Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Z nepřátelské do „naší” uniformy. Vojáci wehrmachtu ze Slánska jako dobrovolníci československé zahraniční armády
Maršálek, Zdenko
Studie se zabývá osudy vojáků německé branné moci (Wehrmacht), kteří se stali dobrovolníky československé zahraniční armády v letech druhé světové války. Skutečnost, že na konci války měl každý třetí voják československého vojska na Západě za sebou kratší či delší službu v německé uniformě, neodpovídala propagandisticky utvářenému obrazu zahraničního odboje, a byla proto marginalizována. Barvitost osudů mužů z této skupiny je dokumentovány příkladem čtyř mužů, narozených v tehdejším okrese Slaný mezi roky 1909–1921.
Hlučíňané ve wehrmachtu - konfliktní narativ v české kultuře vzpomínání
Fojtíková, Anežka ; Mikulová, Soňa (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá veřejnými projevy vzpomínání na druhou světovou válku na Hlučínsku, s důrazem na vzpomínání na padlé místní vojáky bojující ve wehrmachtu. Cílem diplomové práce je popsat, jakým způsobem se veřejně vzpomíná na druhou světovou válku na Hlučínsku, a prozkoumat vztah mezi tímto a většinovým českým narativem. Základní rozdíly mezi nimi vyplývají z faktu, že Hlučíňané se účastnili války na straně Německa. Kladla jsem si otázky, jaké jsou v kultuře vzpomínání využívány prostředky, kdo vzpomínání iniciuje, organizuje a financuje a jaká je motivace aktérů. Ze všech projevů vzpomínání jsem si k podrobné analýze vybrala pomníky a hroby padlých a pietní akty. Důraz je přitom kladen na vzpomínání po roce 1989, kdy specifický "hlučínský" narativ již nebyl tabuizován. V první kapitole jsou představeny používané termíny, teoretické koncepty a metodologie výzkumu. Druhá kapitola pojednává o historii Hlučínska a identitě Hlučíňanů. Následující kapitola nastiňuje český narativ o druhé světové válce za komunistického režimu a po roce 1989. Čtvrtá kapitola představuje výsledky samotného výzkumu o kultuře vzpomínání na Hlučínsku. Ty jsou v poslední kapitole porovnány s českým narativem o druhé světové válce.
Signal - propaganda Wehrmachtu v okupované Evropě a Protektorátu Čechy a Morava 1940-1945
Beneš, Otmar ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená bakalářská práce je analýzou jedné z významných tiskovin nacistické propagandy z období druhé světové války - časopisu Signal. Práce má za cíl analyzovat zejména období od dubna 1940 do dubna 1945, kdy byla v činnosti redakce tohoto časopisu. Vzhledem ke značnému celoevropskému rozšíření tohoto periodika a jeho až do posledních dnů války trvající existenci, se autor ve své práci snaží provést obsahovou komparaci časopisu, jenž má spočívat jak ve výzkumu jeho tematického obsahu, který se během války výrazně měnil, tak i ve sledování jeho různého přijetí a role v okupovaných a neutrálních zemích. Zájem bude koncentrován na obraz války prezentovaný civilnímu obyvatelstvu v jednotlivých zemích Evropy. Ze zemí, kam byl Signal distribuován, je pak zvláštní důraz vzat na Protektorát Čechy a Morava. Klíčová slova Signal, 1940 - 1945, Wehrmacht, propaganda, Evropa, Protektorát, ilustrovaný časopis, druhá světová válka, tisk, fotografie.
Přijímání vojáků Wehrmachtu do československé zahraniční armády na Západě během 2. světové války
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Práce se zabývá přijímáním německých zajatců, bývalých vojáků Wehrmachtu, do československé zahraniční armády na Západě. Na základě studia široké škály pramenů především vojenské provenience ukazuje průběh náboru se všemi jeho proměnami a specifiky typickými pro lokality, kde se odehrával. Práce zároveň hledá odpovědi na otázky stran prověřovací praxe německých zajatců. Do jaké míry se odrazil normativ směrnic do reality náboru, jaké stylizační prostředky zajatci používali a jak byli hodnoceni oficiálními československými místy i prostými důstojníky. Výsledná mozaika by pak měla ukázat, že nábor bývalých německých vojáků byl nevyhnutelnou záležitostí nutnou pro doplňování československé branné moci. Samotné prověřování pak představovalo velmi pečlivý a přísný proces, jehož snahou bylo zamezit vstupu jakýchkoliv potenciálně nebezpečných či nespolehlivých osob, což se až na několik výjimek dařilo.
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 - 1957)
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období "velkého teroru", deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s...
Výroba zbraní pro Wehrmacht a armády spojenců Německa v českých zbrojovkách za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939-1945
Pojikar, Pavel ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Resumé Tato diplomová práce s názvem "Výroba zbraní pro Wehrmacht a armády spojenců Německa v českých zbrojovkách za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 - 1945" se zabývá podrobným popisem zbrojní výroby obrněných vozidel a pěchotních zbraní, vyráběných ve válečných letech 1939-1945 v českých zbrojovkách. Úvodní část se zabývá zbrojním průmyslem v Československu před Mnichovskou dohodou, vhodnými podmínkami k vyzbrojování a posílení německé armády, nejen využitím průmyslu, ale i strategické polohy. V následujících kapitolách popisuje hlavní zbrojní továrny za Protektorátu Čechy a Morava (Škoda Plzeň - Skoda Werke, ČKD Praha - BMM, Zbrojovka Brno) a díky okleštění naší země, tj. Československa, maximální využití technického a lidského potenciálu v době protektorátu. Zároveň dokumentuje odprodej nadbytečných zbraní Německu (děla a munice) a přiblíží i německou zbrojní výrobu. V dalších kapitolách se zaměřuje na srovnávání zbraní, jejich technický popis, zdokonalování a postupný vývoj. Představuje tanky (převážně tank ŠKODA vz. 35, dále lehký tank LT vz. 38 a později stíhače tanků a útočná děla z ČKD Praha postavené na jeho podvozku, Marder III, Hetzer, Grille), pěchotní zbraně vyráběné v Brně (karabina Mauser K98 a kulomety MG34, MG42, MG131). Zmiňuje také největší problém německého zbrojního průmyslu...
Obyvatelé Hlučínska v československé zahraniční armádě na západě
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá dosud neprobádanou problematikou Hlučíňanů sloužících v československém zahraničním vojsku na západě. Na příkladu obyvatel Hlučínska rozkrývá okolnosti náboru vojáků Wehrmachtu do československé armády. Pokouší se vystihnout specifika hlučínských účastníků zahraničního odboje a nastínit, jaké pohnutky je mohly vést k rozhodnutí vstoupit do zahraniční armády, jakým způsobem se dotyční prezentovali vyslýchajícím důstojníkům a podobně různé úhly jejich hodnocení ze strany československých důstojníků. Práce si klade za cíl především poukázat na neznámou skutečnost jejich vojenského působení mimo Wehrmacht a objasnit celkový počet a zařazení Hlučíňanů k československým jednotkám. Zamýšlený cíl pomohla objasnit jak kvantitativní analýza založená na seznamu jednotlivých osob, tak řada kvalitativních analýz rozebírajících především odvodní a výslechové listy. Mimo to bylo přihlédnuto k fondům různých vojenských institucí a místní provenience Okresního národního výboru v Hlučíně.
Vztah německé armádní elity k A. Hitlerovi na východní frontě (1941-1945)
SLAVATA, Josef
Cílem této práce je analyzovat vývoj vztahů Adolfa Hitlera k armádním elitám během tažení proti Sovětskému svazu v letech 1941-1945. Aby byl obraz komplexní, bylo třeba sledovat jejich vztahy od počátku Hitlerovy vlády, protože od roku 1933 do začátku války prošly bouřlivým vývojem. Ve stručnosti bude nastíněno, jak se Vůdce k armádním velitelům choval a jak zasahoval do bojů po vypuknutí konfliktu. Těžiště práce spočívá v analýze válečných operací se Sovětským svazem z hlediska vztahů německých generálů a jejich nejvyššího velitele. Práce se opírá o myšlenky samotných generálů a dalších osobností z Hitlerova okolí zachycené v jejich denících a pamětech, které konfrontuje s historickou literaturou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.