|
|
Pozornostní zkreslení vůči kopulačnímu pohybu: Eyetrackingová studie
Čihařová, Barbora ; Bártová, Klára (vedoucí práce) ; Hejtmánek, Lukáš (oponent)
Pozornostní zkreslení vůči kopulačnímu pohybu: Eyetrackingová studie Abstrakt Diplomová práce je součástí projektu Výzkum mužské a ženské sexuální reaktivity: psychofyziologická a subjektivní odezva na vizuální podněty Fakulty humanitních studií, UK (GA20-03604S). Eyetrackingová studie představuje jednu ze tří částí výzkumu a zabývá se mírou pozornosti věnovanou ne/kopulačnímu sexuálnímu pohybu. Studie zabývající se výzkumem sexuálního vzrušení poukazují na to, že ženy i muži reagují rozdílně při vystavení různým erotickým stimulům. Muži například reagují vyšší vzrušivostí na preferované podněty, které přímo souvisejí s jejich sexuální orientací, zatímco ženy i na subjektivně nepreferované stimuly. Výzkumníci tento jev vysvětlují jako možnou sexuální reakci na kopulační pohyb, přičemž ne/preferované stimuly nehrají v ženském vzrušení tak velkou roli jako v mužském. Cílem tohoto výzkumu bylo testovat míru pozornosti vůči ne/kopulačnímu sexuálnímu pohybu pomocí eye trackingového přístroje. Analyzovali jsme pohledy očí u obou pohlaví, přičemž cílem bylo zjistit, zda se pozornost na různá videa (kopulační, nekopulační) liší u heterosexuálních mužů a žen. Analýza výsledných měření neprokázala žádné signifikantní efekty v rámci zaměření pozornosti. Byla zjištěna silná laterální preference pro stimuly zobrazující...
|
|
| |
|
|
Studium účinku modifikace virových částic polyhistidinem na jejich intracelulární lokalizaci a dopravu genů do jádra
Číhařová, Barbora ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Grantz Šašková, Klára (oponent)
Virové vektory odvozené od myšího polyomaviru jsou vhodným nástrojem pro studium přístupů, které se používají v nanomedicíně pro dosažení efektivního přenosu terapeutických látek do buněk, do míst jejich cílového účinku. Vektory odvozené od myšího polyomaviru jsou stejně jako mnohé nanočástice často zachyceny v endosomu a následně degradovány. Diplomová práce se proto zabývá možností modifikace takovýchto vektorů, která by zajistila efektivnější přenos do cytosolu či až do jádra. Tato práce přinesla poznatky o zefektivnění přenosu částic modifikovaných pomocí membránově aktivních peptidů kovalentně vázaných ke kapsidovému proteinu VP3 lokalizovanému uvnitř částice. Pro kovalentní genetické modifikace VP3 proteinu byl využit polyhistidinový peptid KH27K a jeho potenciál ke zvýšení efektivity transdukce modifikovaných virových částic byl srovnáván s modifikací pomocí peptidů LAH4 nebo R8. Výsledky transdukčního testu ukázaly, že kovalentně navázaný peptid R8 je schopen proti nemodifikovaným částicím několikanásobně zvýšit účinnost dopravy do jádra. Modifikace LAH4 se naopak ukázala být účinnou pouze v případě, kdy byly částice s LAH4 asociovány pouze nekovalentně, v takovém případě byl přenos do jádra proti kontrolním částicím až 40- násobně efektivnější. Modifikace polyhistidinem, který by měl dle...
|
|
|
Význam velikosti a geometrie nanočástic na jejich internalizaci buňkou
Číhařová, Barbora ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Lišková, Petra (oponent)
Nanočástice mohou být v biomedicínských oborech využívány jako nosiče pro dopravu diagnostických a terapeutických látek do buněk. Experimentálně se využívají nanočástice různých tvarů, velikostí a různého složení. Navzdory objevům, kterých bylo již v této oblasti dosaženo, přesná povaha interakcí nanočástic s buňkou zatím není zcela pochopena. Cílem práce je poskytnout poznatky o možnostech využití a aspektech ovlivňujících interakci s buněčnou membránou u několika typů modelových nanočástic: u liposomů, u zlatých nanočástic a u viru podobných nanočástic. Ze srovnání vyplývá, že zobecnění buněčného vstupu pro různé typy nanočástic je problematické, ač se zdá, že obecně efektivnější vstup vykazují kulaté nanočástice s průměrem 50 nm.
|
host ::
RSS.