|
|
Česká obec sokolská a její vztah k náboženství v období meziválečného Československa
Bartl, Tomáš ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Česká obec sokolská a její vztah k náboženství v období meziválečného Československa Anotace Tato diplomová práce se zabývá vztahem Sokola a náboženství a zároveň vztahem k náboženským organizacím převážně za první republiky, přičemž využívá dobových materiálů z archivů a různých záznamů tisků, které se dochovaly do současné doby. V diplomové práci budeme moci vidět vývoj Sokola od jeho prvopočátků, přes jeho zapojení do historických událostí, zvláště jeho vztahu k náboženství a k náboženským organizacím, které v době první republiky existovaly. Práce se zabývá i proměnami v plynoucím čase na pozadí historických událostí a myšlenkovým vývojem Sokola v náboženském prostředí nejprve v Rakousko- Uherské monarchii a posléze za doby první Československé republiky až do roku 1938. Klíčová slova Sokol; náboženství; katolická církev; první republika
|
|
|
Zakázaná víra: tzv. náboženské sekty a komunistická diktatura
Pácha, Martin ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Gjuričová, Adéla (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Státně-socialistický systém budovaný po roce 1948 v Československu se vyznačoval snahou cíleně sekularizovat společnost a religiozitu nahradit ideologickou soustavou, založenou na hodnotách marxismu-leninismu. Represivní opatření postupně dopadla na všechny náboženské organizace, ale nikoliv na všechny stejnou měrou. Specifickou skupinu tvořily náboženské společnosti, jež komunistický diskurz definoval jako "sekty." Ty se opakovaně dostávaly do existenciálního ohrožení, jelikož se vymykaly dobové představě o "normálním" náboženství. Předkládaná disertační práce na příkladu dvou takovýchto společenství (letniční hnutí, Náboženská společnost Svědkové Jehovovi) analyzuje vzájemné interakce věřících aktérů s reprezentanty státu. Práce ukazuje, že ateizační strategie státu nepřinesly ateistickou společnost a pomocí konceptu náboženského pole dochází k tomu, že v průsečíku náboženství - kultura - politika vytvořily distinktivní prostor, ve kterém byli nejrůznější věřící sice nuceni modifikovat své duchovní praxe, ale rozhodně se nestali ovládanými pasivními přihlížejícími. Stejně tak státní správa nezůstávala statická a její činnost se postupně diverzifikovala v závislosti na specifikách dané náboženské společnosti. Práce dochází k závěru, že stát vzhledem k tzv. sektám nevytvořil jednotnou strategii a...
|
|
|
Štefan Polakovič a slovenský politický katolicizmus
Lenčéšová, Michaela ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Dizertačná práca skúma politické myslenie katolíckeho filozofa Štefana Polakoviča (1912-1999), ktorý je považovaný za jedného z hlavných ideológov politiky Jozefa Tisa počas slovenského štátu (1939-1945). V kontexte vnútropolitického mocenského súboja medzi prezidentom Tisom a predsedom vlády Vojtechom Tukom sa Polakovič podieľal na nacizácii slovenského politického katolíckeho myslenia prostredníctvom vytvárania slovenských a katolíckych pojmov inšpirovaných ideológiou nemeckých národných socialistov. Po druhej svetovej vojne sa z Argentíny snažil o dosiahnutie zvrátenia zániku slovenského štátu a v deväťdesiatych rokoch patril k apologétom Jozefa Tisa a podporovateľom interpretácie o protifašistického katolíckom odboji v prostredí Hlinkovej slovenskej ľudovej strany. Hlavným cieľom tejto dizertačnej práce je zistiť, aké boli príčiny Polakovičovej fašizácie a prečo považoval vlastný národný štát za jedinú prijateľnú formu štátnosti pre slovenský národ. Práca sa síce koncentruje hlavne na Polakovičovo myslenie v období slovenského štátu, ale v snahe zachytiť vývoj jeho myslenia naprieč 20. storočím si všíma aj Polakovičove koncepcie z prostredia argentínskej emigrácie. Predkladaná dizertačná práca najskôr popisuje vznik a vývoj slovenského politického katolicizmu v kontexte európskeho politického...
|
|
|
"Staral se o všecko možné, jen o svoji farnost ne": Rudolf Horský (1852-1926) mezi politikou a svou farností
Hantáková, Anna ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
(česky): Tématem diplomové práce budou vybrané životní problémy Rudolfa Horského, katolického kněze, politika a novináře. Horský byl významnou postavou křesťanského socialismu, formujícího se na konci 19. století. Zatímco Horského politická činnost byla již částečně zmapována, ve své práci se zaměřím na Horského soukromí a každodennost, které odhalí nový pohled na společenské postavení a možnosti politicky činného katolického kněze a může dát odpověď na otázku, zda do jisté míry přispěl k negativnímu obrazu katolíků ve společnosti. Právě Horského soukromý život odhalí některé problémy, kterými byl kněz-politik omezován a frustrován, konkrétněji například otázku svobody projevu kněze, finanční závislost na církvi nebo nedostatek času. Pojednáno bude též o Horského kněžské identitě. Prameny budou jednak materiály uložené v Národním archivu, především Horského komunikace s nadřízenými, dále Horského korespondence s Jindřichem Šimonem Baarem, uložená částečně v Památníku národního písemnictví a v Muzeu J. Š. Baara v Klenčí pod Čerchovem. Cenným pramenem je také Pamětní kniha od kostela sv. Matěje z Archivu hlavního města Prahy a bohatým zdrojem jsou též četné články od Horského i o Horském v dobovém tisku, především v periodikách Vlasť a Čech. Jako poslední zdroj mohou posloužit některá Horského knižně...
|
|
|
Proměny římskokatolické církve na Příbramsku v době normalizace z perspektivy církevní politiky KSČ
Řapek, Vojtěch ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
(česky) V diplomové práci je věnována pozornost římskokatolické církvi a jejím proměnám v období normalizace, a to na příkladu okresu Příbram. Po částečném politickém uvolnění roku 1968 došlo v důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy k normalizaci poměrů a opětovnému omezení působení římskokatolické církve. V rámci okresu byla církevní politika v agendě okresních církevních tajemníků podřízených vyšším činitelům církevní politiky. Kromě oficiálního působení církve spjatého i s fenoménem politické kolaborace existovala i církev neoficiální - podzemní, jejíž činnost není dosud příliš zmapovaná, přestože plnila mnoho funkcí a suplovala aktivity, které nebyly komunistickým režimem povoleny ani tolerovány. Příbramsko představovalo z náboženského hlediska v rámci Čech specifický správní celek. Významné poutní místo Svatá Hora bylo díky zde působícím zajímavým osobnostem a poutnictví jedním z hlavních církevních dějišť. Téměř dvacetileté období normalizace zde skýtá mnoho pozoruhodných událostí, osobností a fenoménů vrcholících vzepětím církve na konci osmdesátých let.
|
|
|
JUDr. Jiří Branžovský. Politický portrét novodobého českého nacionalisty.
Beroun, Zdeněk ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Rataj, Jan (oponent)
Disertační práce si klade za cíl vytvořit politický portrét JUDr. Jiřího Branžovského (1898-1955), významného představitele krajně pravicové scény z období tzv. první Československé republiky. Jeho veřejné aktivity lze vysledovat již na počátku 20. let, kdy se angažoval ve studentských akademických spolcích. Patřil k zakladatelům nacionalistického klubu Červenobílí. Do historického povědomí se zapsal zejména exponovaným členstvím v Národní obci fašistické. Stal se právním zástupcem a blízkým spolupracovníkem jejího předsedy Radoly Gajdy. Zasedal v nejvyšších orgánech, pracoval i v redakci ústředního fašistického tisku. V parlamentních volbách v květnu 1935 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Výkon jeho mandátu však provázely vleklé spory se stranickým vedením. Za nacistické okupace navázal kontakt s odbojovým hnutím. V dubnu 1943 byl zatčen gestapem a až do konce války vězněn; nejprve v Malé pevnosti Terezín, později v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. S osvobozením se vrátil k občanské profesi, záhy po únoru 1948 ale opět upadl v nemilost. Byl vyškrtnut ze seznamu advokátů a zbaven možnosti odborného působení. Dožil v ústraní. Disertační práce klade důraz na motivační prožitky a inspirační vlivy, které napomáhaly utvářet světonázor JUDr. Jiřího Branžovského a přivedly jej do...
|
|
|
Hodnocení vývoje různých kmenů entomopatogenní houby v různých podmínkách prostředí
ŠEBEK, Jaroslav
Entomopatogenní houba Beauveria bassiana je polyfágní druh houby, který napadá více jak 700 druhů hostitelů. Tento druh houby patří mezi nejprozkoumanější a nejběžněji se vyskytující zástupce entomopatogenních hub. V zahraničí je registrována řada biopreparátů formulovaných na bázi konidií nebo blastospor B. bassiana. Biopreparáty na bázi B. bassiana jsou využívány v ochraně proti různým škůdcům polních plodin, v ochraně rychlené zeleniny a okrasných květin i v ochraně lesních porostů proti některým druhům škůdců. Bakalářské práce se zaměřuje na základní "in vitro" parametry vybraných kmenů entomopatogenní houby B. bassiana z různých geografických oblastí. Byl hodnocen vliv teploty na klíčivost spor vybraných kmenů entomopatogenní houby B. bassiana. Dále byl porovnán růst a vývoj kmenů houby B. bassiana (radiální růst). Poslední část je zaměřena na porovnání výtěžnosti spor kmenů entomopatogenní houby B. bassiana na standardním živném médiu a přirozeném substrátu.
|
|
| |
|
|
Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909-1948
Vejvar, Stanislav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Historie tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 - 1948 V roce 1909 vznikla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tělovýchovná organizace Orel. Sjednotila organizace, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Jejími předky byly svatojosefské jednoty, katoličtí tovaryši a křesťanskosociální tělocvičné odbory. Orlové měli za vzor slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl na začátku 20. století kněz a politik Jan Evangelista Krek. Organizace Orla vznikla za rakousko-uherské monarchie, v časech Československé republiky 1918 - 1938 značně zesílila na celém území státu, roku 1935 dosáhla přes 160 tisíc členů. Celoživotním starostou Orla byl Msgre. Jan Šrámek, katolický kněz a politik. Orel provozoval tělovýchovu pro muže, ženy, dorost i žactvo v křesťanském duchu. Pořádal cvičení v místních jednotách a dva významné slety: mezinárodní slet roku 1922 v Brně a Svatováclavské dny orelstva r. 1929 v Praze. Orel udržoval kontakty se zahraničními křesťanskými tělocvičnými spolky, stal se členem FICEPu (Mezinárodní katolická tělovýchovná federace). Pořádal zájezdy na zahraniční slety (např. do Francie, Jugoslávie nebo Polska). V čase ohrožení Československa nacistickým Německem r. 1938 orlové vstupovali do Svazu občanské pohotovosti jako dobrovolníci při obraně republiky. Za okupace...
|
|
| |
host ::
RSS.