Název:
Příprava různých typů vakcín založených na strukturních proteinech myšího polyomaviru a testování imunitní odpovědi myší po jejich aplikaci
Překlad názvu:
Construction of various types of vaccines based on the structural proteins of mouse polyomavirus and analysis of immune response after their administration to mice
Autoři:
Hrušková, Veronika Typ dokumentu: Rigorózní práce
Rok:
2010
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] |Abstract Model mouse polyomavirus like-particles carrying enhanced green fluorescence protein (EGFP-VLPs) were prepared and used for intranasal immunization of mice. EGFP-VLPs induced strong anti-VP1 but not anti- EGFP antibody production. In vitro restimulation with antigen-pulsed bone marrow-derived dendritic cells (BMDCs) induced remarkable T-cell proliferative response specific for both VP1 and EGFP antigen and IL-2 and IFN-_ production. Surprisingly, no specific cytotoxic activities against VP1 and EGFP proteins were detected. After intranasal administration of EGFP-VLPs, as well as after polyomavirus infection, a moderate reduction of CD4+CD25+Foxp3+ T cells was observed in spleens but not in lymph nodes and peripheral blood, suggesting that both MPyV virions and VLPs are able to induce changes in distribution of regulatory T cells. Treatment of EGFP-VLPs pulsed BMDCs with inhibitors of endosomal acidification proved that presentation of peptides on MHCgp class II is dependent on acidic endosomal environment. Substantial decrease of CD4-specific T-cell proliferation in the presence of proteasome inhibitor suggests that MHCgp class II might load VPL-derived peptides processed by proteasomes. Based on the model EGFP-VLPs, mouse polyomavirus-like particles carrying inside a fragment of the Bcr-Abl...Modelové kapsidy odvozené od myšího polyomaviru nesoucí zelený fluorescenční protein (EGFP-VLPs) byly připraveny a použity k intranasální imunizaci myší. EGFP- VLPs navodily silnou protilátkovou odpověď proti VP1, ale ne proti EGFP. In vitro restimulace dendritickými buňkami aktivovanými VP1 nebo EGFP antigenem navodila proliferaci T-buněk a produkci IL-2 a IFN-, která byla specifická jak pro VP1, tak pro EGFP. Překvapivě nebyla detekována žádná specifická cytotoxická aktivita proti VP1 a EGFP proteinu. Po intranasální aplikaci EGFP-VLPs a také po infekci myší polyomavirem bylo pozorováno snížení počtu CD4+CD25+Foxp3+ T buněk ve slezině, ale ne v lymfatických uzlinách a periferní krvi. Z toho plyne, že myší polyomavirus a i od něho odvozené VLPs mají schopnost vyvolat změny v distribuci regulačních T buněk. Přítomnost inhibitorů proteasomu a endo-lysosomální acidifikace způsobila významnou inhibici v presentaci exogenních EGFP-VLPs antigenů v kontextu MHC II třídy. Tyto výsledky prokazují, že EGFP protein transportován prostřednictvím VLPs je dopraven do buňky, degradován na peptidy a presentován na MHC II třídy. Na základě modelových EGFP-VLPs byly připraveny kapsidy nesoucí uvnitř fragment lidského proteinu Bcr-Abl chronické myeloidní leukémie. Sekvence 171 aminokyselin pokrývající zlomovou...