National Repository of Grey Literature 3 records found  Search took 0.00 seconds. 
History of Church and Parish of st. Peter and Paul in Bohnice 1738-1918
Kofroň, Vít ; Foltýn, Dušan (advisor) ; Charvátová, Kateřina (referee)
Kostel sv. Petra a Pavla nebyl po Třicetileté válce v žádném vzduchoprádnu, nýbrž byl živým centrem duchovního života osady. Jak předložená práce ukazuje, měl vždycky dva až tři kostelníky, kteří o něj pečovali, a duchovní správce, kteří se starali o jeho inventář. Podařilo se z větší části rekonstruovat, kdo vykonával duchovní správu od 70. let 17. století až do roku 1738, kdy farnost znovu dostala vlastního faráře. Překvapením je zejména působení misionářů z řad světských kněží ve 20. a 30. letech 18. století. Úloha patrona resp. vrchnosti při péči o udržení pozemkového zádušního jmění se ukázala jako nezastupitelná, byť svazovala do jisté míry ruce farářům, jimž záduší sloužilo. Patronova péče však nešla o mnoho dále a mnohé záviselo na invenci a osobních kvalitách duchovní správce. Práce dále ukazuje, jak se místní lidé podíleli na fungování kostela, ať už dary různých předmětů či peněžními fundacemi. Důkladný rozbor inventářů vedl rovněž k upřesnění resp. určení stáří a původu jednotlivých součástí vybavení a výzdoby kostela. V tomto směru uváděla starší literatura říkala málo, nebo mlčela. Ukázalo se, že vývoj kostelního interiéru měl své etapy, z nichž do současnosti přetrvalo pouze to nejhodnotnější. Podařilo se také rekonstruovat podobu kostela a fary v 18. století, o níž starší literatura uvádí...
History of the Church and Parrish of st. Peter and Paul in bohnice 1738-1918
Kofroň, Vít ; Charvátová, Kateřina (referee)
Die Geschichte der Kirche und der Pfarrei des hl. Petrus und Paulus in Bohnitz im Zeitraum zwischen 1738 - 1918 Durch diese Arbeit wird eine kleine Dorfgemeinde und ihre Beziehung zu der dortigen Kirche dargestellt, die im angegebenen Zeitraum als Zentrum des geistlichen Lebens inmitten der Dorfbevölkerung anzusehen ist. Dabei wird ein Grundriss der Funktion dieser Lokalpfarrei vom materiellen, geistlichen und menschlichen Standpunkt aus dargelegt. ‚Materiell' umfasst die Versorgung des Pfarrers sowie der Kirche, und das Wie und Was der Teilnahme der Pfarrgemeinde am täglichen Pfarrgemeindeleben. Als ‚geistliche' Funktion werden die verschiedenen Formen und die Art der Frömmigkeit beschrieben. Als ‚menschliche' Funktion möchten wir Feierlichkeiten, tägliche Freuden und Sorgen der Geistlichen sowie der BewohnerInnen aufzeigen. Dazu konnte ich eine sorgfältige Analyse des Inventars bzw. der Bestandaufnahmen als ein wichtiges Mittel benützen, wobei praktisch jeder Gegenstand auf seine Weise seine je eigene Aussagekraft besitzt. Eine weitere wichtige Rolle spielten beim Studium die Pfarrchroniken und die damit zusammenhängenden Bücher der dortigen seelsorglichen Verwaltung. Diese kleine Welt muss jedoch auch im Rahmen breiterer historischer Zusammenhänge gesehen werden, die das Leben der Pfarrgemeinde...
History of Church and Parish of st. Peter and Paul in Bohnice 1738-1918
Kofroň, Vít ; Foltýn, Dušan (advisor) ; Charvátová, Kateřina (referee)
Kostel sv. Petra a Pavla nebyl po Třicetileté válce v žádném vzduchoprádnu, nýbrž byl živým centrem duchovního života osady. Jak předložená práce ukazuje, měl vždycky dva až tři kostelníky, kteří o něj pečovali, a duchovní správce, kteří se starali o jeho inventář. Podařilo se z větší části rekonstruovat, kdo vykonával duchovní správu od 70. let 17. století až do roku 1738, kdy farnost znovu dostala vlastního faráře. Překvapením je zejména působení misionářů z řad světských kněží ve 20. a 30. letech 18. století. Úloha patrona resp. vrchnosti při péči o udržení pozemkového zádušního jmění se ukázala jako nezastupitelná, byť svazovala do jisté míry ruce farářům, jimž záduší sloužilo. Patronova péče však nešla o mnoho dále a mnohé záviselo na invenci a osobních kvalitách duchovní správce. Práce dále ukazuje, jak se místní lidé podíleli na fungování kostela, ať už dary různých předmětů či peněžními fundacemi. Důkladný rozbor inventářů vedl rovněž k upřesnění resp. určení stáří a původu jednotlivých součástí vybavení a výzdoby kostela. V tomto směru uváděla starší literatura říkala málo, nebo mlčela. Ukázalo se, že vývoj kostelního interiéru měl své etapy, z nichž do současnosti přetrvalo pouze to nejhodnotnější. Podařilo se také rekonstruovat podobu kostela a fary v 18. století, o níž starší literatura uvádí...

Interested in being notified about new results for this query?
Subscribe to the RSS feed.