|
|
Výskyt střevního prvoka \kur{Blastocystis} sp. u lidí a psů s tradičním životním stylem
ZIMMELOVÁ, Eliška
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit prevalenci střevního protista Blastocystis sp. u zdravých dobrovolníků z Rumunska a jejich psů. Zaměřili jsme se na výskyt tohoto prvoka u lidí a jejich psů ve třech regionech, konkrétně ve dvou regionech s tradičním životním stylem (vesnice na venkově) a v jednom regionu s moderním životním stylem (město). Na základě získaného souboru dat byly zvažovány faktory jako pohlaví, věk a životní styl. Pomocí molekulární diagnostické metody qPCR byla zjištěna prevalence Blastocystis sp. Bylo zjištěno, že je vyšší u lidí (36 %) než u psů (15 %). Primárním faktorem ovlivňujícím prevalenci byl životní styl (moderní versus tradiční), přičemž ve venkovských oblastech byla pozorována vyšší míra kolonizace u lidí i psů. Kromě toho bylo zjištěno, že další faktory, jako je cestování, hrají roli v prevalenci Blastocystis sp. u lidí. Bylo navrženo, že lidí může kontakt se zvířaty také ovlivnit kolonizaci tímto prvokem. U lidí a psů byly pozorovány rozdíly v prevalenci mezi věkovými kategoriemi. Mírně vyšší míra prevalence byla pozorována u psů, kteří žijí venku, než u psů, kteří žijí uvnitř. Nebyly pozorovány žádné významné rozdíly s ohledem na pohlaví u lidí ani u psů.
|
|
|
Zhodnocení ovlivnitelných faktorů životního stylu sester pracujících na lůžkovém oddělení
KOBLEROVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením ovlivnitelných determinantů zdraví sester pracujících na lůžkovém oddělení, konkrétně na chirurgickém, kardiochirurgickém, interním a kardiologickém. Práce je zaměřena na jednotlivé determinanty, kterými jsou: stres, pohybová aktivita, spánek, odpočinek, výživa, pitný režim a správná manipulace s pacienty, se kterou souvisí možné bolesti zad. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je zaměřena na jednotlivé determinanty zdraví. V empirické části byl zvolen cíl: Popsání ovlivnitelných determinantů zdraví sester pracujících na lůžkovém oddělení. Na základě cíle byla vytvořena hypotéza, která vychází z dalších sedmi pracovních hypotéz. Pro výzkumnou část byla zvolena kvantitativní metoda. Data byla sbírána pomocí dotazníku, který obsahoval 33 otázek. Výzkumným souborem bylo 102 sester, které pracovaly na již zmíněných odděleních v Nemocnici v Českých Budějovicích, a.s.. Bylo zjištěno, že životní styl sester pracujících ve směnném provozu byl v pracovní době na nižší úrovni než v jejich volném čase. K tomuto zjištění jsme dospěli po zhodnocení pracovních hypotéz. Každá pracovní hypotéza se týkala jedné determinanty zdravého životního stylu. V našem výzkumu byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi vnímáním stresu v pracovních a volných dnech (p <0,001). Míra stresu v pracovních dnech byla statisticky výrazně vyšší než v případě volných dnů. H1 byla potvrzena: "Sestry budou v pracovních dnech pociťovat více stresu než ve dnech volna." Dále náš výzkum ukázal, že mezi sestrami bylo 70 nekuřaček (68,6 %) a pouze 32 kuřaček (31,4 %). Tímto zjištěním byla zamítnuta H2: "Počet sester, které budou kouřit (minimálně 1 cigaretu denně) bude vyšší než počet sester, které jsou nekuřačky." Alkoholické nápoje příležitostně užívalo 64 sester (62,7 %), naopak abstinenty bylo pouze 8 sester (7,8 %). H3 byla potvrzena: "U sester bude převažovat příležitostné užívání alkoholu nad abstinencí." Dále 91 sester (89,2 %) uvedlo, že se jejich pohybová aktivita odvíjí podle typu dne a zároveň 87 sester (85,3 %) připouštělo, že se ve volných dnech cítí více motivované k fyzické aktivitě než v pracovních dnech. H4 byla také potvrzena: "Sestry budou mít mimo pracovní dny více pohybové aktivity než v pracovních dnech." 87 sester (85,3 %) uvedlo, že ve volných dnech spí více než 6 hodin denně, avšak v pracovních dnech spí více než 6 hodin denně pouze 40 sester (39,2 %). H5 byla potvrzena: "Nedostatečně dlouhý spánek se u sester bude spíše vyskytovat v pracovních dnech (méně než 6 hodin denně)." Z výsledků bylo patrné, že ve volných dnech sestry spíše neměly bolesti zad, avšak v pracovních dnech se u sester nejčastěji vyskytovaly občasné bolesti zad. H6 byla potvrzena: "Bolesti zad se budou u sester vyskytovat ve vyšší míře v pracovních dnech." Z výsledné p-hodnoty, která byla menší než hladina významnosti jsme testovanou hypotézu H7.0 zamítli. H7 jsme potvrdili: "Sestry se budou pravidelněji stravovat mimo pracovní dny." Ačkoliv výsledky poskytly poměrně pozitivní pohled na úroveň životního stylu sester, lze pozorovat rozdíly mezi pracovními a volnými dny. Práce může sloužit jako názorná ukázka úrovně životního stylu sester pracujících na lůžkovém oddělení.
|
|
|
Životní styl a vztahy v subkultuře baletního umění
Erben, Jakub ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá životním stylem a vztahy mezi profesionálními baletními tanečníky. Předešlé studie, které se na tuto skupinu zaměřovaly, nepostihovaly její životní styl jako komplexní jev, cílem je proto doplnit existující poznání právě v tomto ohledu. Vzhledem k dosavadnímu výzkumnému pokrytí problému využívá práce explorativního přístupu, který se v konceptuální rovině opírá o pojmy životní styl a subkultura a metodologicky o kvalitativní přístup. Zejména pojmové východisko v podobě subkultury do značné míry určuje orientaci, postup a strukturu práce. Figuruje jako nástroj, který umožňuje organizovat pohled na profesionální baletní tanečníky. Po vymezení pojmů vztahujících se k baletu a představení základní faktografie umožňující nahlédnout do historických a institucionálních podmínek, v nichž čeští baletní tanečníci působí, následuje popis logiky studia baletní subkultury v této práci, včetně základního představení pojmů subkultura a životní styl, a objasnění využité metodologie. Výsledky vlastního kvalitativního výzkumu profesionálních baletních tanečníků, které tvoří jádro práce, jsou pak prezentovány v další části. Mezi baletními tanečníky byly sledovány rozmanité aspekty jejich života a životního stylu. Jako významná dimenze životního stylu, která v sobě ukrývá řadu specifik této...
|
|
| |
|
| |
|
|
Popularita hraní online her v zemích Evropy a její vztah k životnímu stylu obyvatel
Hlinka, Vladimír ; Šíma, Jan (vedoucí práce) ; Voráček, Josef (oponent)
Název: Popularita hraní online her v zemích Evropy a její vztah k životnímu stylu obyvatel Cíle: Cílem diplomové práce je nalézt případné souvislosti mezi popularitou online hraní, vyjádřenou jako počet hráčů na 1 milion obyvatel, a ukazateli zdravého, respektive nezdravého životního stylu obyvatel. V případě nalezení statisticky významného vztahu mezi proměnnými je na místě dále zkoumat povahu a sílu této vazby a porovnat výsledky práce s ostatními výzkumy z této oblasti. Metody: K analýze sekundárních dat bylo užito lineární regrese. K testování předpokladů regresní analýzy bylo užito Pearsonova a Spearmanova korelačního koeficientu a Shapiro- Wilkova testu normality. Statistická významnost dat byla testována na hladině významnosti α = 0,05. Regresní modely byly sestaveny po předchozím testování předpokladů regresní analýzy s využitím programu Jamovi. Výsledky: Po vyhodnocení předpokladů regresní analýzy byly zkonstruovány celkem 4 regresní modely pro následující proměnné: Kouření, Účast kultura a sport, Posilování a Nepije alkohol. Významný vztah mezi nezávisle a závisle proměnnou byl pozorován v případě proměnné Kouření a Účast kultura a sport. Klíčová slova: videohry, gaming, životní styl, lineární regrese, regresní analýza
|
|
|
Vliv faktorů na životní styl 21. století
Podzemská, Natálie ; Kinkorová, Ivana (vedoucí práce) ; Jandová, Tereza (oponent)
Název: Vliv faktorů na životní styl 21. století. Cíle: Cílem mé bakalářské práce je analyzovat vliv faktorů na životní styl 21. století u populace ve věku 20 - 30 let, resp. jaký vliv mají sociální sítě a jaký byl vliv období covid-19 na životní styl, konkrétně na stravovací návyky a pohybovou aktivitu. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 87 respondentů. Byla použita anonymní metoda anketního šetření. Anketa byla vytvořena v online platformě Survio a následně sdílena prostřednictvím odkazu. Obsah ankety tvořil 16 otázek s uzavřenými odpověďmi a získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel. Výsledky byly interpretovány pomocí sloupcových grafů se stručnými komentáři. Všechna data, která byla získána prostřednictvím této ankety, byla použita pro výsledky výzkumu. Výsledky: Výsledky anketního šetření prokázaly, že sociální sítě jsou považovány respondenty jako nejvíce rizikový faktor životního stylu v dnešní době. Konkrétně ho označilo jako negativně ovlivňující faktor životního stylu 60 % dotazovaných a více než 70 % respondentů sociální sítě označilo jako faktor rizikový. Respondenti uvedli, že i období covid-19 mělo největší dopad na jejich čas strávený na sociálních sítích. Další významný dopad měl covid-19 na změnu pohybové aktivity, která se ale v období pandemie u většiny...
|
|
|
Zdravá výživa u dětí ve školním věku
Kozáková, Kateřina ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Neugebauer, Jan (oponent)
Bakalářská práce na téma "Zdravá výživa u dětí ve školním věku" je zaměřená na stravovací návyky u dětí v mladším a starším školním věku. Cílem práce bylo zjistit a zmapovat, jak se děti v mladším a starším školním věku stravují, jaké mají stravovací návyky. V teoretické části práce je věnována pozornost zdravé výživě a zdravému životnímu stylu, dále je kladen důraz na stravování u jednotlivých věkových kategorií dětí s rozdělením na mladší školní věk a starší školní věk. V empirické části jsou uvedeny cíle, pracovní hypotézy, metodika a organizace šetření. Jsou zde uvedeny výsledky vlastního šetření a následně komparace s výsledky jiných odborných studií. Metodou výzkumného šetření byl dotazník vlastní konstrukce, který byl distribuován u praktických lékařů pro děti a dorost ve Středočeském kraji a Praze. K vlastnímu výzkumnému šetření bylo zahrnuto 81 dotazníků. Výsledky vlastního výzkumného šetření byly velmi uspokojivé. Příkladem může být, že 74,07 % dotázaných respondentů uvedlo, že jejich děti jsou zvyklé snídat. Dalším uspokojivým výsledkem může být skutečnost, že 84 % dotázaných respondentů uvedlo, že jejich děti pijí před odchodem do školy. Výsledky vlastního výzkumného šetření, které tolik uspokojivé nejsou může být například skutečnost, že 50,62 % dotázaných respondentů uvedlo, že jejich...
|
|
|
Skateboarding jako svobodná subkultura - historie od roku 1988 do konce 90. let v Česku
Bukač, Viktor ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je přinést zevrubný popis historie skateboardingu v ČSSR, potažmo v Česku od roku 1988 do konce devadesátých let dvacátého století, pomocí detailního vhledu do prostředí této městské komunity. Fundamentem orálněhistorického bádání je sběr dat z pořízených rozhovorů, dobové literatury, fotografií či filmových záznamů (VHS). Klíčovým faktorem je chápání života této specifické komunity z pohledu vnímání svobody a dalších subjektivních pocitů na pozadí celospolečenských proměn. Práce se zabývá zkoumáním výpovědí této generace skateboardistů a lidí spojených s tímto prostředím, s přesahem do kultury, podnikání a pořádání sportovních událostí. Klíčová slova: Skateboarding, svoboda, komunita, životní styl, podnikání
|
|
| |
host ::
RSS.