Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Revitalizace rašelin a mokřadů: postupy a monitoring efektivity
Skalníková, Andrea ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Rašeliniště a mokřady jsou významným krajinným prvkem a z toho důvodu je třeba je chránit a pečovat o ně. Ochrana a revitalizace mokřadů je dlouhodobě realizována v některých českých chráněných územích. Tato práce má za cíl zjistit, zda také v dalších oblastech střední Evropy jsou uplatňovány podobné koncepty revitalizace mokřadů, a jaké výsledky jsou dosaženy. V první části práce je popsána funkce rašelinišť a mokřadů v přírodě a jaké zásahy byly na mokřadech provedeny. Rešerše popisuje dosavadní revitalizační opatření, která byla na rašeliništích uplatněna a shrnuje jejich úspěšnost. V druhé části práce jsou vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření a podrobně rozebrány jednotlivé otázky, které se věnují postupům, monitoringu a hodnocení efektivity revitalizací a míře degradace jednotlivých území. Diskutována je kvalita koncepčního plánování a rozlišnost přístupů k ochraně a revitalizaci mokřadů a rašelinišť v jednotlivých zemích. Klíčová slova: revitalizace, monitoring efektivity, rašeliniště, mokřady
Rašeliniště a jejich vliv na místní klima - Červené blato, Klenová
ŠKARDA, Jakub
Diplomová práce pojednává o vlivu rašelištních biotopů na místní klima, zejména na teplotní a vlhkostní režim a ukazatele energetické bilance. Měření probíhalo na podobných lokalitách na rašeliništi Červené blato a rašeliništi Klenová v porovnání s kontrastním terestrickým nemokřadním ekosystémem trvalý travní porost v obci Malíkov nad Nežárkou na Jindřichohradecku. Měření teplotních a vlhkostních charakteristik probíhalo pomocí automatických měřících meteostanic v hodinovém intervalu. Během vegetační sezony byla na stanovištích odebrána rostlinná biomasa a popsána druhová pestrost. Předpokládaný vliv rašelinišť na místní klima byl prokázán na stanovišti Červené Blato. Zejména rašeliniště Klenová vykazovalo nestandardní hodnoty při měření ve 2 metrech, kdy zde byla naměřena nejnižší průměrná vlhkost a nejvyšší maximální denní teploty ze všech sledovaných lokalit. Stanoviště TTP ve 2 metrech také vykazovalo nestandardní hodnoty, které byly pravděpodobně způsobeny přítomností 2 rybníků a prameniště.
Toky metanu (CH4) z vrb (Salix sp.)
JANEBOVÁ, Klára
Cílem práce bylo studium toku metanu (CH4) z vrb, konkrétně vrby křehké (Salix fragilis) a z vrb pětimužných (Salix pentandra) a jejich přilehlých půd na ekosystémové stanici Mokré Louky u Třeboně (49°01s. š.; 14°46v. d.). Výzkum byl proveden v květnu 2016. Metan je jeden z důležitých skleníkových plynů, který může být emitován rostlinami do atmosféry. Toky metanu z vrb a ani faktory, které je ovlivňují, však doposud nejsou dostatečně zmonitorovány. Práce se stala součástí celoročního monitoringu těchto toků prováděného Ústavem výzkumu globální změny AV ČR pod vedením odborné konzultantky Dr. rer. nat. Mgr. Macháčové. Toky CH4 byly měřeny pomocí manuálních statických komorových systémů umístěných ve třech výškových úrovních a on-line přenosným laserovým plynovým analyzátorem. Toky byly zpracovány, statisticky vyhodnoceny a z výsledků byly vytvořeny přehledné tabulky a grafy. Z výsledků je zřejmé, že všechny studované stromy uvolňovaly ze svých kmenů CH4 a CO2, avšak nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dopoledními a odpoledními toky. U S. fragilis byly výrazně vyšší emise než u S. pentandra, zároveň u obou druhů dramaticky klesaly s výškou kmene. Tedy nejvyšší emise byly detekovány ihned u povrchu půdy. Zároveň byly naměřeny emise CH4 i CO2 z půdy.
Entomologický průzkum lokality - Mokřadní louky u Jetřichova
Mocek, Bohuslav ; Mikát, Miroslav
Zjištěny druhy zachovalých mokřadních a rašelinných lučním společenstev, např. modrásek Maculinea nausithous, perleťovec kopřivový Brenthis ino, můry Celaena leucostigma, Mythimna impura a Xestia sexstrigata. Lesní a arborikolní druhy např. píďalky Deileptenia ribeata a Puengeleria capreolaria, a lokální druhy brouků Rabocerus gabrieli a lesknáček Epuraea distincta. Xerofilní druhy, jako např. zaviječ Pempeliella ornatella, můra Calophasia lunula, okáč zední (Pararge megera) pronikají od suchých úhorů od železnice v s. části lokality.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Vliv odvodnění a následné revitalizace na vegetaci rašelinných luk
Krejčová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Tato práce má za cíl shrnout dosavadní poznatky o tom, jaký vliv má odvodnění v podobě drenáže na vegetaci rašelinných luk. První část práce, literární rešerše vědeckých článků, se snaží shrnout vliv vody na půdu. Popisuje, jak ztráta vody a degradace půdy ovlivní rostlinná společenstva mokřadů. Kvůli intenzifikaci zemědělství docházelo v minulosti k plošnému odvodnění těchto biotopů. Tento meliorační zásah měl za následek ztrátu rašelinného půdního horizontu a snížení biodiverzity. Tato rešerše zároveň vysvětluje důvody, proč bylo odvodnění v minulosti tak časté a snaží se zhodnotit účinnost a možnosti revitalizace těchto biotopů. V druhé části práce je popsán konkrétní výzkum v obci Senotín (probíhající v letech 2015 a 2016), ve kterém byly srovnávány výsledky studií z let 1996 a 2016. Byla zkoumána a porovnávána účinnost revitalizace na základě fytocenologického snímkování přítomné vegetace na třech odlišných typech ploch.
Biotopy vázané na migrační koridor údolí Tiché Orlice
Rejzek, Tomáš ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Mezi nejzávažnější vývojové změny vegetačního krytu bezesporu náleží expanze a invaze rostlin. Ikdyž jejich iniciátorem je sám člověk, probíhají nadále spontánně a nezadržitelně. Tato práce se zaměřuje na sudium průběhu těchto jevů podél řeky Tiché Orlice. Snaží se postihnout současný nebo budoucí dopad na domácí biotu a míru jejího ovlivnění. Zkoumá vliv dvou hlavních migračních cest exotických druhů - železničního koridoru a řeky. Na vzájemných interakcích vybraných ekologických skupin druhů /druhy expanzivní, neofyty, efemeroidy/ prezentuje možné kvalitativní a kvantitativní změny rostlinné složky přirozených biocenóz. Diplomová práce je zároveň podrobnou vegetační studií vytyčeného úseku řeky. Upozorňuje na fytocenózy zvláště významné svým plošným rozsahem nebo vzácností výskytu. Klasifikaci rostlinných společenstev provádí na podkladě nového národního přehledu vegetace. Ověřuje tím možnost jeho využití k podrobné interpretaci vegetační skladby na úrovni menšího výseku krajiny. klíčová slova: řeka, Tichá Orlice, vegetace, říční niva, říční krajina, invaze, expanze, neofyty, mokřady, aluviální louky, psárkové louky, olšiny, krajinná ekologie, klasifikace vegetace, botanika, fytocenologie, syntaxon
Spontánní obnova drobných mokřadů na orné půdě
VITTEK, Petr
Spontaneous restoration of wetlands on arable field was observed in the part of South Bohemia. The main aim of the study was to describe colonization of the newly formed wetlands by plants in relation to character of the site and its surroundings (age and size of the wetland, distance to the field margin and to a nearest permanent wetland). Data were collected during six seasons (2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016) and analyzed using regression analyses, scatterplots and ordination analyses (DCA, CCA). There were found no significant effects of the distance to the permanent wetland and the distance to the edge of the field on species composition of the newly created wetlands. The effect of successional age of wetlands on their species composition was significant. Species with a higher colonization ability were relatively more frequent in those wetlands located in a longer distance form the edge of the field. Participation anemochorious and hydrochorious species increased during a succesional time on studied wetlands, the proportion zoochorious and hemerochorious species decreased. These conclusions, however, be taken with caution, because it captured with a relatively small margin successional age. In general, it was shown that spontaneous restoration of wetlands on arable land is possible and runs to (semi)natural wetland vegetation.
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
Od stabilního katastru ke dronům a zpět
MIKULOVÁ, Eva
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání vývoje vybrané krajiny v čase od Stabilního katastru po současnost. Možnost využití moderní techniky pro identifikaci mokřadů a mapování meliorací. Jako zájmové území byly vybrány dvě lokality v katastrálním území obce Dříteň v Jihočeském kraji. V praktické části došlo ke shromáždění dostupných mapových podkladů a k jejich vyhodnocení. V závěru práce došlo k porovnání mapových podkladů s údaji získanými dálkovým průzkumem Země.
Vliv faktorů prostředí na rychlost dekompozice celulózy ve vybraných mokřadech
FILIPOVÁ, Marie
Tato diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151- Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště. V předkládané práci je srovnávána rychlost dekompozice standardního materiálu (celulózy) ve třech typech mokřadů, které se liší vodním režimem. Studie probíhala na dvou lokalitách marginálního mokřadu se stojatou vodou (Mokré Louky u Třeboně, Záblatské louky), na dvou nivních lokalitách (Brouskův mlýn, Hamerské louky) a na dvou lokalitách rašelinišť (Červené blato těžené a netěžené). Intenzita rozkladných procesů byla zjišťována pomocí metody celulózových sáčků. Sáčky byly ušity ze silonové sítě, každý byl rozčleněn do pěti kapes a do každé kapsy byl vložen celulózový obdélník. Jako celulóza byl použit filtrační papír. Tyto sáčky byly umístěny svisle do půdního profilu tak, že svrchní vzorek ležel na povrchu půdy a nejspodnější byl v hloubce 25 cm pod povrchem. Na každé lokalitě byla náhodně vybrána čtyři místa, na něž bylo umístěno po čtyřech sáčcích s celulózou. Celkově bylo tedy instalováno 96 sáčků, což činí 480 celulózových vzorků. V rámci této práce jsou vyhodnoceny výsledky dvou pokusů v roce 2013. Z lokalit byly odebrány vzorky ve dvou termínech, po třech týdnech expozice (pokus č. 1) a po pěti týdnech expozice (pokus č. 2). Pro oba pokusy byl úbytek bezpopelné sušiny nejvyšší na Hamerských loukách. Nejnižší úbytek bezpopelné sušiny byl pak na Červeném blatu těženém. Při druhém pokusu byly úbytky bezpopelné sušiny výraznější, což bylo způsobeno delší expozicí. Celkové nejnižší úbytek bezpopelné sušiny u všech lokalit byl v hloubkách 0-10 cm pod povrchem půdy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.