Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 280 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zahraniční politika Obamovy a Trumpovy administrativy vůči Turecku
Kučera, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací politiky Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči Turecku v kontextu současné krize ve vztahu se Spojenými státy. Cílem práce je odpovědět na otázku, zdali politika obou prezidentů byla koherentní a jakým způsobem se promítly případné rozdíly na dnešním zhoršení vztahů. Práce se zaměřuje na tři oblasti: spolupráce uvnitř NATO, problematika kurdské menšiny a proměna domácí politické situace v Turecku. Práce ukazuje, že navzdory odlišnému obecnému přístupu k zahraniční politice se konkrétní kroky obou prezidentů vůči Turecku významně neliší. Obamova deziluze ve vnímání vztahu USA a Turecka jako modelového partnerství výrazně změnila jeho vlastní politiku v druhém vládním období. V rámci NATO Trump navázal na Obamovu politiku vůči Turecku skrze podporu systému protiraketové obrany a pokračováním ve využívání amerických vojenských zařízení na tureckém území. Kurdská otázka představuje ve vztahu obou zemí nejkritičtější místo. Trump doposud podporoval spolupráci s Kurdy ve stejné míře jako Obama, ale dohody s Erdoğanem z poslední doby mohou přinést změnu tohoto přístupu a následné zlepšení vztahů. Odlišný Trumpův postoj k proměně tureckého politického prostředí nemá na kvalitu vztahů obou zemí významný vliv. Se zvyšujícím se vlivem Ruska a Íránu v turbulentním regionu Blízkého...
Rozvojová a migrační politika jako nástroje soudobé turecké geopolitiky
Hlavatá, Nora ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Tureček, Břetislav (oponent)
Jednou ze zemí, která se v posledních letech těší velkému mezinárodnímu zájmu, je Turecko. Dlouhé období pasivní zahraniční politiky orientované primárně na Západ bylo vystřídáno velice aktivní zahraniční politikou zaměřenou na vlastní region. Turecko zahrnulo do své zahraniční politiky nové nástroje a aktivity, které jsou více v souladu s pozicí střední mocnosti. Dva z nástrojů zahraniční politiky, které pro Turecko v posledních letech nabyly na důležitosti, jsou rozvojová pomoc a migrační politika, respektive jeho reakce na uprchlické krize. Vliv na to má mimo jiné i fakt, že v důsledku syrské krize Turecko v současné době hostí na svém území více než tři miliony uprchlíků. Základním cílem této diplomové práce je analyzovat změny v migrační a rozvojové politice Turecka v kontextu jeho celkové zahraniční politiky a též způsob uplatnění těchto témat k navyšování své měkké síly. Obecnějším cílem pak je pokusit se využít zjištěných poznatků pro rozšíření Two-Good teorie o nástroje měkké síly. Two-Good teorie se snaží vysvětlit chování států z hlediska jejich směřování k udržení současného stavu, nebo změny současného stavu v různých oblastech mezinárodních vztahů. Jak z diplomové práce vyplynulo, Turecko využívalo zmíněné nástroje k budování své pozice především na začátku milénia po nástupu Strany...
Conceptualizing Location - One term, many meanings, a lot of problems
Kopanja, Mihajlo ; Morgado Albino, Nuno (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Mihajlo Kopanja Conceptualizing Location - One Term, Many Meanings, a Lot of Problems Master thesis Supervisor: Nuno Morgado, M. Pol. Sc., Ph.D. Abstrakt Lokace jako geopolitický koncept je jednou z nejzákladnějších proměnných, které se používají ve výzkumu již od začátku samotné geopolitické politiky. Použití konceptu v geopolitické literatuře však poukazuje na odlišné konceptualizace lokace, které zase poskytují různé vysvětlení kauzálních vlastností, které tento koncept má na chování státu. Tato logická nekonzistence obsažená v koncepci lokace vytváří základní otázku: Co je lokace jako koncept a jak vytváří kauzální vliv na stát? Dále vyplývá následující otázka: Lze tuto nekonzistenci vyřešit prostřednictvím konceptualizace? Identifikací souboru různých atributů přiřazených konceptu lokalizace v existující literatuře bylo zjištěno, že nekonzistence byla provedena a použita jako základ pro rekoncepci lokality. Prostřednictvím zavedení modelu se čtyřmi sekundárními koncepty využívajícími radiální přístup k tvorbě konceptu byl učiněn pokus vyřešit vnitřní nesrovnalosti lokace jako koncepce a proměnné při zvyšování své vysvětlující síly v porozumění a analýze jejích účinků na státy, na příkladu případové studii o umístění Republiky Srbsko. Klíčová slova Geopolitické myšlení, koncepce, lokace, pozice,...
Gastro-diplomacie Francie: tradiční "značka" a moderní trendy
Koptišová, Evelína ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Gastronomie patří mezi důležité součásti francouzské národní identity a zároveň mezi hlavní turistická lákadla. Jaké místo a proč má v rámci moderních trendů francouzské veřejné diplomacie, a jak je francouzská gastro-diplomacie diskursivně formována na online sociálních sítích? Ve francouzském gastronomickém diskursu jsou dlouhodobě patrná určitá pnutí, například mezi republikánskou ideou jednotnosti a zahraničně- politickou strategií podpory rozmanitosti. Historický výzkum však ukazuje, že tyto aspekty se navzájem nevylučují, spíše působí jako dvě strany jedné mince. Gastro- diplomacie je pak chápána jako úzká dimenze zahraniční politiky, konkrétně jako součást veřejné složky kulturní diplomacie. V rámci současné francouzské gastro-diplomacie je možné pozorovat zapojení moderních nástrojů, jako je komunikace prostřednictvím online sociálních sítí. V kombinaci se sázkou na dlouhotrvající dobrou image francouzské kuchyně je to jeden ze způsobů, jakým se Francie prosazuje v mezinárodním prostředí. Jde také o strategické vymezení proti určité standardizaci produktů. Kvantitativní a kvalitativní analýza příspěvků na sítích Facebook, Instagram a Twitter ukázala, že se v rámci francouzské gastro-diplomacie v období 1. 1. 2009 - 30. 6. 2017 projevila především snaha zveřejňovat příběhy a zásluhy...
Analýza vztahů mezi Táiwanem a Čínskou lidovou republikou od druhé poloviny 80. let 20. století do současnosti
Raida, Daniel ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit vývoj taiwanské zahraniční politiky vůči Čínské lidové republice od demokratizace ostrova na konci 80. let minulého století do současnosti pomocí tří velkých teoretických tradic mezinárodních vztahů. Za tímto účelem boudou na základě analýzy těchto tradic (realistické, liberální a konstruktivistické) formulovány hypotézy a ty budou následně aplikovány na předmět tohoto výzkumu. Za závislou proměnnou byla určena míra konfliktnosti zahraniční politiky v daném období. Z metodologického hlediska se tedy jedná o případovou studii. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž první analyzuje zmíněné teoretické tradice. Druhá stručně popisuje historický kontext nutný k pochopení problematiky taiwanské národní identity. Třetí kapitola analyzuje taiwanskou zahraniční politiku vůči Číně během období odpovídajících vládě tří demokratických prezidentů Taiwanu. Poslední čtvrtá kapitola je pak věnována analýze nezávislých proměnných a vyhodnocení jednotlivých hypotéz. Tento výzkum ukázal, že ani jedna z testovaných teorií není schopna dostatečně vysvětlit vývoj zahraniční politiky Taiwanu ve zkoumaném období. Analýza mimo plán však naznačila možnost korelace mezi ideologií prezidentů a konfliktností zahraniční politiky Taiwanu. Autor proto navrhuje testování ideového liberalismu pro...
Neo-Ottomanism in Turkish Foreign Policy and Changes during the Erdogan Era
Hurych, Vladimír ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Neo-Ottomanism in Turkish Foreign Policy and Changes during the Erdoğan era Autor: Vladimír Hurych Abstrakt V listopadových volbách roku 2002 zaznamenala nově vzniklá Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) masivní volební vítězství, které významným způsobem přepsalo dosavadní převládající zahraničně politickou identitu země. Strana AKP založená na islámských hodnotách v čele s jejími leadery Recepem Tayyipem Erdoğanem, Abdullahem Gülem a Ahmetem Davutoğlu spustili rozsáhlou transformaci turecké společnosti a začali prosazovat hospodářské tržně orientované reformy a zdůrazňovali roli demokratických institucí a možného budoucího členství v Evropské unii. Nová vládní garnitura AKP také přímo změnila zahraničně politickou identitu - tzv. neoottomanismus. Tento koncept pramení v 90. letech ve snaze bývalého prezidenta Turguta Özala, který se již odvolával na historické, kulturní a náboženské dědictví Osmanské říše. S ohledem na měnící se domácí identitu, neoottomanismus vládnoucí strany sloužil jako ideologické vodítko pro postupnou změnu zahraničněpolitické identity s důrazem na islámský narativ a prostředky tzv. soft power. Práce analyzuje jak nová vláda AKP po roce 2002 redefinovala roli Turecka s ohledem na geopolitickou pozici země na Blízkém východě. Turecko upozorňuje na svůj význam a roli regionální...
Kanadsko-americké vztahy za vlády Williama Lyona Mackenzieho Kinga
Jeziorská, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Kanada nebyla vždy při rozhodování o své zahraniční politice samostatná. V dobách Britského impéria do roku 1931 byla utvářena a koordinována z Londýna, a představitelé Kanady tak museli dlouhá léta bojovat o uznání okolním světem a možnost tvořit svou vlastnízahraniční politiku. Až s počátkem třicátých let 20. století při ústupu britského vlivu a s nástupem Franklina Delana Roosevelta došlo mezi Kanadou a Spojenými státy k navázání úzké spolupráce na obranném a ekonomickém poli, která se ani s nástupem války nezměnila. Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj zahraniční politiky Kanady ve vztahu ke Spojeným státům americkým během třetího funkčního období kanadského premiéra Williama Lyona Mackenzieho Kinga (1935 - 1948). Práce dále podrobuje analýze vývoj kanadské zahraniční politiky během třicátých let před vypuknutím druhé světové války a následný vývoj událostí během válečných let.
První rok zahraniční politiky Donalda Trumpa vůči KLDR
Opatrný, Václav ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce analyzuje hlavní aspekty zahraniční politiky Spojených států amerických v prvním roce úřadování administrativy Donalda Trumpa vůči Korejské lidově demokratické republice v kontextu severokorejského jaderného a raketového programu. Severokorejský režim v průběhu roku 2017 dosáhl na poli jaderných a raketových technologií několika klíčových milníků, které položily zásadní základy pro vybudování arzenálu mezikontinentálních balistických raket s jadernými hlavicemi. Tento technologický pokrok tedy znamenal nejen ohrožení východoasijských spojenců Jižní Koreje a Japonska, ale již i samotných Spojených států. Politika předešlých amerických vlád se s vyřešením severokorejské jaderné otázky nesetkala s úspěchem. KLDR dokázala obcházet mezinárodní sankce a soustavně porušovat uzavřené dohody. Donald Trump v tomto ohledu vsadil zejména na přístup z pozice síly, kdy využíval především obrovského ekonomického a vojenského potencionálu Spojených států k vynucení a dosažení svých mocenských cílů.
Limity europeizace v Turecku: Možný vztah ekonomické politiky a zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na europeizaci třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na ekonomické vztahy Turecka s EU a dalšími subjekty a hledá možnou souvislost s tvorbou zahraniční politiky státu. Nejprve práce mapuje historický kontext vztahů EU a Turecka, popisuje vládnoucí stranu AKP a analyzuje změny v zahraniční politice. Ekonomické vztahy jsou prezentovány na tureckém exportu a importu a také na zahraničních investicích plynoucích do Turecka i směrem ven. Na počátku své vlády strana AKP investovala hodně úsilí do europeizace země v podobě reforem, což mělo za následek příznivější legislativu a růst zahraničních investic, ale také vzájemného obchodu s EU. V průběhu let nastaly určité výkyvy ve vzájemných ekonomických vztazích, ale ty neměly výraznější vliv na vztahy politické. Stejně tak zhoršení politických vztahů nemělo téměř žádný vliv na vzájemný obchod a investice. EU tedy zůstává i přes různé otřesy ve vzájemných vztazích nejdůležitějším obchodním partnerem Turecka. Pokud by měl nastat výrazný odvrat Turecka od EU, jeho motivy budou plynout nejspíše z vnitropolitického prostředí v podobě ideologie,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 280 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.