Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 271 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Limity europeizace v Turecku: Možný vztah ekonomické politiky a zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na europeizaci třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na ekonomické vztahy Turecka s EU a dalšími subjekty a hledá možnou souvislost s tvorbou zahraniční politiky státu. Nejprve práce mapuje historický kontext vztahů EU a Turecka, popisuje vládnoucí stranu AKP a analyzuje změny v zahraniční politice. Ekonomické vztahy jsou prezentovány na tureckém exportu a importu a také na zahraničních investicích plynoucích do Turecka i směrem ven. Na počátku své vlády strana AKP investovala hodně úsilí do europeizace země v podobě reforem, což mělo za následek příznivější legislativu a růst zahraničních investic, ale také vzájemného obchodu s EU. V průběhu let nastaly určité výkyvy ve vzájemných ekonomických vztazích, ale ty neměly výraznější vliv na vztahy politické. Stejně tak zhoršení politických vztahů nemělo téměř žádný vliv na vzájemný obchod a investice. EU tedy zůstává i přes různé otřesy ve vzájemných vztazích nejdůležitějším obchodním partnerem Turecka. Pokud by měl nastat výrazný odvrat Turecka od EU, jeho motivy budou plynout nejspíše z vnitropolitického prostředí v podobě ideologie,...
Československo-americké vztahy na prahu studené války
JASZ, Adam
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je analýza československo-amerických diplomatických styků v počáteční fázi studené války, konkrétněji pak v období druhé poloviny 40. let 20. století. Velký důraz je kladen zejména na růst mezinárodního napětí a z toho plynoucího rozdělování světa na dva znepřátelené a protichůdné bloky, což poválečný vývoj vzájemných kontaktů mezi oběma zeměmi ovlivnilo výrazným způsobem. Na stránkách jednotlivých kapitol je ale mimo jiné podrobněji rozebrána i činnost amerického velvyslance Laurence A. Steinhardta, který byl po druhé světové válce hlavním reprezentantem zájmů Spojených států na československém území. Budoucí rozvoj vztahů mezi Prahou a Washingtonem tak z velké části závisel i na jeho osobě a jeho diplomatických schopnostech.
European Union as a State-Building Power
Zdrálek, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí Evropské unie jako state-building power. Zaměřuje se na zahraniční politiku EU optikou fenoménů state-buildingu ve třech vybraných regionech: západní Balkán, Východní partnerství a Jižní sousedství. Práce nejprve prezentuje EU jako stále mocnějšího mezinárodního aktéra a také jako normative power. Poté je uvedený přehled dosavadní literatury ke state-buildingu se speciálním zaměřením na neoliberální pojetí Francise Fukuyamy a kritický přístup Davida Chandlera. Práce je metodologicky ukotvena ve Kvalitativní komparativní analýze (QCA), konkrétně ve formě tzv. four-value fuzzy set, která umožňuje spojit kvantitativní a kvalitativní přístupy. Analýza operuje se 23 případy (státy) a pěti proměnnými za účelem zhodnocení unijních praktik state-buildingu vzhledem k odolnosti (resilience) cílených států. Závěr práce vychází z mírného zobecnění umožněného výsledky QCA a shrnuje, že EU lze skutečně považovat za state-building power, neboť svými kroky posiluje odolnost (resilience) států.
Zahraniční studenti v Československu v 70. a 80. letech
Nnaji, Kristýna ; Vondráková Bortlová, Hana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Zahraniční politika normalizačního Československa byla zcela závislá na politice Sovětského svazu a jím propagované ideologii. Nejužší vztah Československá socialistická republika udržovala se Sovětským svazem a jeho satelity ve východní Evropě, zatímco vztahy se západními zeměmi, orientovanými na spolupráci se Spojenými státy, byly velmi chladné a k jejich obnově docházelo pomalu a postupně. Zvláštní pozici v československé zahraniční politice měly státy rozvojové, obzvláště ty, které směřovaly k socialistickému státnímu zřízení. Především těmto státům Československo poskytovalo pomoc například ve formě finanční, vojenské, materiální, ale i prostřednictvím nabídky studijních stipendií pro jejich občany. Tato pomoc byla poskytována nejenom s cílem přispět k rozvoji méně rozvinutých států, z nichž většina teprve nedávno vyhlásila samostatnost, ale také s cílem šířit socialistickou myšlenku a vliv Sovětského svazu ve světě. Na československých vysokých školách během normalizace každý rok studovaly stovky zahraničních studentů, z nichž většina pocházela právě ze zemí tzv. rozvojových. Zahraniční studenti pocházeli z různých států světa, z různých kultur, a proto se také jejich vnímání československé společnosti a zdejší studijní zkušenosti lišilo. Každý student vnímal své studium zvláštním způsobem a...
Limity europeizace v Turecku: Vliv ekonomiky a náboženství na změnu zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén europeizace třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na vnitřní změny v Turecku, které přišly s nástupem vlády AKP a vedly ke změně zahraniční politiky, ve které dostávaly vztahy s EU méně prostoru. Jako dva hlavní limity europeizace jsou uvedeny ekonomika a náboženství. Ekonomika byla jedním z motivů ke změně orientace zahraniční politiky, když Turecko začalo navazovat užší vztahy se státy Blízkého východu a Afriky. Turecko se snažilo vystupovat jako hegemon a mediátor v regionu, aby zajistilo bezpečnost pro své investice. AKP je proislámská politická strana a náboženství hraje určitou roli i v zahraniční politice. V Turecku od počátku vlády AKP probíhá omezování sekularizace země, která probíhala od vzniku republiky. Islám se stal neoficiálním, avšak důležitým faktorem směřování Turecké zahraniční politiky. Tyto faktory mají vliv na europeizaci Turecka, protože se EU stává méně prioritní oblastí a dochází tak k rozdělení kapacit zahraniční politiky. Odvrácení od EU navíc potvrzuje i poměrně ostrá rétorika tureckých politických představitelů. I přes to všechno ale zůstává...
Analýza: Byl Barrack H. Obama větší mírotvorce než George W. Bush?
Kučera, Pavel ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Ve svojí práci se věnuji analýze teze, zda se Barrack H. Obama, mimo jiné držitel Nobelovy ceny za mír z roku 2009, během svého působení ve funkci amerického prezidenta více zasadil o mírovější politiku na Středním a Blízkém východě, než jeho předchůdce George W. Bush. Již ve svých předvolebních projevech se totiž Obama zavázal ukončit dlouhotrvající války v Afghánistánu či Iráku, rozpoutané právě za Bushe, a prosazovat mírovější politiku v tomto regionu. Ve svojí práci pak z dostupných zdrojů, ať už se jedná o odbornou literaturu či denní tisk, rozebírám, jak a v čem se lišila jejich zahraniční politika v daném regionu. Věnuji se též analýze toho, jak se oba prezidenti snažili vypořádat s hrozbou mezinárodního terorismu, zejména s ohledem na organizace jako Talibán, Al-Káida či Islámský stát, a jaké prostředky volili k jeho potírání či omezení jeho vlivu na území států jako jsou Irák, Afghánistán, Somálsko, Jemen či Pákistán. V samotném závěru práce se věnuji také srovnání toho, kolik si vojenské operace, vedené oběma prezidenty v tomto regionu, vyžádaly obětí mezi samotnými příslušníky amerických ozbrojených sil, jaké byly finanční náklady na tyto operace, ke kolika bombovým útoků drony došlo během prezidentství Bushe i Obamy, či kolik teroristů bylo během jejich funkčního období zabito. Klíčová...
Politika Pruska a velmocí v závěrečné fázi sjednocení Německa 1865-1870
Ďásek, Martin ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Období mezi léty 1864/1865-1870 představuje vrcholnou fázi sjednocení Německa, v níž Prusko dokázalo rázným postupem a dvěma rychlými válkami eliminovat své protivníky - Prusko a Rakousko. Cílem diplomové práce je na základě studia pramenů a relevantní literatury prezentovat a kriticky analyzovat pruskou zahraniční politiku. Autor se zaměřuje na zhodnocení faktorů, které ovlivňovaly rozhodnutí pruského ministerského předsedy, respektive představitelů evropských mocností, a klade si otázku, zda se Bismarck pouze přizpůsoboval okolnostem neodvratně vedoucím k válce s Rakouskem, či zda je urychloval a přímo vytvářel, a soustředí se na vztahy s Francií, která se ze všech velmocí nejvíce stavěla na odpor německému sjednocení. Studie klade důraz na metody a postupy, jimiž Prusko dosáhlo toho, že se do jeho konfliktu s Vídní a Paříží nezapojila některá z evropských velmocí, a upozorňuje na úskalí výzkumu okolností vedoucích k vypuknutí prusko-francouzské války. Klíčová slova Prusko, velmoci, Německý spolek, sjednocení Německa, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, zahraniční politika, prusko-rakouská válka, prusko-francouzská válka, Napoleon III. Key words Prussia, Great Powers, German Confederation, Unification of Germany, Empire of Austria, Austria-Hungary, foreign policy, Austro-Prussian War,...
Democracy assistance policies of the US and the EU: different approaches and their causes
Hornát, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; van Hüllen, Vera (oponent) ; Fawn, Rick (oponent)
Spojené státy americké a instituce Evropské Unie jsou nejvýraznějšími aktéry na poli podpory demokracie ve třetích zemích. V posledních dvou dekádách vydali tito dva aktéři na podporu zrodu a konsolidace demokratických režimů desítky miliard dolarů. Jejich zájmy se tedy mohou zdát vzájemné - oba se snaží skrz finanční spolupráci pomoci vytvořit demokratické zřízení v cílových státech, aby se tyto pak staly součástí komunity demokracií a přispívaly ke stabilitě světového ekonomického a politického systému. Avšak pokud nahlédneme na přístupy a strategie, které USA a EU používají na podporu demokracie, zjistíme, že jsou často zcela rozdílné a v některých ohledech i protichůdné. Proč se přístupy obou aktérů liší, pokud chtějí dosáhnout identického cíle? Nebo jsou po bližším zkoumání cíle těchto aktéru poněkud odlišné? Problém nastává v tom, že demokracie jako taková je rozporný koncept, a tak je nutné se dotazovat: pokud šíříme demokracii, tak jaký její typ? Pokud financujeme rozvoj té či oné instituce, jaký model demokratického zřízení tím vznikne? Práce přejímá konstruktivistický pohled na tuto problematiku a demonstruje, jak odlišné demokratické identity obou aktérů vytváří různé pohledy na proces demokratické transformace a v důsledku i rozdílné přístupy k politice podpory demokracie. První část...
Zahraniční politika Saúdské Arábie: Případová studie vojenské operace v Jemenu
Khairi, Amar
Tato bakalářská práce se zabývá zahraniční politikou Saúdské Arábie a analýzou vojenské operace, kterou vede v Jemenu. Práce se nejdříve zaměřuje na hlavní determinanty a základy Saúdskoarabské politiky a postoj Saúdské Arábie k regionálním událostem v souvislosti s arabským jarem. Druhá část práce popisuje důležitost tohoto tématu a zaměřuje se na vojenskou operaci Saúdské Arábie v Jemenu. Zároveň jsou zde vysvětleny i hlavní důvody a příčiny této vojenské operace. Cílem této práce je zároveň zhodnocení vývoje zahraniční politiky Saúdské Arábie a jejího regionálního vlivu.
Role USA a Turecka v kurdské otázce mezi lety 1991-2003 a jejich dopad na americko-turecké vztahy
Linhartová, Kateřina ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce "Role USA a Turecka v kurdské otázce mezi lety 1991-2003 a jejich dopad na americko-turecké vztahy" se zabývá rozdílnými rolemi, které uvedené země měly v kurdské otázce během 90. let a jak tyto role ovlivnily jejich vzájemné vztahy. Autorka vychází z teze, že existence PKK a autonomního Kurdistánu byly faktory, které významně ovlivnily americko-turecké vztahy a byly jedním z nejdůležitějších důvodů, proč Turecko nepodpořilo americkou invazi do Iráku v roce 2003. Kurdové jsou již od konce 1. světové války významným faktorem pro mezinárodní vztahy a období zvolené autorkou, je z tohoto pohledu jedním z nejzajímavějších. Během tohoto období proběhly obě dvě války v Zálivu, které měly na vývoj kurdské otázky velký dopad. Spojené státy i Turecko se obou konfliktů, ať už přímo či nepřímo, také účastnily a sehrály v nich své vlastní role, které kurdskou otázku ovlivnily. Odpověď na otázku, jak moc tyto role ovlivnily události na Blízkém východě, se autorka snažila ve své práci nalézt.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 271 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.