Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Interakce alkaloidů s přechodnými kovy II.
Šilhová, Markéta ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická botanika Školitel: Ing. Kateřina Macáková, Ph. D. Student: Markéta Šilhová Název diplomové práce: Interakce alkaloidů s přechodnými kovy II. Měď je důležitou složkou lidského organismu. Podílí se na správné funkci orgánových soustav a je také součástí mnoha pro tělo významných enzymů. V těle je třeba udržovat vyvážené množství mědi, aby nedocházelo k jejímu nadbytku či nedostatku, což může vést ke vzniku různých chorob. Cílem této diplomové práce bylo zjistit měď-chelatační a měď-redukující účinky isochinolinových alkaloidů berberin-chloridu, kanadinu, korydalinu, skulerinu, sinaktinu, stylopinu, tetrahydropalmatinu, allokryptopinu, protopinu, korykavaminu a kryptopinu. Při experimentálním měření bylo provedeno stanovení chelatace iontů mědi hematoxylinem a stanovení chelatace a redukce iontů mědi pomocí disodné soli kyseliny bathocuproindisulfonové. Nejvyšší redukční aktivitu vykazoval skulerin, v jehož struktuře se oproti ostatním alkaloidům vyskytují hydroxylové skupiny a u kterého byl v minulosti prokázán účinek na potlačení růstu nádorových buněk. Nejnižší redukční aktivita byla změřena u protopinových alkaloidů a u korydalinu. Redukční a chelatační aktivita závisí na chemické struktuře a prostředí, ve kterém se...
Určení dárcovsky specifické T buněčné aloreaktivity u pacientů po transplantaci ledviny s diagnózou hraničních změn
Šilhová, Markéta ; Hrubá, Petra (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Po transplantaci ledviny imunitní systém příjemce reaguje na antigeny dárce a dochází k odhojování štěpu (rejekci). Častým bioptickým nálezem po transplantaci ledviny jsou hraniční změny, považované za předstupeň rejekce. U části pacientů s hraničními změnami dojde k progresi do rejekce. Identifikace těchto rizikových pacientů pomocí biomarkerů by umožnila úpravu léčby a pomohla zabránit rozvoji rejekce. Cílem mé práce bylo ověřit biomarkery rozvoje rejekce u pacientů s diagnózou hraničních změn. ELISOU jsme stanovili chemokiny CXCL9, CXCL10 a CCL17 v moči/séru u pacientů s diagnózou subklinických hraničních změn ve 3. měsíci (n=40) a u pacientů s časnými hraničními změnami (n=25). Ve 3. měsíci, vyšší hladina CXCL10 predikovala rejekci s AUC=0,749, p=0,024. Vysoká hladina CXCL10 byla zjištěna také u pacientů s BKV infekcí. U CXCL9 a CCL17 jsme vztah k rejekci nepotvrdili. U časných hraničních změn byla hladina CXCL10 i CXCL9 zvýšena u pacientů, kteří rozvinuli rejekci, i u pacientů bez rejekce, proto je nelze použít k predikci rejekce. Alloreaktivita u pacientů byla stanovena testem IFN-γ ELISPOT (n=38). Nepodařilo se nám prokázat souvislost mezi frekvencí buněk produkujících IFN-γ po stimulaci buňkami dárce či CMV peptidy na rozvoj rejekce. CXCL10 v moči je nadějným biomarkerem rizika rozvoje...
Interakce alkaloidů s přechodnými kovy II.
Šilhová, Markéta ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická botanika Školitel: Ing. Kateřina Macáková, Ph. D. Student: Markéta Šilhová Název diplomové práce: Interakce alkaloidů s přechodnými kovy II. Měď je důležitou složkou lidského organismu. Podílí se na správné funkci orgánových soustav a je také součástí mnoha pro tělo významných enzymů. V těle je třeba udržovat vyvážené množství mědi, aby nedocházelo k jejímu nadbytku či nedostatku, což může vést ke vzniku různých chorob. Cílem této diplomové práce bylo zjistit měď-chelatační a měď-redukující účinky isochinolinových alkaloidů berberin-chloridu, kanadinu, korydalinu, skulerinu, sinaktinu, stylopinu, tetrahydropalmatinu, allokryptopinu, protopinu, korykavaminu a kryptopinu. Při experimentálním měření bylo provedeno stanovení chelatace iontů mědi hematoxylinem a stanovení chelatace a redukce iontů mědi pomocí disodné soli kyseliny bathocuproindisulfonové. Nejvyšší redukční aktivitu vykazoval skulerin, v jehož struktuře se oproti ostatním alkaloidům vyskytují hydroxylové skupiny a u kterého byl v minulosti prokázán účinek na potlačení růstu nádorových buněk. Nejnižší redukční aktivita byla změřena u protopinových alkaloidů a u korydalinu. Redukční a chelatační aktivita závisí na chemické struktuře a prostředí, ve kterém se...
Význam detekce polymorfismů v genech pro methylentetrahydrofolátreduktázu C667T (MTHFR C667T) a apolipoproteinu E (ApoE) v souvislosti s onemocněním osteoporózy
ŠILHOVÁ, Markéta
Osteoporóza je metabolické onemocnění skeletu, charakterizované změnami kostní tkáně, poruchou mechanické odolnosti kosti s rizikem vzniku zlomenin. Tomuto onemocnění podléhají pacienti ve věku nad 60 let, nevyhýbá se však ani mužům a ženám v pokročilých věkových skupinách. Postihuje především ženy po menopauze. Prevalence osteoporózy stále stoupá, touto nemocí trpí ve světě více než 200 milionů lidí, v České republice téměř milion osob. Osteoporóza se stala problémem nejen zdravotnickým, ale i ekonomickým. Tomuto onemocnění by se mělo více věnovat i z pohledu genetických rizikových faktorů. Cílem mé bakalářské práce bylo napsat odbornou rešerši na dané téma, shrnout poznatky o osteoporóze, věnovat pozornost diagnostice a genetickým dispozicím, věnovat se zejména genům ApoE a MTHFR677. Gen pro ApoE hraje silnou genetickou roli v kosterní homeostáze, přítomnost alely 4 genu pro apolipoprotein E představuje nejvyšší riziko pro vznik osteoporózy. Gen MTHFR677 je nejvíce spojován s kostní minerální denzitou na krčku stehenní kosti. V experimentální části bylo cílem praktické zvládnutí některých molekulárně biologických metod především izolace DNA z periferní krve, příprava a provedení PCR reakce, detekce PCR produktů pomocí gelové elektroforézy, vyšetření genu ApoE pomocí kitu MyTaq Red DNA Polymerase a 2x PCRBIO HS Taq Mix, vyšetření MTHFR pomocí kitu MyTaq Red DNA Polymerase. Princip detekce u ApoE je založen na ARMS PCR, u MTHFR677 je princip detekce založen na RFLP PCR. Veškeré metody jsem prováděla v genetické laboratoři GENLABS v Českých Budějovicích.

Viz též: podobná jména autorů
4 ŠILHOVÁ, Markéta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.