Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Šetření větrolamů ve vybraných katastrálních územích z hlediska druhového zastoupení dřevin a jejich zdravotního stavu
Knoblochová, Martina ; Janeček, Miloslav (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením současného stavu vybraných větrolamů z hlediska druhového složení, zdravotního stavu a jejich funkčnosti. Jedním z nejúčinnějších opatření proti větrné erozi jsou ochranné lesní pásy - větrolamy. Chrání území před odnosem ornice, odvíváním sněhové pokrývky a snižuje výpar z půdy. Aby větrolam optimálně plnil svou funkci, je důležité jeho prostorové uspořádání, druhové složení a zdravotní stav. Větrnou erozí je v České republice ohroženo 29 % zemědělské půdy. Nejvíce jsou však ohroženy pozemky na jižní Moravě. Pro tuto práci byly vybrány dvě lokality v okrese Znojmo, kde se vyskytují půdy nejvíce ohrožené větrnou erozí. Lokalita 1 se nachází v katastrálních územích Břežany, Čejkovice a Božice, lokalita 2 v katastrálních územích obcí Velký Karlov, Hrádek a Křídlůvky. V lokalitách bude zjištěna potenciální přirozená vegetace, klimatické, geologické, půdní a hydrologické podmínky, které určují vhodnost daných větrolamů. Pro hodnocení větrolamů byla zvolena metodika podle Podhrázské (2008), Metoda hodnocení a kategorizace větrolamů. Větrolamy jsou hodnoceny jako samostatný liniový prvek, ale také jako součást systému těchto prvků. Bude hodnoceno např. jejich umístění, druhové zastoupení stromů a keřů a stáří porostu. Dále funkční typ větrolamu, jeho výška, šířka a délka, počet řad, horizontální a vertikální parametry. Pro hodnocení celých systémů prvků je důležité zohlednění orientace větrolamů, umístění v souladu s terénem a směrem větru, a vzdálenost jednotlivých pásů od sebe. Zapojení větrolamů do krajiny bude hodnoceno pomocí klasifikátoru bonitace porostu dle Kolaříka (2005). V lokalitách bylo vybráno 22 větrolamů pro posouzení jejich funkčnosti a následně byl navrhnut případný postup jejich obnovy.
Ochrana a organizace povodí v Tvarožné Lhotě
Kučerová, Svatava
V práci jsou shrnuty poznatky o vodní a větrné erozi. Zájmovou lokalitou byla obec Tvarožná Lhota, ve které byl analyzován současný stav využívání půdního fondu. Dále byla stanovena ohroženost pozemků vodní erozí z hlediska dlouhodobé ztráty půdy a v případě přívalové srážky. Pro výpočet dlouhodobé ztráty byla využita metoda odtokových linií a metoda v prostředí ArcGIS. Pro výpočet ztráty půdy z přívalové srážky byla použita metoda CN-křivek.
Kritéria rozvoje větrné eroze na těžkých půdách v podhůří Bílých Karpat
Kozlovsky Dufková, Jana
Větrná eroze, jev postihující především lehké výsušné půdy, se na několika místech České repoubliky vyskytuje i na půdách těžkých. Jednou z oblastí, kde se tato anomálie projevuje, je podhůří Bílých Karpat. Proces větrné eroze působí v tomto území převážně v zimním a předjarním období, kdy vlivem nízkých teplot dochází na zdejších půdách k výraznému rozpadu půdní struktury, a půdy, které by zrnitostně v jiných oblastech patřily mezi neohrožené, jsou zde větrnou erozí silně ohrožovány.
Klimatické podmínky rozvoje větrné eroze v oblasti jižní Moravy
Spáčilová, Bronislava
Práce se zabývá současným stavem a budoucím vývojem klimatických podmínek jižní Moravy ve vztahu k větrné erozi a stanovováním účinnosti větrolamů. Zájmové lokality reprezentují oblasti ohrožené větrnou erozí. Klimatické poměry byly vyhodnoceny za období 1961--1990, 2021--2050 a 2071--2100, a to pomocí klimadiagramů, teplotní a srážkové extremity, vláhové bilance a klimatických regionů. Scénáře předpokládají úbytek měsíců teplotně podnormálních, pokles vláhové bilance do záporných hodnot a nárůst měsíců teplotně mimořádně nadnormálních i srážkově podnormálních a zvýšení pravděpodobnosti suchých vegetačních období. Hrozba sucha by měla narůstat a tím také výměra půdy ohrožené větrnou erozí. Výrazná schopnost větrolamů snižovat rychlost větru i v době, kdy dřeviny nejsou ještě olistěné, byla prokázána měřením u pěti vybraných větrolamů na jižní Moravě. Nejklidovější zóna byla zjištěna ve vzdálenosti dvoj až trojnásobku výšky větrolamu na závětrné straně. K posouzení účinnosti větrolamů v různých fenofázích bez nutnosti měření byla použita optická porozita a model WEng. Výstupy modelu ukázaly podobný průběh zeslabení rychlosti větru jako výsledky terénních měření, avšak pouze v blízkosti větrolamu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.