Original title:
Mutabilita a liminalita nemocniční péče
Translated title:
Mutability and liminality of hospital care
Authors:
Kabeláčová, Anna ; Malásek, Petr (referee) ; Rozwalka, Szymon (advisor) Document type: Master’s theses
Year:
2026
Language:
cze Publisher:
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury Abstract:
[cze][eng]
Nemocnice jsou vnímány jako rigidní monumenty stability a bezpečí, přesto jsou ve své podstatě místy neustálých proměn - fyzických, technologických i symbolických. Architektura však často naráží na hlubokou disproporci mezi trvanlivostí stavebních struktur a exponenciálním tempem medicínského pokroku. Současná „humanizace“ nemocničního prostředí se pak v praxi stává pouhou estetickou náplastí, která barvou a dekorem zakrývá fakt, že systém péče zůstává neosobní, sterilní a mocensky orientovaný. Práce zkoumá nemocniční péči skrze dvě optiky: mutabilitu systému a liminalitu lidské zkušenosti. Vychází z premisy, že být pacientem znamená ocitnout se v existenciálním meziprostoru - v prahu mezi zdravím a nemocí, domovem a institucí, autonomií a odevzdáním se do rukou lékařské moci. Práce se zaměřuje na lůžkovou péči jakožto „měkký prostor“, kde architektura přestává být neutrální kulisou, ale stává se aktivním činitelem léčby. Cílem výzkumu je najít prostorové vyjádření pro mikro-mutabilitu, jakožto schopnost prostředí reagovat na rituály každodennosti. Práce dekonstruuje tradiční roli pacienta jako pasivního objektu medicínského dohledu a přepisuje vztahy v péči tak, aby namísto striktních příkazů nabízely možnosti, a namísto odosobněného dohledu navracely člověku autonomii. Pokud je architektura nemocnic stejně tak formováním prostoru jako přepisováním vztahů mezi institucí a lidským tělem, jaký vliv má prostor pro navrácení důstojnosti v mezních situacích života?
Hospitals are perceived as rigid monuments of stability and safety, yet at their core they are places of constant change - physical, technological, and symbolic. Architecture, however, often encounters a profound disparity between the durability of building structures and the exponential pace of medical progress. The current “humanization” of the hospital environment thus becomes, in practice, merely an aesthetic band-aid that uses color and decor to mask the fact that the healthcare system remains impersonal, sterile, and power-oriented. This thesis examines hospital care through two lenses: the mutability of the system and the liminality of human experience. It is based on the premise that being a patient means finding oneself in an existential liminal space - on the threshold between health and illness, home and institution, autonomy and surrender to medical authority. The thesis focuses on inpatient care as a “soft space,” where architecture ceases to be a neutral backdrop and becomes an active agent of treatment. The aim of the research is to find a spatial expression for micro-mutability, understood as the environment’s ability to respond to the rituals of everyday life. The work deconstructs the traditional role of the patient as a passive object of medical supervision and redefines relationships in care so that, instead of strict commands, they offer possibilities, and instead of impersonal supervision, they restore autonomy to the individual. If hospital architecture is as much about shaping space as it is about rewriting the relationships between the institution and the human body, what agency does space have in restoring dignity in life’s extreme situations?
Keywords:
cluster; configuration; hospital care; inpatient care; liminality; mutability; relationality; ritual; cluster; konfigurace; liminalita; lůžková péče; mutabilita; nemocniční péče; rituál; vztahovost
Institution: Brno University of Technology
(web)
Document availability information: Fulltext is available in the Brno University of Technology Digital Library. Original record: http://hdl.handle.net/11012/257167