříve než ostatní částice, lze usuzovat, že měření s nimi budou citlivá především na možnou partonovou fázi vývoje systému. Hlavním cílem této práce je studovat femtoskopické korelace mezi piony a Ξ ve srážkách zlato-zlato při energiích srážky na nukleonový pár √ sNN =200 GeV a √ sNN =62 GeV, které byly zaznamenány experimentem STAR na urychlovači RHIC. Měření dvoučásticových ko-...
|
|
| |
|
|
Study of proton-proton and heavy-ion collisions with the ATLAS experiment at the LHC
Balek, Petr ; Dolejší, Jiří (vedoucí práce) ; Scheirich, Daniel (oponent) ; Šumbera, Michal (oponent)
Název práce: Studium srážek protonů a těžkých iontů v experimentu ATLAS na LHC Autor: Mgr. Petr Balek Katedra: Ústav částicové a jaderné fyziky Vedoucí disertační práce: Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. Abstrakt: Presentované výsledky jaderného modifikačního faktoru ukazují potla- čení produkce nabitých hadronů ve srážkách těžkých iontů v porovnání s produkcí v proton-protonových srážkách. Data použitá pro tuto práci byla nabrána de- tektorem ATLAS na LHC v letech 2010 a 2011 ve srážkách Pb+Pb o těžišťové energii √ sNN = 2.76 TeV a o celkové integrované luminositě 0.15 nb−1 . Proton- protonová data byla nabrána v letech 2011 a 2013 ve srážkách o těžišťové energii√ s = 2.76 TeV a mají celkovou integrovanou luminositu 4.2 nb−1 . Výsledky jsou presentovány v intervalech příčné hybnosti (0.5 < pT < 150 GeV) a pseudora- pidity (|η| < 2), a též v různých centralitách srážek těžkých iontů. Jaderný modifikační faktor RAA ukazuje jasnou závislost na pT s minimem okolo 7 GeV, avšak nad 60 GeV je téměř nezávislý na pT. Jakožto funkce |η| je RAA ploché v celém intervalu příčné hybnosti. Klíčová slova: detektor ATLAS, srážky těžkých iontů, spektra nabitých hadronů, jaderný modifikační faktor RAA
|
|
|
Cross-section measurements of the Higgs boson decaying into a pair of tau leptons with the ATLAS detector
Mlynáriková, Michaela ; Davídek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hubáček, Zdeněk (oponent) ; Šumbera, Michal (oponent)
Experiment ATLAS se nachází na velkém hadronovém urychlovači (LHC) v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve Švýcarsku. ATLAS je jedním ze dvou mnohoúčelových detektorů, jenž byl navržen pro přesná měření vlastností částic, hledání Higgsova bosonu a nové fyziky přesahující teorii Standardního modelu. Experimentu se dostalo celosvětové pozornosti zejména v roce 2012, kdy byl ve spolupráci s experimentem CMS oznámen objev Higgsova bosonu. Od tohoto důležitého objevu jsou jedním z hlavních cílů fyzikálního výzkumu na LHC přesná měření jeho vlastností, jelikož po- tenciální odchylka od předpovědí Standardního modelu může vést k objevu nové fyziky. Předmětem této práce je měření účinných průřezů produkce Higgsova bosonu v rozpadech na pár tau leptonů. Zpracováním dat z proton-protonových srážek o těžišťové energii 13 TeV naměřených v letech 2015 a 2016 jsme pozorovali přebytek signálních případů nad počtem případů z očekávaného pozadí se signifikancí 4.4σ. V kombinaci s daty ze srážek protonů o těžišťové energii 7 a 8 TeV je pozorována signifikance 6.4σ, což představuje pozorování rozpadů H → ττ experimentem ATLAS. Všechny prezentované výsledky jsou v souladu s předpověděmi Standardního modelu. Mimo samotné analýzy uvádím také problematiku časové kalibrace Tile kalorimetru a následné monitorování časové...
|
|
|
Cross-section measurements of the Higgs boson decaying into a pair of tau leptons with the ATLAS detector
Mlynáriková, Michaela ; Davídek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hubáček, Zdeněk (oponent) ; Šumbera, Michal (oponent)
Experiment ATLAS se nachází na velkém hadronovém urychlovači (LHC) v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve Švýcarsku. ATLAS je jedním ze dvou mnohoúčelových detektorů, jenž byl navržen pro přesná měření vlastností částic, hledání Higgsova bosonu a nové fyziky přesahující teorii Standardního modelu. Experimentu se dostalo celosvětové pozornosti zejména v roce 2012, kdy byl ve spolupráci s experimentem CMS oznámen objev Higgsova bosonu. Od tohoto důležitého objevu jsou jedním z hlavních cílů fyzikálního výzkumu na LHC přesná měření jeho vlastností, jelikož po- tenciální odchylka od předpovědí Standardního modelu může vést k objevu nové fyziky. Předmětem této práce je měření účinných průřezů produkce Higgsova bosonu v rozpadech na pár tau leptonů. Zpracováním dat z proton-protonových srážek o těžišťové energii 13 TeV naměřených v letech 2015 a 2016 jsme pozorovali přebytek signálních případů nad počtem případů z očekávaného pozadí se signifikancí 4.4σ. V kombinaci s daty ze srážek protonů o těžišťové energii 7 a 8 TeV je pozorována signifikance 6.4σ, což představuje pozorování rozpadů H → ττ experimentem ATLAS. Všechny prezentované výsledky jsou v souladu s předpověděmi Standardního modelu. Mimo samotné analýzy uvádím také problematiku časové kalibrace Tile kalorimetru a následné monitorování časové...
|
|
|
QCD factorization at forward rapidities
Nemchik, J. ; Šumbera, Michal
We analyze several reactions on nuclear targets at forward rapidities and different energies (at smallest experimentally accessible Bjorken x(2) in the target). Nuclear effects are then usually interpreted as a result of shadowing or the Color Glass Condensate. QCD factorization of soft and hard interactions requires the nucleus to be an universal filter for different Fock components of the projectile hadron. We demonstrate, however, that this is not the case in the vicinity of the kinematic limit, Feynman x(F) -> 1, where sharing of energy between the projectile constituents becomes an issue. The rise of suppression with x(F) is confirmed by the E772 and E886 data on the Drell-Yan and heavy quarkonium production. We show that this effect can be treated alternatively as an effective energy loss proportional to initial energy. This leads to a nuclear suppression at any energy, and predicts x(F) scaling of the suppression. We demonstrate also that the same kinematic limit can be approached in transverse momentum when the Cronin enhancement of particle production at medium-high p(T) switches to a suppression at larger p(T) violating thus QCD factorization. Such an unexpected effect seems to be confirmed by the RHIC data for pion production in d+A collisions, and even for direct photons in Au+Au collisions.
|
|
|
Study of proton-proton and heavy-ion collisions with the ATLAS experiment at the LHC
Balek, Petr ; Dolejší, Jiří (vedoucí práce) ; Scheirich, Daniel (oponent) ; Šumbera, Michal (oponent)
Název práce: Studium srážek protonů a těžkých iontů v experimentu ATLAS na LHC Autor: Mgr. Petr Balek Katedra: Ústav částicové a jaderné fyziky Vedoucí disertační práce: Doc. RNDr. Jiří Dolejší, CSc. Abstrakt: Presentované výsledky jaderného modifikačního faktoru ukazují potla- čení produkce nabitých hadronů ve srážkách těžkých iontů v porovnání s produkcí v proton-protonových srážkách. Data použitá pro tuto práci byla nabrána de- tektorem ATLAS na LHC v letech 2010 a 2011 ve srážkách Pb+Pb o těžišťové energii √ sNN = 2.76 TeV a o celkové integrované luminositě 0.15 nb−1 . Proton- protonová data byla nabrána v letech 2011 a 2013 ve srážkách o těžišťové energii√ s = 2.76 TeV a mají celkovou integrovanou luminositu 4.2 nb−1 . Výsledky jsou presentovány v intervalech příčné hybnosti (0.5 < pT < 150 GeV) a pseudora- pidity (|η| < 2), a též v různých centralitách srážek těžkých iontů. Jaderný modifikační faktor RAA ukazuje jasnou závislost na pT s minimem okolo 7 GeV, avšak nad 60 GeV je téměř nezávislý na pT. Jakožto funkce |η| je RAA ploché v celém intervalu příčné hybnosti. Klíčová slova: detektor ATLAS, srážky těžkých iontů, spektra nabitých hadronů, jaderný modifikační faktor RAA
|
|
|
Jet Production in p+p and d+Au Collisions √sNN = 200 GeV in STAR
Kapitán, Jan ; Šumbera, Michal (vedoucí práce) ; Chýla, Jiří (oponent) ; Dolejší, Jiří (oponent)
Název práce: Produkce jetů ve srážkách p+p a d+Au při √ sNN = 200 GeV ve STARu Autor: Jan Kapitán Školící pracoviště: Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Vedoucí disertační práce: doc. Michal Šumbera, CSc., DSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Abstrakt: Cílem této práce je měření efektů studené jaderné hmoty na produkci jetů v √ sNN = 200 GeV srážkách d+Au na Relativistic Heavy Ion Collider (RHIC). Po stručném teoretickém úvodu a popisu experimentálního zařízení je popsána analýza jetů a potřebné opravy. Jety jsou rekon- struovány ve srážkách p+p a d+Au z experi-mentu STAR pomocí jetového algoritmu anti − kT. Inkluzivní pT spektra jetů ve srážkách d+Au a jejich centralitní závislost jsou porovnány s referenčním měřením ve srážkách p+p a se škálováním podle binárních srážek. Korelace di- jetů jsou studovány v p+p a nejcentrálnějších srážkách d+Au pro měření kT efektu a jeho možného jaderného rozšiřování. Tyto výsledky budou rovněž použity jako referenční měření pro probíhající studie produkce jetů ve srážkách těžkých iontů na RHICu. Klíčová slova: jety, srážky d+Au, efekty studené jaderné hmoty, STAR, RHIC
|
host ::
RSS.