|
|
Lithyalinové a lazurované sklo Friedricha Egermanna a Buquoyské hyalitové sklo - fenomén období biedermeieru a druhého rokoka v Čechách.
Schneiderová, Daniela ; Schöttner, Jan (vedoucí práce) ; Wittlich, Filip (oponent)
Tato práce se zaměřuje na specifickou část české sklářské výroby období 20. až 40. let 19. století. Věnuje se konkrétně produkci skláren na Novohradsku v jižních Čechách, kde bylo vyráběno hyalitové sklo v černé i červené variantě. Dále pak práci sklářského technologa Bedřicha Egermanna v Polevsku a v (Novém) Boru, kde znovu objevil a následně zavedl výrobu lazurami rafinovaného skla a objevil, respektive prvně vyrobil lithyalinové sklo. Tyto nově vynalezené či znovu objevené technologické postupy, jimiž se zabývá tato práce, reflektovaly změnu vkusu v období biedermeieru a druhého rokoka, kdy sklářská produkce v českých zemích dosáhla mimořádné úrovně. Nejen, že se vyrovnala soudobé anglické a francouzské produkci, ale v některých ohledech ji i předčila. Výroba těchto opakních a lazurovaných skel byla zásadním počinem, který přispěl ke zvýšení prestiže již tak vynikající úrovně českého sklářství v deklarovaném období. Klíčová slova Buquoyové, Egermann, hyalit, lithyalin, lazury, opakní sklo, sklo
|
|
|
Význam hlavního histokompatibilního systému pro transplantaci orgánů
Ilina, Liudmila ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Hlavní histokompatibilní systém je genový region lidského genomu, který se nachází na chromozomu 6 a kóduje polymorfní povrchové glykoproteiny, jejichž primární funkcí je prezentace vlastních a cizích proteinů T lymfocytům. Pokud T lymfocyt rozpoznává komplex MHC-peptid jako cizí, dochází k aktivaci efektorových složek vrozené a adaptivní imunity. Proto neshody v HLA antigenech mohou způsobit silnou imunitní odpověď vůči transplantovanému orgánu. HLA laboratoře hrají roli v transplantačním programu orgánů tím, že určují neshody v HLA systému mezi pacienty a jejich potenciálními dárci, a na základě získaných údajů přispívají k hodnocení rizika rejekce a eventuálních imunologických komplikací po transplantaci. Cílem teto práce je popsat vliv hlavního histokompatibilního systému na výskyt buněčné a protilátkami zprostředkované rejekce po transplantaci solidních orgánů a charakterizovat vztah mezi mírou neshod v HLA antigenech a výsledky přežití štěpů. Klíčová slova HLA, transplantace orgánů, rejekce
|
|
| |
|
|
Vliv syntetického oxytocinu na mateřství
Jendrisková, Blanka ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Třebická Fialová, Jitka (oponent)
Oxytocin spadá do skupiny hormonů, jejichž synchronizace je velice důležitá pro správný postup porodu. Jedná se o hormon, který má periferní i centrální účinky. Jeho syntetická verze patří do skupiny uterotonik, které se využívají v porodnictví. Syntetický oxytocin je podáván jak k vyvolání porodu či jeho urychlení přímo během porodu, tak i po porodu jako prevence poporodního krvácení. Takto podaný syntetický oxytocin může mít ovšem také vliv na zahájení kojení a další poporodní adaptaci matky i dítěte. Po podání syntetického oxytocinu byly například pozorovány zhoršené primitivní neonatální reflexy u novorozenců nebo větší sklony k poporodním depresím u matek.
|
|
|
Sedm skutků milosrdenství a Sedm smrtelných hříchů v českém výtvarném umění středověku
Eichlerová, Eliška ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat tématem sedmi skutků milosrdenství a sedmi smrtelnými hříchy v českém výtvarném umění. Tyto protikladné náměty se rozvíjí především v měšťanském prostředí, kde měly apelovat na mravný život měšťanů. První část této práce bude pojednávat o vývoji nauky o sedmi smrtelných hříších ve středověku. Variabilitu přístupů k sedmeru hříchů poodhalí také srovnání s vývojem nauky o ctnostech, kde lze ukázat i východiska pro formování středověkého učení o sedmi skutcích milosrdenství. Druhá část pojednává o analýze jednotlivých hříchů a skutcích milosrdenství, jejich významu a způsobu zobrazování. V třetí části se budu věnovat také jednotlivým příkladům zobrazování této ikonografie v evropském umění a uvedeme si pár významných děl zejména z období vrcholného a pozdního středověku. V návaznosti na evropské umění budou poslední kapitoly zaměřené na jednotlivé příklady sedmi skutků milosrdenství a sedmi smrtelných hříchů v českém prostředí, a to zejména v knižní a monumentální malbě.
|
|
| |
|
|
Školní učebnice a její užívání v praxi: role žáků při hodnocení učebnic a zeměpisného obsahu
Kulma, Natanael ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou školních učebnic. V teoretické části je jasně definovaná učebnice z hlediska její výsadní pozice mezi výukovými zdroji, vnitřní struktury i funkcí, ke kterým je uzpůsobena. Dále je zmapována míra jejího užívání, a způsob, jakým je v praxi ze strany učitelů a žáků používaná. Na závěr je představena role žáka, jako hodnotícího subjektu učebnic, a jsou nastíněna konkrétní doporučení pro výzkum a tvorbu učebnic s cílem jejich většího používání ze strany žáků. Praktická část představuje vhled do prostředí žáků základní školy s cílem ověřit teoretická východiska ohledně zkušeností žáků s používáním učebnic, jejich hodnocení učebnice a preferovaných geografických témat v obsahu zeměpisných učebnic.
|
|
|
Tolerogenic dendritic cells as immune interventions in prevention or therapy of type 1 diabetes
Petrovčíková, Diana ; Funda, David (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je poskytnúť aktuálne zhrnutie možností a úskalí použitia tolerogénnych dendritických buniek v prevencii alebo terapii diabetu 1. typu (T1D). Tolerogénne dendritické bunky (TolDC) predstavujú potenciálny nástroj na liečbu alergií, odmietnutia transplantátu a autoimunitných ochorení vrátane T1D, vďaka ich schopnosti špecificky potláčať autoimunitné reakcie bez vyvolania celkovej imunosupresie. TolDC predstavujú špecifickú skupinu dendritických buniek a sú nevyhnutné pri vytváraní centrálnej a periférnej tolerancie. Práca poskytuje užitočný zdroj informácií na lepšie pochopenie biológie tolerogénnych dendritických buniek a prehľad o snahách o ich generovanie in vitro. Okrem toho bola opísaná cesta aplikácie a migrácie do cieľových orgánov. Diabetes 1. typu (T1D) je chronické ochorenie spôsobené imunitne podmienenou deštrukciou beta buniek pankreasu, ktoré produkujú inzulín. Zvieracie modely sú neoceniteľné pri testovaní inovatívnych liečebných postupov už od prvých testov inzulínu na psoch pred takmer sto rokmi. Zvieracie modely diabetu 1. typu (T1D) umožňujú štúdium mechanizmov, ktoré sú základom jeho patogenézy a potenciálny vývoj terapeutických zásahov. V našom všeobecnom chápaní diabetu 1. typu a v našej schopnosti znížiť komplikácie a nepríjemnosti spojené s týmto...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.