|
|
Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí JE Temelín: Numerické modelování pole proudění v mezní vrstvě atmosféry v okolí Jaderné elektrárny Temelín
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Laboratoř ekologie krajiny, Kostelec nad Černými lesy ; Vach, Marek
Náplní tohoto subprojektu je numerická simulace pole proudění v mezní vrstvě atmosféry (do 1,5-2 km výšky) v oblasti čtverce 10 x 10 km, v jehož středu leží JE Temelín. Výsledky realizovaných numerických výpočtů jsou graficky zpracovány do osmi mapových výstupů znázorňujících relativní imisní koncentrace fiktivní znečišťující příměsi - západní proudění, severozápadní proudění, jižní proudění, jihozápadní proudění, východní proudění, jihovýchodní proudění, severní proudění, severovýchodní proudění.
|
|
| |
|
|
Přirozená dynamika vývoje horského smrkového lesa po rozsáhlé disturbanci: prostorově explicitní model
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální , Praha ; Botanický ústav AV, v.v.i., Praha ; Svoboda, Miroslav ; Wild, Jan
Projekt připravuje prostorově explicitní, realistický model sukcese horského smrkového lesa po narušení větrem nebo gradací podkorního hmyzu a s jeho pomocí pak plánuje identifikovat klíčové faktory sukcese, vyhodnotit vliv stavu lesa před narušením na průběh sukcese a predikovat vývoj lesa na několik desítek let dopředu. Výsledky analýzy dat sebraných v roce 2008. Popis sledování dynamiky vegetace na trvalých plochách založených Botanickým ústavem. Mapa nově založených trvalých ploch v oblasti Březníku, Pramenů Vltavy, Na Ztraceném, u Trampuisova křížku, Javoří slatě a Trojmezné.
|
|
|
Přirozená dynamika vývoje horského smrkového lesa po rozsáhlé disturbanci: prostorově explicitní model
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální , Praha ; Botanický ústav AV, v.v.i., Praha ; Svoboda, Miroslav ; Wild, Jan
Projekt připravuje prostorově explicitní, realistický model sukcese horského smrkového lesa po narušení větrem nebo gradací podkorního hmyzu a s jeho pomocí pak plánuje identifikovat klíčové faktory sukcese, vyhodnotit vliv stavu lesa před narušením na průběh sukcese a predikovat vývoj lesa na několik desítek let dopředu. V závěru bylo konstatováno, že v horském smrkovém lese je pro úspěšné zmlazení porostu po napadení kůrovcem důležitá obnova, která byla na stanovištích ještě před rozpadem stromového patra. Jako rozhodující faktor, který v porostu zajišťuje kontinuální přítomnost banky obnovy, se jeví přítomnost dostatečného množství mrtvého dřeva. Z toho vyplývá nezbytnost ponechávat mrtvé dřevo i v porostech kůrovcem nenapadených. Mortalita zmlazení po rozpadu stromového patra je nejvyšší u nejmladších jedinců a s postupným odrůstáním zmlazení se výrazně snižuje. V procesu generativní obnovy porostu jsou významnějším faktorem hospodářské zásahy do porostu než dynamika vegetace.
|
guest ::
