Original title:
Užití teorie deficitu sebepéče klienta CMP
Translated title:
The use of self-care deficit theory client CMP
Authors:
PAULÍKOVÁ, Martina Document type: Master’s theses
Year:
2015
Language:
cze Abstract:
[cze][eng] Teoretická východiska Cévní mozková příhoda patří mezi cévní onemocnění mozku, které u téměř poloviny pacientů způsobuje různě závažnou invaliditu a poruchu soběstačnosti. Ošetřovatelství se zaměřuje na respektování individuality každého jedince, na podporu, navracení a upevňování zdraví, podporuje soběstačnost a vyhledává potřeby nemocného. Koncepční model D. E. Oremové předpokládá, že člověk má schopnost sám o sebe pečovat. Pokud jen částečně, nebo vůbec není schopen sebepéče, pak je nutné tento deficit zajistit ošetřovatelskou péčí. Cíle práce Prvním cílem bylo zjistit možnosti nápravy deficitu sebepéče u pacientů po cévní mozkové příhodě. Druhým cílem bylo zjistit, zda prostředí, ve kterém pacient žije, má vliv na rozvoj sebepéče. Výzkumné otázky V1: Je domácí prostředí stimulem k rychlejšímu návratu sebepéče pacientů po cévní mozkové příhodě? V2: Vnímá respondent problematiku svého postižení stejně jako jeho okolí? V3: Je pro pacienta přínosnější vykonávání sebepéče s deficitem, nebo perfektní provedení činnosti jeho okolím? V4: Vnímá pacient následnou léčbu (rehabilitace, ergoterapie) jako rychlejší způsob návratu sebepéče? Metodika Výzkumná část diplomové práce byla realizována kvalitativním šetřením, které bylo prováděno individuálním polostrukturovaným rozhovorem ve dvou skupinách respondentů, jednu skupinu tvořili pacienti po cévní mozkové příhodě a druhou skupinu pečující osoby. Bylo osloveno 8 pacientů respondentů, 4 mužského pohlaví a 4 ženského pohlaví, a výzkum probíhal ve třech setkáních vždy v časovém rozmezí čtyř až šesti týdnů. Získané informace byly zpracovány metodou otevřeného kódování, analytickou indukcí a zpracovány technikou vyložení karet a narativní analýzou. Výsledky Pomocí dat získaných z rozhovorů od respondentů bylo možné odpovědět na výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, zda domácí prostředí stimuluje pacienta po cévní mozkové příhodě k rychlejšímu návratu sebeobsluhy. Z rozhovorů a z objektivního hodnocení výsledků testů bylo zjištěno, že domácí prostředí zlepšilo celkový stav a návrat sebepéče byl rychlejší. Ačkoli následná péče poskytovala dostatek ošetřovatelské a rehabilitační péče, pro pacienty byla velice důležitá i psychická stimulace, kterou poskytovalo právě domácí prostředí. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na to, zda respondent vnímá své postižení stejně jako ho vnímá jeho okolí. Z rozhovorů vyplynulo, že většinou pacient vnímal svůj zdravotní stav a následné postižení lépe než jeho okolí. Třetí výzkumná otázka zjišťovala, zda je pro pacienta přínosnější vykonávat sebepéči s deficitem, nebo zda je přínosnější perfektní provedení činností jeho okolím. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že přínosnější byl nácvik sebeobslužných činností s chybami, které podporovaly zkoušení, a tím opakování a upevňování činností. Většina respondentů dokonce pomoc okolí odmítala. Čtvrtá výzkumná otázka byla zaměřena na postoj pacienta k následné léčbě, rehabilitaci, ergoterapii jako ke způsobu rychlejšího návratu sebepéče. Z rozhovorů vyplynulo, že respondenti si neuvědomovali význam následné péče, protože ji považovali za běžnou součást léčby. Přesto pro ně zvýšená fyzioterapie znamenala rychlejší úpravu soběstačnosti. Závěr V diplomové práci je zpracován časový vývoj soběstačnosti pacientů po cévní mozkové příhodě a také postoje pečujících osob. Výsledky jsou zpracovány do myšlenkové mapy, kterou je možné použít k podpoře sebepéče pacientů po cévní mozkové příhodě ošetřovatelským personálem, nebo i laickými pečovateli při domácím ošetřování.Theory Stroke, a cerebrovascular disease, causes severe disability and failure of self-sufficiency for nearly of half of the patients. Nursing focuses on respecting the individuality of each patient, supports the return and consolidation of a good health, promotes self-sufficiency and searches for the needs of the patient. Conceptual model of D. E. Orem assumes the ability of each human to take care of self. Although partially, or not capable of self-care at all, it is necessary to fill up the deficit by nursing care. Objectives The first objective was to state the options to how to fill up the deficit of self-care by patienst after stroke. The second objective was to determine, whether the patient´s living environment has an impact the development of self-care. Research questions Q1: Does the home environment stimulate the acceleration of the return of self-care ability by patients after a stroke? Q2 : Does the respondent perceive the issue of own disability equaly as the surrounding? Q3 : Is it more beneficial for the patient to perform self-care with deficiency, or to receive perfect execution of it by others? Q4 : Does the patient perceive the subsequent therapy (physiotherapy, occupational therapy) as a faster way to return to sufficient self-care? The research part of the thesis was carried out by a qualitative survey, conducted as a individual semi-structured thematic interviews with respondents devided into two groups. One group consisted of patients after a stroke and a second group of caregivers. Total of 8 patients, 4 males and 4 females, were interviewed. The research was completed in three sessions, each at intervals of four to six weeks. The information received were processed by open coding method, analytical induction development of technology showdown and narrative analysis. Results Using data received from interviews with respondents it was possible to answer all the research questions. The first research question examined was, whether the home environment stimulates the acceleration of the return of self-care ability by patients after a stroke. According to interviews and objective evaluation, the domestic environment has improved overall condition and faster return to individual self-care. Although, aftercare provided enough nursing and rehabilitative care, patient very much appreciated mental stimulation given by the home environment. The second research question focused on whether the respondent perceives own disability equaly as the surrounding. The interviews showed most of the patients perceive their health and subsequent disabilities better than its surroundings. The third research question examined whether it is more beneficial for the patient to perform self-care with deficiency, or to receive perfect execution of it by others. The results indicated more benefits by performing own self-care, even with mistakes that encourage practising, thereby repeating and consolidating manners. Most of the respondents refused any help. The fourth research question focused on patient´s perception of the subsequent therapy (physiotherapy, occupational therapy) as a faster way to return to sufficient self-care. The interviews showed that the respondents did not realize the importance of aftercare, considered it to be routine and as a part of the treatment. Yet, increased physiotherapy activities results into a quicker adjustment of self-sufficiency. Conclusion The temporal evolution of self-sufficiency of patients after a stroke and the attitudes of caregivers are described in this thesis. The results are presented in a form of mental map. This might be used by the patients after stroke, nursing staff or official home caregivers and informal caregivers, as well.
Keywords:
model of Orem; self-care; self-care deficit; stroke; CMP; deficit sebepéče; model Oremové; sebepéče Citation: PAULÍKOVÁ, Martina. Užití teorie deficitu sebepéče klienta CMP . České Budějovice, 2015. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Institution: University of South Bohemia in České Budějovice
(web)
Document availability information: Fulltext is available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Original record: http://www.jcu.cz/vskp/42660
guest ::
