Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Kreativní procesy v agenturách
Řebíček, Jan ; Vondra, Zdeněk (vedoucí práce) ; Troják, Adam (oponent)
Práce se zabývá vědeckou oblastí designového smýšlení. Zkoumá úlohu a postup tvůrce potažmo tvůrčího týmu při vypracování kreativního konceptu jakožto jednoho z klíčových výstupů při tvorbě marketingové komunikace. Hlavním výstupem této práce je hypotéza optimálního kreativního procesu spojující procesní i kreativní pohled na problematiku tvorby kreativního konceptu. Aby bylo možné stanovit hypotézu optimálního kreativního procesu, byl proveden kvalitativní výzkum založený na modelování procesů a využití designových technik. Zasazení kreativního procesu do prostředí reklamní agentury vychází z disertační práce realizované na Fakultě informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze zaměřené na studium multimediální komunikace, její model a metodiku (Vondra 2016). Pro ilustraci fází kreativního procesu je využita část metodiky Human Centered Design, konkrétně Double Diamond Process, doplněná o kreativní metodu Gamestorming. V práci je stanovena hypotéza optimálního kreativního procesu, jejíž platnost a finální podoba byla ověřena rozhovory s kreativními řediteli reklamních agentur. Přínos této práce spočívá převážně ve spojení procesního pohledu na řízení tvorby multimediální komunikace s kreativním pohledem na tvorbu kvalitní marketingové komunikace, v detailním popisu optimálního kreativního procesu a identifikování klíčových bodů, jejichž splnění je nutné k zaručení úspěšnosti celého procesu. Práce nejdříve popisuje problematiku marketingové komunikace pomocí komunikačního modelu, díky kterému lze jasně popsat zadání kreativního týmu, tedy kódování potřeby zadavatele do sdělení, které ovlivní chování cílové skupiny. Poté rozebírá postup zakázky od zadavatele skrze reklamní agenturu, aby bylo možné přesně vymezit úlohu kreativního týmu v rámci procesu a navrhnout hypotetický optimální proces pro naplnění této úlohy. Hypotéza je v závěru práce upravena na základě výsledků rozhovorů s kreativními řediteli.
Dlouhodobé sledování výkonnosti v běhu žen na 400 m ve vrcholných světových soutěžích v letech 1983-2005
Řebíček, Jan ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Hojka, Vladimír (oponent)
Název: Dlouhodobé sledování výkonnosti v běhu žen na 400 m na vrcholných světových soutěžích v letech 1983 - 2005 Cíle práce: Hlavním cílem této práce bylo porovnat výsledky finalistek v běhu na 400 m na MS v letech 1983 - 2005. Výsledky závodnic byly vždy sledovány od rozběhu až po finále a byly zaměřeny na čas v běhu, umístění a rychlost. Nedílnou součástí této práce bylo také porovnání antropometrických charakteristik finalistek. Metodika práce: V metodice práce jsme se zaměřili na monitorování fmalistek na 400 m z každého MS (tzn. 8 nejrychlejších závodnic). U těchto čtvrtkařek jsme sledovali výkonnost ve všech postupových bězích: v rozběhu, čtvrtfmále, semifmále a finále. Dále jsme shromáždili údaje o časech, umístění, rychlosti běhu a antropometrických charakteristikách finalistek. Všechny tyto parametry jsme mezi sebou porovnávali. Výsledky: Celkový věkový průměr všech fmalistek, které se zúčastnily MS v letech 1983 - 2005, má hodnotu 26,09 roků. Celková průměrná tělesná výška fmalistek ve sledovaném období má hodnotu 171,03 cm. Tělesná hmotnost čtvrtkařek činí v průměru 60,4 kg. Průměrné hodnoty jednotlivých indexů jsou následující: u BMI 20,66, u BI -10,63 a u QI 353,06. Celkový průměrný čas všech finalistek v běhu na 400 m má hodnotu 50,36 s. Vítězky běžely v průměru 49,33 s a medailistky...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.