|
|
Rodina Wallenfelsova a ostatní Židé města Příbrami za 2.světové války
Doležalová, Kristýna ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Smolová, Věra (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na židovské obyvatelstvo města Příbrami na příkladu rodiny Wallenfelsovy. První část práce se zabývá obecně městem Příbram a přibližuje vývoj tohoto města z více úhlů pohledu. Druhá část práce představuje průvodce historií místního židovského obyvatelstva od úplných počátků, přes vykázání z hornických měst roku 1568 až do dnešních dní. Velká pozornost je kladena druhé světové válce a jejímu dopadu na zdejší židovskou komunitu. Poslední část je věnována rodině Wallenfelsů od počátku příchodu prvních členů rodiny do Příbrami, přes holocaust během druhé světové války a pokračuje detailní historií členů až do roku 2015. Historie rodiny je zajímavá nejen svými osudy, ale i odrazem tehdejší doby a událostí, které tuto rodinu velmi ovlivnily.
|
|
|
Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610-1618
Růčková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Just, Jiří (oponent)
Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610-1618 Markéta Růčková V roce 2006 byly při rekonstrukci bývalého minoritského kláštera v Mladé Boleslavi Na Karmeli nalezeny dvě dřevěné truhličky, které ukrývaly tzv. Archiv Matouše Konečného. Archiv Matouše Konečného obsahuje písemnosti, které vznikly z výkonu úřadu nebo byly adresovány jednomu ze čtyř biskupů Jednoty bratrské, Matouši Konečnému (1569-1622), jehož sídlem byla právě Mladá Boleslav. Podstatnou část obsahu archivu tvoří korespondence adresovaná mladoboleslavskému biskupu. Nemalý díl této korespondence zaujímají písemnosti vzniklé v souvislosti s vysíláním bratrských studentů, adeptů na kněžství v Jednotě, na zahraniční vzdělávací instituce. Kromě samotných dopisů studentů odesílaných z Brém a Bytomi nad Odrou (Bytom Odrzański v dnešním Polsku), kde mládenci navštěvovali tamní akademická gymnázia (gymnasia illustria), nalézáme v truhličkách také jejich sliby a účetní rejstříky jejich výdajů. Zprávy studentů jsou doplněny o korespondenci jejich pedagogů. Hlavním cílem zpracování takto tematicky definovaného souboru písemností studentů a pedagogů se stala jejich obsahová analýza a plné ediční zpřístupnění. Dalším záměrem byla snaha vysledovat z korespondence a účetních rejstříků různé aspekty všedního dne a studia...
|
|
|
Komunální heraldika měst a obcí Zlínského kraje
Krejčí, Barbora ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Komunální heraldika je specifickým odvětvím heraldiky, které se soustředí na studium, tvorbu a interpretaci erbů a znaků, jež jsou typické pro města, obce, kraje a další místní samosprávné celky. Práce se zaměřuje na analýzu komunální heraldiky ve Zlínském kraji v roce 2000 s cílem porozumět významu a vývoji heraldických prvků vybraného časového úseku moderních dějin ve znacích místních samospráv. Volba roku 2000 jako časového období pro tuto studii je motivována několika klíčovými faktory. Přelom tisíciletí představuje významný milník nejen v globálním kontextu, ale také v kontextu České republiky, která v této době procházela důležitými změnami. Rok 2000 je významný v české historii díky rozsáhlé administrativní reformě, která vedla k vytvoření nových krajů, včetně Zlínského kraje. Tato reforma měla přímý vliv na tvorbu a schvalování nových komunálních znaků, což činí toto období mimořádně relevantním pro studium heraldiky. Výzkum kombinuje studium historických pramenů, archivních materiálů a samotných symbolů, aby odhalil historické kořeny a význam jednotlivých prvků v heraldických znacích. Aby byla analýza přehledná a srozumitelná, využívám v práci několik tabulek, které shrnují a vizualizují klíčová data. Tyto tabulky v práci poskytují podrobné informace o počtu měst, obcí a městysů v...
|
|
|
Šifrovaná korespondence Matyáše Gallase s císařem Ferdinandem III.
Šimsová, Barbora ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato práce navazuje na předchozí výzkum šifrovaných pramenů v českých archivech v době raného novověku. Jejím předmětem je soubor šifrovaných dopisů, které odeslal uherský a český král a pozdější císař Ferdinand III. Matyáši Gallasovi v letech 1635-1638. Cílem práce je rozbor obsahu této korespondence a zasazení jednotlivých šifrovaných sdě- lení do širšího historického kontextu a dobových souvislostí. K tomuto účelu je práce rovněž doplněna o edici dešifrované verze dopisů, zpřístupněných v plném znění, v nichž jsou vyznačeny šifrované části. V poznámkovém aparátu jsou podrobněji vysvětleny do- bové reálie. Na základě provedené analýzy obsahu je v práci objasněno, jaké druhy zpráv Ferdinand III. v daném období utajoval a co ho k šifrování daných informací vedlo.
|
|
|
Analýza Sbírky znaků české šlechty (1700-1920) Archivu Národního muzea
Šurda, Daniel ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Sbírce znaků české šlechty, která je dnes uložena v Archivu Národního muzea. První kapitola se věnuje dalším heraldickým a genealogicko-heraldickým sbírkám v českých archivech a zasazuje Sbírku znaků české šlechty do jejich kontextu. Druhá část přináší vnější i vnitřní popis Sbírky znaků české šlechty. Zabývá se problematikou vrstev vzniku a písařských rukou. Ve třetí kapitole jsou analyzováni nositelé znaků, které se ve Sbírce znaků české šlechty podařilo určit, z hlediska země původu, šlechtického stavu a doby, kdy se objevili v českých zemích. Jako příloha je přidán soupis materiálu ve Sbírce znaků české šlechty a rejstřík určených rodů.
|
|
|
Obecní kronika obce Bečváry od roku 1948 do 1980. Rekonstrukce chybějící části (1965-1978).
Urban, Michael ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
(česky) Autor se v této práci zabývá tématem Obecní kronika obce Bečváry od roku 1948 do roku 1980. Rekonstrukce chybějící části (1965-1978). Práce je rozdělena na dvě části, část obecnou a část výzkumnou. Obecná část obsahuje 6 kapitol, část výzkumná 34 kapitol. Po předmluvě a úvodu popisuje autor dostupné archivní prameny a literaturu. Kapitola třetí se zabývá obecními kronikami jako historickým pramenem ve zkoumaném období. V rámci této kapitoly je zahrnut výklad o relevantních dosavadních zpracování tématu obecního kronikářství ve zkoumaném období (1948-1980). Kapitola čtvrtá obsahuje výklad o vývoji právní úpravy obecních kronik, přičemž byl kladen důraz na změny ve zkoumaném období. Kapitola pátá se zabývá změny v územní samosprávě po roce 1945. Kapitola šestá obsahuje výklad o dějinách obce Bečváry před rokem 1948. Část výzkumná obsahuje kapitoly zabývající se samotnou Pamětní knihou obce Bečváry. Příslušné pasáže se věnují jednotlivým kronikářům, kteří ve zkoumaném období působili v Bečvárech, a stavu obce na počátku zkoumaného období. Následně je provedena vnější a vnitřní kritika Pamětní knihy obce Bečváry jako historického pramene. V rámci vnitřní kritiky jsou pak analyzovány jednotlivé okruhy záležitostí, které obvykle bývají obsaženy v zápisech v obecních kronikách. Autor se zejména...
|
|
|
Dopisy Julia Mařáka Albertu Kuhovi z let 1886-1899
Kopecká, Alžběta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Dopisy Julia Mařáka Albertu Kuhovi z let 1886-1899 představuje zpracovaný soubor korespondence malíře Julia Mařáka jeho příteli Albertu Kuhovi formou edice. V první kapitole jsou zhodnoceny a analyzovány použité prameny a literatura. Samotná edice vychází ze souboru dopisů uložených v Archivu Národní galerie v Praze v osobním fondu Julia Mařáka. Časový rozsah dokumentů je vymezen lety 1886-1899. Druhá kapitola prezentuje malířův životopis, který je doplněn novými poznatky vyplývajícími ze studované korespondence. Třetí kapitola, ediční poznámka, vysvětluje postupy badatelské práce a metody edičního zpřístupnění. Čtvrtou kapitolu je tvořena samotná edice korespondence 120 a jednoho dopisu Mařáka zaslaných Kuhovi. Cílem práce je přiblížit osobnost Julia Mařáka v rovině profesní (umělec, vysokoškolský učitel) a soukromé (manžel, otec, přítel).
|
|
|
Správa a úřadování města Krupky v raném novověkuVývoj městské správy do roku 1710
Růžičková, Nikola ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Vojtíšková, Jana (oponent)
disertační práce Předkládaná disertační práce nese název Správa a úřadování města Krupky, s podtitulem Vývoj městské správy do roku 1710. Hlavním cílem této práce je na základě dochovaných archivních pramenů představit vývoj správy horního města, jehož specifikem je nejen hornictví jako primární zdroj obživy jeho obyvatel, ale také geografická poloha na hranici se sousedním Saskem. Dalším cílem práce je představit funkce městské a horní správy spolu s jejich personálním složením, pokud jsou v pramenech či literatuře dochované. Obsah disertační práce vychází primárně z bohatě dochovaného archivního materiálu uloženého ve Státním okresním archivu Teplice, a to především z pamětních knih, úředních knih a spisového materiálu. Práce je členěna do několika oddílů. Po úvodu, kapitole o relevantních pramenech a literatuře týkající se daného tématu obsahuje práce první stěžejní kapitolu, ve které jsou shrnuty dějiny správy města Krupky, jsou zde vylíčeny vztahy s vrchností, náboženské poměry i vývoj hornictví. Po kapitole věnované dějinám správy města Krupky následuje kapitola představující nejdůležitější úředníky a funkce jak ve vedení samotného města, tak ve správě hornictví. Tato část práce je doplněna o jmenné soupisy jednotlivých úředníků, jsou-li v pramenech dochovány. Přínosné jsou také...
|
|
|
Malířský cech na Novém Městě pražském v 17. a 18. století
Heisslerová, Radka ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje dějinám malířského cechu Nového Města pražského s hlavním důrazem na jeho podobu a vývoj v 17. a 18. století, stranou ale neponechává ani období starších dějin. Práce se tak zaměřuje na novoměstské malíře od počátků existence jejich cechu, přes vydání privilegia císaře Rudolfa II. v roce 1595, kterým udělil staroměstsko- malostranskému malířskému cechu významné výsady, následkem čehož se dosud společný vývoj všech pražských malířských sdružení začal ubírat různými cestami. Věnuje se též okolnostem vedoucím k zániku cechu v osmdesátých letech 18. století, kdy pražská malířská bratrstva zrušil císař Josef II. Kromě historie malířského sdružení přináší práce pohled do cechovního života novoměstských malířů, které sleduje v jednotlivých pozicích v rámci hierarchie cechu, soustředí se rovněž na fungování samotného sdružení, jeho hospodaření, hmotné a písemné památky, reprezentaci korporace i jednotlivých členů a v neposlední řadě popisuje také způsob uctívání patrona malířů svatého Lukáše. Protože na Novém Městě pražském nepůsobili jako malíři pouze členové cechu, zaměřuje se práce také na další formy a možnosti provozování této živnosti. Sleduje tak umělce pracující pro panovníka, šlechtu a církevní zaměstnavatele, věnuje se privilegovaným malířům (vlastníkům...
|
|
|
Česko a Rusko: společné kořeny, různé větvě. Vybrané aspekty česko - ruského genealogického výzkumu.
Volkov, Sergey ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Tato práce se zaměří na porovnání principů a zásad genealogického bádání v České republice a v Rusku1 . V první části práce bude věnována pozornost teoretickým východiskům genealogického výzkumu, budou sledovány podobnosti i odlišnosti pramenných možností, institucionálního zaštítění podobného výzkumu. Ve druhé, praktické, části budou popsány tři konkrétní kauzy hledání příbuzných v případě, když Čech má ruské (respektive ukrajinské či běloruské) předky, nebo opačně - Rus má své kořeny v České republice. 1 Myslí se tím teritorium bývalého Ruského impéria. Autor nepodporuje politiku Ruské federace.
|
host ::
RSS.