Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Polohová a morfologická analýza říčních ostrovů na území České republiky
Růžičková, Veronika ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozmístěním vnitrokorytových akumulačních tvarů na českých řekách. Jejím cílem je popsat zákonitosti jejich morfologie a rozmístění v korytě pomocí distančního mapování leteckých snímků. České ostrovy vznikají v místech zpomalení proudění převážně v zákrutech a okolí překážek. Jejich hlavní osa je ve většině případů souběžná s průběhem proudnice. Nesporný vliv na velikost ostrovů má šířka koryta a výskyt vegetace. Výskyt a morfologické vlastnosti ostrovů také odrážejí lidský zásah do průběhu koryta, kdy hraje roli, zda se jedná o koryto umělé se zpevněnými břehy, nebo přirozeně vypadající. Klíčová slova: fluviální geomorfologie, vnitrokorytové akumulace, říční ostrovy, sedimentace, české řeky
Dokumentace povodní na českých řekách koncem 18. a v 19. století na základě nejstarších hydrologických měření
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
Pomineme-li staré povodňové značky, lze za počátek hydrologických měření na českých tocích považovat příležitostná pozorování prof. A. Strnada na Vltavě v Praze v 80.letech 18. století, který pozoroval extrémní vodní stavy z observatoře v Klementinu dalekohledem. Jako počátek pravidelných pozorování u nás se obvykle považuje měření na Vltavě v Praze s letopočtem 1825, je to však poněkud sporné (dle našeho názoru jsou doloženy až o dva roky později). Autorům příspěvku se však podařilo najít doklady o tom, že na Odře v Bohumíně se prováděla pozorování vodních stavů již od roku 1820, která pak na rakousko- pruském úseku této řeky trvala úctyhodných 60 let. Těžištěm referátu je rozbor a hodnocení jejich pozapomenutých výsledků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.