|
|
Development and Perception of the Sinjska Alka
Oľhová, Ivona ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce předkládá téma rytířského jezdeckého turnaje Sinjska alka, který se už po tři staletí odehrává v chorvatském městě Sinj. Práce se snaží i nezainteresovaného čitatele obeznámit ne jenom s tímto turnajem, ale také s oblastí odkud pochází teda Cetinskou krajonou. Samotný vývoj Sinjskej alky je zasazený do dějinného vývoje. Práce věnuje významní pozornost ne jenom samotnému popisu průběhu turnaje ale se zaměřuje na zaznamenáni veškerých průvodních elementů které ji doprovázejí ( slavnostní průvod, kroje, výzbroj, výstroj, organizaci rytířského společenstva). Práce je doplněná o dobové a současné fotografie, které mají přiblížit vizuální stránku tohoto slavného chorvatského turnaje. !
|
|
|
Specifika srbského a rumunského slovesného folkoru - kouzelné pohádky
Krucká, Barbora ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Práce se zaměřuje na zmapování historických okolností sběru ústní lidové slovesnosti na území Srbska a Rumunska a na kulturní, náboženské, geografické a politické vlivy, které formovaly folklorní tradici těchto etnik. Popisuje roli, kterou ústní lidová slovesnost v daných prostředích hrála. Historické okolnosti a zmíněné vlivy jsou následně porovnány. Práce obsahuje přehled překladů pohádkových sbírek z daných jazyků do češtiny. Následně se zaměřuje na komparaci konkrétních pohádkových textů z vybraných sbírek, srovnání jednotlivých pohádkových motivů a elementů srbských a rumunských kouzelných pohádek.
|
|
| |
|
| |
|
|
Lidová slovesnost v předškolní výchově
Schreiberová, Kateřina ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Anotace: Tato práce dokládá význam folkloru, zvláště pak lidové slovesnosti v náplni předškolního vzdělávání. Osvětluje využívanou terminologii, dokládá zakotvení ochrany a zachovávání lidové kultury v legislativních dokumentech a osvětluje, jakou roli v ochraně a zachovávání lidové kultury hrají vzdělávací instituce. Práce na konkrétních příkladech dokazuje, jakým způsobem lze prostřednictvím folkloru v předškolní výchově rozvíjet osobnost dítěte. Klíčová slova: Tradiční lidová kultura; folklor; folklorní slovesnost; předškolní výchova; rozvoj osobnosti dítěte
|
|
|
Folklórní tanec jako součást konstruktu národní identity: sarajevské taneční spolky během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995
Grossová, Veronika ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá tzv. kulturními uměleckými družstvy, potažmo folklórními tanečními soubory v Jugoslávii v letech 1945 - 1992 a v obléhaném Sarajevu během války v Bosně a Hercegovině. Autorka nahlíží na folklórní tanec jako na jeden z prostředků utváření národní identity v období konstruování moderních evropských národů v 18. a 19. století. V rámci upevňování určité národní identity byly folklórní tance využívány k propagaci politické moci a legitimizaci režimu i ve 20. století. Myšlenka jugoslávského samosprávného socialismu, který fungoval od 50. let, pronikla i do oblasti kultury. Masivně byly zakládány amatérské umělecké spolky, náležící k továrnám či jiným institucím, které udržovaly kulturní dědictví v podobě hudby, tanců a her, a jejichž úkolem bylo šířit a upevňovat jugoslávskou identitu a podporovat narativ o bratrství a jednotě jugoslávských národů. Nacionalistické napětí v zemi však, společně s ekonomickými problémy, začalo vzrůstat během 80. let a o dekádu později zapříčinilo sérii válek vedoucí k rozpadu Jugoslávie. Válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995 postavila proti sobě především obyvatele třech hlavních místních etnik, tedy Bosňáky, Chorvaty a Srby, a to i v tradičně multietnickém hlavním městě. Cílem práce je objasnit změny, které v rámci folklórních souborů nastaly po...
|
|
|
Krátký neprofesionální film jako žánr současného folklóru. Možnosti jeho výzkumu na webu v antropologické a sociologické perspektivě
Kubík, Milan ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato explorační studie si klade za cíl vymezit krátký neprofesionální film jako relevantní předmět studia pro antropologii a sociologii. Nejprve je v práci krátký neprofesionální film vymezen jako produkt lidové kultury, který však sdílí mnohé charakteristiky s filmem komerčním. Následně je krátký neprofesionální film charakterizován jako svébytný žánr současné folkloristiky. Toto vymezení proběhne na základě jeho komparace s charakteristikami současné pověsti. Následně práce ukazuje jaké symbolické funkce může krátký neprofesionální film ve společnosti zastávat a pomáhat tak ustavovat její symbolický řád Jeho hlavní funkcí je přivádění mezních prožitků do každodenního kontextu diváka. Tímto způsobem se sledování krátkého neprofesionálního filmu stává přechodovým rituálem, který dává divákovi možnost, zažít stav liminality - narušení řádu - prostřednictvím napětí. Toto napětí však divák prožívá v bezpečném symbolické světě filmu. Při konečné katarzi, která je umocněna eliptickou zápletkou, pak nastane uvolnění napětí a obnovení sociálního řádu. Práce je spojením kvantitativního výzkumu a etnografie v kyberprostoru. Práce tak staví do středu práce postavu výzkumníka a její nezbytnou reflexivitu. Mimo to se práce snaží rovněž upozornit na metodologická rizika, která výzkum na internetu představuje....
|
|
|
Kouzelná pohádka a její proměny v dílech 17. - 19. století
Šestáková, Adéla ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje pohádek s důrazem na literární adaptace kouzelných pohádek 17. - 19. století. Skládá se z teoretické a praktické části. V první kapitole se rozebírá základní charakteristika pohádky, její definování, rysy a rozdělení. Dále se práce zabývá teoriemi o původu folklorních pohádek a způsoby jejich rozboru z vědeckého hlediska. Na konci této části je pohádka rozebrána jakožto literární žánr. Druhá část představuje spisovatele Charlese Perraulta, bratry Grimmy, Karla Jaromíra Erbena a Boženu Němcovou. Každý z nich přistupuje ke své pohádkové tvorbě odlišným způsobem, který je v této části popsán. U jednotlivých autorů se nejdříve seznámíme s jejich životopisem, dále dobou, ve které žili, spolu s jejím historickým a společenským pozadím a v neposlední řadě s jejich literární tvorbou s důrazem na dílo pohádkářské. Poslední kapitola obsahuje praktickou část bakalářské práce. Jsou zde komparovány dva pohádkové syžety, které se objevují u autorů z druhé kapitoly. Nejdříve se seznámíme s historií a stručným dějem pohádek, poté následuje samotný rozbor odlišností a znaků v jednotlivých verzích, a nakonec je příběh rozebrán na jednotlivé typy, motivy a funkce. Klíčová slova: pohádka, folklór, komparace, komparatistika, klasicismus, romantismus, národní obrození
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.