Original title:
A comparison of the factors affecting the economic growth and development of Ghana and Nigeria
Authors:
Ntsiful, Theophilus Kwesi Document type: Master’s theses
Year:
2021
Language:
eng Abstract:
[eng][cze] Background: The paramount focus of every country in the world is to accomplish sustained economic growth and development. In the case of Africa although much efforts and resources have been pushed into attainment of this height the major challenge has been the sustainability of its economic growth. Several researches have shown numerous factors that affect Africans economic growth including the likes of Nigeria and Ghana. Most of the factors known to result in slow growth in individual countries are associated with bribery and corruption, high transport costs, administrative delays or unnecessary bureaucracy, high inflation, high taxes, poor infrastructure and inefficient trade procedures. Objective: To investigate the political and economic factors that impact on the national growth and development of Ghana and Nigeria. Method: The study used a quantitative cross-sectional study design for the collection of primary data to add to the use of secondary data from reliable sources pertaining to economic growth parameters from 2015 to 2020 for both Ghana and Nigeria. A structured close-ended questionnaire was administered to 210 participants who have been randomly sampled for the study from the business district of the Kwame Nkrumah Circle which is located in the Okaikoi South sub-Metro of the Accra metropolitan area. Results: The study findings showed that majority of Ghanaian nationals, 37.62% believed that bribery and corruption is the most pressing politico-social factor affecting the economy. This was followed by issues of unemployment (30%), Political interference (24.29%), poor leadership (6.667%) and high government expenditure (1.42%). Among Nigerian nationals, bribery and corruption was first with 41.43%. This was followed by lack of employment (27.14%), poor leadership (15.24%), high government expenditure (12.86%) and political interference (3.333%). Ghana showed a higher GDP growth, expected years of schooling, corruption perception index, and employment to population ratio more than Nigeria. However, Nigeria had better mean rate for foreign direct investment, population growth and external debt to gross national income than Ghana. The employment to population ratio, and the Expected years of schooling of the population have a statistically significant association with GDP growth of 3.728% and 5.331% respectively. Conclusion: The study showed Ghana to have a higher growth mean than Nigeria within the period under study. The study hence showed that investing in the human resource capacity of the country which includes education and employment are major determinants of GDP growth and eventual economic development.Pozadí: Prvořadým cílem každé země na světě je dosáhnout udržitelného ekonomického růstu a rozvoje. Ačkoli bylo vynaloženo mnoho úsilí a zdrojů k dosažení tohoto cíle, zůstává v Africe hlavním problémem právě udržitelnost jejího hospodářského růstu. Faktorů, jež ovlivňují ekonomický růst v Africe, včetně Ghany a Nigérie, zemí, které jsou předmětem této práce, je, jak ukazují mnohé studie, celá řada. Faktory, které mají za následek pomalý růst v jednotlivých zemích, jsou spojeny s podplácením a korupcí, vysokými přepravními náklady, administrativními překážkami nebo zbytečnou byrokracií, vysokou inflací, vysokou daňovou zátěží, špatnou infrastrukturou a neefektivními obchodními postupy. Cíl: Prozkoumat politické a ekonomické faktory, které mají vliv na národní růst a rozvoj Ghany a Nigérie. Metodika: Pro sběr primárních dat byla použita kvantitativní průřezová metoda, sekundární data týkající se hospodářského růstu Ghany a Nigérie mezi lety 2015 a 2020 pochází z ověřených zdrojů. Další metodou, která byla ve studii použita, je strukturovaný uzavřený dotazník. Dotazník byl poskytnut 210 náhodně vybraným účastníkům, a to z oblasti Kwame Nkrumah Circle, Okaikoi South nacházející se v Metropolitní oblasti Akkra. Výsledky: Výsledky studie ukázaly, že většina občanů Ghany, celých 37,62 % věří, že podplácení a korupce jsou nejnaléhavějším politicko-sociálním faktorem ovlivňujícím ekonomiku. Následovaly otázky nezaměstnanosti (30 %), politického vměšování (24,29 %), problémy vládního vedení (6,667 %) a vysokých vládních výdajů (1,42 %). Mezi státními příslušníky Nigérie byly výsledky obdobné, a to s úplatkářstvím a korupcí na prvním místě s 41,43 %. Následovala nedostatečná zaměstnanost (27,14 %), problémy vládního vedení (15,24 %), vysoké vládní výdaje (12,86 %) a politické vměšování (3,333 %). Ghana vykázala vyšší hodnoty oproti Nigérii v následujících ukazatelích: růst HDP, délka očekávané školní docházky, index vnímání korupce a poměr zaměstnanosti k počtu obyvatel. Nigérie naopak dosahovala vyšší míry přímých zahraničních investic, populačního růstu a zahraničního dluhu k hrubému národnímu příjmu. Poměr zaměstnanosti vůči populaci a délka očekávané školní docházky mají statisticky významnou pozitivní korelaci s růstem HDP ve výši 3,728 % a 5,331 %. Závěr: Studie ukázala, že Ghana měla ve sledovaném období vyšší průměr růstu než Nigérie. Studie tedy došla k závěru, že investice do lidských zdrojů země, které zahrnují vzdělání a zaměstnanost, jsou hlavním determinantem růstu HDP a případného ekonomického rozvoje.
Keywords:
development; Ghana; gross domestic product; growth; hrubý domácí produkt; Nigeria; rozvoj; růst