Název: Komplexní péče o pacienta s cévní mozkovou příhodou
Překlad názvu: Comprehensive care for a patient with cerebral stroke
Autoři: ŠTOS, Dalibor Matěj
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2025
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) představuje jedno z nejzávažnějších neurologických onemocnění, které se významně podílí na mortalitě a invaliditě ve světě. CMP zasahuje pacienty všech věkových skupin a její úspěšná léčba závisí na včasné diagnostice, rychlé intervenci a navazující multidisciplinární péči, která zahrnuje akutní zajištění, intenzivní péči, rehabilitaci i zapojení rodiny. Cíle: Cílem práce bylo zmapovat činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP) v iktových centrech a komplexních cerebrovaskulárních centrech při péči o pacienty s CMP a popsat průběh reintegračního procesu pacientů do běžného života. Metodika: Byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní část zahrnovala polostrukturované rozhovory s NLZP a pacienty po CMP. Kvantitativní část pak využívala nestandardizovaný dotazník. Výzkumný soubor tvořili NLZP pracující v iktových centrech a komplexních cerebrovaskulárních centrech. Výsledky: Statistické testování potvrdilo významnou souvislost mezi úrovní vzdělání sester a jejich edukační činností. Sestry s vysokoškolským vzděláním dosáhly vyššího skóre v oblasti edukace pacientů (M = 45,98 vs. 36,29; p < 0,001) a strávily s pacienty více času při edukaci (M = 3,04 vs. 2,13; p < 0,001). Zároveň se častěji ve volném čase účastní vzdělávacích aktivit (73,5 % vs. 50 %; p = 0,024). Výsledky tak potvrzují, že vyšší vzdělání pozitivně ovlivňuje jak rozsah, tak kvalitu péče o pacienty po CMP. Závěr: Diplomová práce potvrdila, že komplexní péče o pacienty s CMP vyžaduje nejen špičkovou akutní léčbu, ale i důslednou edukaci, rehabilitaci a psychosociální podporu. Klíčovou roli v celém procesu hrají NLZP, jejichž vzdělání a aktivní přístup významně ovlivňují kvalitu péče. Výzkum prokázal, že sestry s vysokoškolským vzděláním se častěji a kvalitněji věnují edukaci pacientů a jsou aktivnější v dalším sebevzdělávání. Výsledky rovněž poukázaly na potřebu posílit mezioborovou spolupráci, systematicky rozvíjet edukační nástroje a zavést návazné programy podpory po propuštění z nemocnice. Introduction: Cerebral stroke is one of the most serious neurological conditions, significantly contributing to global mortality and disability. It affects patients of all age groups, and its successful treatment depends on timely diagnosis, rapid intervention, and coordinated multidisciplinary care, including acute management, intensive care, rehabilitation, and family involvement. Objectives: The aim of this thesis was to map the activities of non-physician healthcare professionals (NPHPs) in stroke centers and comprehensive cerebrovascular centers in caring for patients with stroke, and to describe the reintegration process of these patients into everyday life. Methodology: A mixed-methods research design was employed. The qualitative part included semi-structured interviews with NPHPs and post-stroke patients. The quantitative part used a non-standardized questionnaire. The research sample consisted of NPHPs working in stroke and comprehensive cerebrovascular centers. Results: Statistical analysis confirmed a significant relationship between nurses' educational levels and their educational activities. Nurses with a university degree achieved higher scores in patient education (M = 45.98 vs. 36.29; p < 0.001), spent more time on education (M = 3.04 vs. 2.13; p < 0.001), and were more likely to participate in continuing education activities during their free time (73.5 % vs. 50 %; p = 0.024). These findings indicate that higher education positively influences both the scope and quality of care provided to stroke patients. Conclusion: This thesis confirms that comprehensive stroke care requires not only top-level acute treatment but also structured patient education, rehabilitation, and psychosocial support. NPHPs play a key role in this process, with their education and proactive attitude having a significant impact on care quality. The research demonstrated that nurses with higher education levels engage more often and more effectively in patient education and are more active in professional development. The results also emphasize the need to strengthen interdisciplinary collaboration, systematically develop educational tools, and establish structured post-discharge support programs.
Klíčová slova: akutní péče; cévní mozková příhoda; intenzivní péče; neurologie; ošetřovatelské postupy; ošetřovatelství; první pomoc; rehabilitace; sestra; zobrazovací metody; acute care; cerebral stroke; first aid; imaging methods; intensive care; neurology; nurse; nursing; nursing care; rehabilitation
Citace: ŠTOS, Dalibor Matěj. Komplexní péče o pacienta s cévní mozkovou příhodou. České Budějovice, 2025. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/79709

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-679985