Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Utilization of brain connectivity in classification and regression tasks in brain data
Řežábková, Jana ; Hartman, David (vedoucí práce) ; Neruda, Roman (oponent)
Tato práce zkoumá, jak postupné zvyšování množství strukturálních in- formací zahrnutých do modelů strojového učení ovlivňuje úspěšnost pre- dikce schizofrenie na základě matic funkční konektivity získaných pomocí res- ting state funkční magnetické rezonance. Byly prozkoumány tři strukturální nastavení - žádná struktura prostřednictvím tradičních modelů strojového učení, modelování uzlů prostřednictvím nově navržené architektury založené na feed forward vrstvě, která umožňuje kombinovat sousedy pro každý uzel zvlášť, a modelování uzlů i hran pomocí grafových neuronových sítí. Ačkoli výsledky na dostupném datasetu se 190 záznamy neodhalily nejlepší strategii, byly identifikovány dva poznatky (a) je lepší vytvořit řídké matice výběrem top k sousedů každého uzlu, než ponecháním top n % nejvyšších hodnot, a (b) je výhodné modelovat korespondenci uzlů napříč vzorky. Všechny expe- rimenty byly vyhodnoceny pomocí vhodné validační strategie, vnořené cross validace, což se typicky v recenzované literatuře nedařilo.
Speed of sound prediction
Řežábková, Jana ; Hartman, David (vedoucí práce) ; Brabec, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce prezentuje originální přístup k predikci rychlosti zvuku ve vodných roztocích elektrolytů pomocí technik strojového učení. Je vytvořen model schopný predikovat rychlost zvuku při různých teplotách a molalitách ve vybraných vodných roztocích elektrolytů. Experiment je navržen tak, aby využíval disociace elektrolytů ve vodě. Elektrolyty jsou vnímány jako pár anion/kation. Popis elektrolytů je pak založen pouze na iontech, z nichž se skládá. Tento přístup umožňuje vnímat dostupná data jako matici, v níž jsou řádky tvořeny kationty, sloupce anionty a každá buňka reprezentuje jeden elektrolyt. Možnost vyplnění buněk, pro které nejsou dostupná data, je v práci ověřena. Přesnost finálního modelu je porovnána s existujícími výsledky v literatuře. Protože se však jedná o originální přístup, jsou některé výsledky práce s literaturou neporovnatelné. 1
Prevalence nadváhy a obezity u dětí na 2. stupni ZŠ v regionu Jindřichohradecko
ŘEŽÁBKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá prevalencí nadváhy a obezity u žáků na 2. stupni základních škol v regionu Jindřichohradecko. V teoretické části je charakterizována problematika nadváhy a obezity, její prevalence, příčiny a faktory. Hlavní částí mé práce byl samostatný výzkum. Antropometrického měření se zúčastnilo 204 žáků, z toho 123 dívek a 81 chlapců. U žáků jsem zjišťovala porodní délku a porodní hmotnost, dále jsem pomocí antropometrického měření zjisťovala tělesnou výšku, tělesnou hmotnost, obvod pasu a boků. Na základě tělesné výšky a hmotnosti bylo vypočítáno BMI. Získané výsledky jsou zpracovány a vyhodnoceny podle BMI a percentilových grafů pro dívky a chlapce.
Syntéza a koordinační chování 3-(difenylfosfino)propanamidu
Řežábková, Jana ; Štěpnička, Petr (vedoucí práce) ; Havlíček, David (oponent)
V této bakalářské práci je popsána syntéza 3-(difenylfosfino)propanamidu (látka 1) a následná příprava dvou palladnatých komplexů, ve kterých látka 1 vystupuje jako ligand. Na připravených komplexech je diskutováno koordinační chování připraveného ligandu. V komplexu [PdCl(LNC )(Ph2PCH2CH2C(O)NH2-κP)] (látka 2) se fosfinoamid 1 koordinuje P-monodentátně, zatímco v komplexu [Pd(LNC )(Ph2PCH2CH2C(O)NH2-κ2 O,P)]ClO4 (látka 3) se váže jako bidentátní O,P-chelatující ligand. (LNC = 2-[(dimethyl- amino-κN)methyl]fenyl-κC1 ). 1 2 3 Pro syntézu ligandu byla zvolena bazicky katalyzovaná adice fosfinu na dvojnou vazbu akrylamidu. Komplexy byly připraveny z kovového prekurzoru [PdCl(LNC )]2. Všechny látky byly charakterizovány běžnými analytickými metodami, konkrétně NMR spektroskopií, hmotnostní spektrometrií, infračervenou spektroskopií a elementární analýzou. Oba komplexy byly krystalizovány a jejich krystalová struktura určena pomocí RTG analýzy.
Doba dojíždění do zaměstnání a pracovní úrazy
ŘEŽÁBKOVÁ, Jana
Dojíždění je pravidelné cestování mezi bydlištěm a zaměstnáním. Mnozí z nás jistě znají vyprávění svých babiček a dědečků, kteří nespočetněkrát horlivě vykládali, jak chodívali pracovat do statku, tkalcovny, lihovaru a dalších zařízení. Dříve bylo obvyklé, že lidé vykonávali zaměstnání, které se vyskytovalo ve vzdálenosti, kterou mohli dojít pěšky. Oproti tomu je dnes naprosto běžné, že zaměstnání některých lidí se nachází několik desítek kilometrů od jejich bydliště, lidé musí dojíždět různými dopravními prostředky, vstávat brzy ráno a večer se pozdě vracívat. Technický pokrok sice urychlil dopravu, ale také nabídl možnost čím dál delší dojíždění do zaměstnání. Dojíždění je nutné obzvlášť v místech, kde je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou pracovních pozic. V České republice dojíždí přibližně jedna třetina obyvatel a náklady na dopravu činí zhruba deset procent rodinného rozpočtu. Lidé, kteří tráví více času dojížděním do zaměstnání, mají horší náladu, dojíždění je unavuje a stresuje a následkem těchto faktorů vznikají pracovní úrazy. Cílem bakalářské práce ?qDoba dojíždění do zaměstnání a pracovní úrazy?? patří zjistit, jaká je průměrná doba dojíždění do zaměstnání, zda dojíždění do zaměstnání ovlivňuje zdravotní stav člověka. Dále si pak klade za cíl zjistit, jestli jsou časté pracovní úrazy a jak jsou zaměstnanci důslední o hlášení pracovních úrazů. K upřesnění bylo stanoveno 5 hypotéz. Pro výzkum byla použita kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření, kdy data byla sbírána a porovnávána ve zdravotnickém a školském zařízení a výrobní firmě od dojíždějících zaměstnanců. Po analýze dat nebylo prokázáno, že by dojíždění do zaměstnání způsobovalo zdravotní potíže, hypotéza číslo 1 byla tedy vyvrácena. Druhá hypotéza, která definuje, že lidé z vesnic tráví více času dojížděním do zaměstnání než obyvatelé měst, byla potvrzena. Další hypotéza, že každý zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, byla oproti tomu vyvrácena. Čtvrtá hypotéza, která stanovila, že únava, nesoustředěnost, poruchy spánku vlivem dojíždění do zaměstnání způsobují následně pracovní úrazy, byla také vyvrácena. Poslední hypotéza, která definovala, že zaměstnanci v mnoha případech neinformují svého zaměstnavatele včas o pracovním úrazu, byla taktéž vyvrácena. Uvedená bakalářská práce může sloužit ke zvýšení informovanosti o strávené době dojížděním do zaměstnání a následně o výskytu pracovních úrazů. Vytvořený manuál navrhuje preventivní opatření před vznikem pracovních úrazů a osvětu v této oblasti.

Viz též: podobná jména autorů
5 ŘEŽÁBKOVÁ, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.