Název: Vliv modelové látky s anti-progestagenní aktivitou na vývoj gonád a štítné žlázy u žáby drápatky vodní (Xenopus laevis)
Autoři: KARBUSOVÁ, Kateřina
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2023
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Cílem této bakalářské práce bylo posoudit vliv steroidního hormonu mifepristonu, modelové látky s anti progestagenní aktivitou, která se běžně používá v lékařství jako abortivum, na vývoj gonád a štítné žlázy u modelového druhu obojživelníka drápatky vodní (Xenopus laevis). Drápatky vodní byly od stádia Nieuwkoop a Faber (NF) 47-48 až do dosažení stádia NF 66 vystaveny třem koncentracím mifepristonu 2, 22 a 215 ngl-1. Mifepriston byl rozpouštěn v dimethylsulfoxidu (DMSO). Kontrolní skupina žab byla chována v čisté vodě s přídavkem rozpouštědla DMSO ve výsledné koncentraci 0,001 %obj.. Snímky pro hodnocení morfologie gonád byly pořízeny během pitvy při vzorkování v závěru testu (po dosažení juvenilního stadia). Dále byly zpracovány vzorky štítné žlázy pro histologickou analýzu. Štítná žláza na histologickém sklíčku byla vyfocena pomocí programu QuickPHOTO MICRO 3.2. Na snímcích gonád a štítné žlázy byly pomocí analýzy obrazu v programu QuickPHOTO MICRO 3.2 měřeny vybrané parametry a na jejich základě byl hodnocen vliv mifepristonu na vývoj gonád a štítné žlázy. Expozice mifepristonu nevyvolala patologické změny ve vývoji gonád ani nebyla zjištěna intersexualita. Ani u jednoho sledovaného parametru (délka a šířka gonád, počet melanoforů) nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi skupinami exponovanými mifepristonu a kontrolní skupinou. Na základě sledovaných parametrů můžeme konstatovat, že mifepriston neměl vliv na vývoj gonád exponovaných žab. Histopatologické vyšetření štítné žlázy rovněž neodhalilo žádné změny. Vývoj štítné žlázy, který byl posuzován na základě šířky folikulárního epitelu folikulů štítné žlázy, také nebyl ani v jednom sledovaném vývojovém stádiu žab (NF 58, NF 66) významně ovlivněn expozicí mifepristonu. Přestože v této práci nebyl pozorován žádný vliv mifepristonu na sledované parametry až do dosažení juvenilního stadia, není vyloučeno, že by se účinky mohly projevit až v dospělosti, proto je zapotřebí provést další experimenty. The aim of this bachelor thesis was to assess the effect of the steroid hormone mifepristone, a model substance with anti-progestogenic activity, commonly used in medicine as an abortivum, on gonadal and thyroid development in a model amphibian species, the African clawed frog (Xenopus laevis). African clawed frogs were exposed to three concentrations of mifepristone 2, 22 and 215 ngl-1 from stage Nieuwkoop and Faber (NF) 47-48 until reaching stage NF 66. Mifepristone was dissolved in dimethyl sulfoxide (DMSO). The control group of frogs was kept in pure water with the addition of DMSO solvent at a final concentration of 0.001 %vol.. Images for gonad morphology were taken during dissection sampling at the end of the test (after reaching the juvenile stage). Furthermore, thyroid samples were processed for histological analysis. The thyroid gland on the histological slide was photographed with QuickPHOTO MICRO 3.2 software. Selected parameters were measured on the gonadal and thyroid images using image analysis in the QuickPHOTO MICRO 3.2 software and the effect of mifepristone on gonadal and thyroid development was evaluated. Exposure to mifepristone did not induce pathological changes in gonadal development, nor was intersexuality detected. No significant differences were found between the mifepristone-exposed groups and the control group for any of the parameters studied (gonad length and width, number of melanophores). Based on the observed parameters, we can conclude that mifepristone did not affect the gonadal development of exposed frogs. Histopathological examination of the thyroid gland also revealed no changes. Thyroid development, as assessed by the width of the thyroid follicular epithelium, was also not significantly affected by mifepristone exposure at any of the frog developmental stages studied (NF 58, NF 66). Although no effect of mifepristone on the parameters studied in this thesis was observed until the juvenile stage, it is possible that the effects could be seen in adulthood and further experiments are needed.
Klíčová slova: analýza obrazu; antiprogestageny; drápatka vodní; gonády; mifepriston; obojživelníci; štítná žláza; African clawed frog; amphibians; antiprogestogens; gonads; image analysis; mifepristone; thyroid gland
Citace: KARBUSOVÁ, Kateřina. Vliv modelové látky s anti-progestagenní aktivitou na vývoj gonád a štítné žlázy u žáby drápatky vodní (Xenopus laevis). České Budějovice, 2023. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Fakulta rybářství a ochrany vod

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/68455

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-526035


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce