Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role mravních autorit V. Havla, L. Walesy a Jana Pavla II. pro pád totalitních režimů.
Řezník, Robert ; Svoboda, Cyril (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Práce se zaměřuje na úpadek totalitního režimu a na kořeny protikomunistického odporu. Vyjadřuje vzedmutí občanského odporu který iniciovali hlavní protagonisté tohoto celospolečenského revolučního vzmachu. Najevo vysvitne odvaha tří hrdinů své doby. Klíčová slova: totalitní režimy, Solidarita, Katolická církev, disent, svoboda, komunistická strana, identita, demokracie, hodnoty
Obraz masových médií v dystopických filmech natočených od 70.v let 20. století
Ševců, Josef ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený a soustředěný pohled na principy fungování masových médií ve vybraných dystopických filmech, resp. ve filmech, kde se objevují antiutopické prvky. Práce tematicky vychází a myšlenkově rozvíjí témata, která byla obsahem bakalářské práce stejného autora - v případě bakalářské práce se jednalo o obraz masových médií výhradně ve třech antiutopických románech (Konec civilizace, 1984 a 451 stupňů Fahrenheita), avšak žádná z filmových inscenací těchto beletristických děl obsahem této diplomové práce není. V tomto případě je výběr materiálů širší, a tak je nahlédnuto na více různých témat spojených s masovými médii. Diplomová práce obsahuje celkem 12 filmů, které jsou následně rozděleny do tří kategorií na základě převládajícího nazírání na funkci masových médií. První část se soustředí na masová média jako na konstitutivní činitele dystopických společností. Jedná se o filmy, kde masová média ovlivňují celou společnost. Do druhé části jsou umístěny filmy, ve kterých média zásadním způsobem ovlivňují život konkrétních jedinců (přestože na celou společnost mít vliv nemusí). Poslední, třetí část zahrnuje snímky, v nichž jsou klíčovými motivy zábavní mediální produkty vytvářené v dystopických společnostech.
Obraz masových médií v antiutopických románech 20. století
Ševců, Josef ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Cílem této bakalářské práce je poukázat na rozličné aspekty týkající se masových médií ve vybraných románech antiutopické literatury 20. století. Jedná se výhradně o tři romány: Konec civilizace Aldouse Huxleyho, 1984 George Orwella a 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bradburyho. Práce shrnuje jednotlivé narativní struktury vybraných děl s akcentem na konfrontaci individualit s masovými médii. Dále zkoumá funkci masových médií, která je od nich očekávána z hlediska potřeb státu, analyzuje média z hlediska technického a popisuje paralely mezi jednotlivými masmediálně orientovanými motivy. Zejména ovšem ověřuje význam masových médií v korelaci se stávajícím stavem společnosti a podává příklady toho, jak se některé vize autorů analyzovaných antiutopických románů přiblížily skutečnosti.
Téma viny v české próze 60. let 20. století
HOUZIMOVÁ, Eliška
Záměrem diplomové práce je rozkrývání tématu viny ve vybraných textech šedesátých let dvacátého století, jež je sledováno v souvislosti s fenomény holocaustu, odsunu Němců z pohraničí, kolaborace a komunistického režimu. Zároveň jsou zvažovány vazby světa fikčního a aktuálního s cílem poukázat na specifický charakter totalitních režimů. V rámci analýzy, komparace a interpretace textů je pozornost soustředěna na hledání paralel mezi nacistickým a komunistickým režimem, včetně rozkrývání styčných ploch jejich ideologií. Při analýze jednotlivých uměleckých textů jsou zároveň zvažovány konkrétní vypravěčské postupy a jejich vliv na interpretaci viny. Ta je nahlížena za pomoci existenciální filosofie, jež přispívá ke specifikaci možných postupů rozkrývání a zhodnocení jednotlivých provinění a zároveň otevírá cesty diskusi o vině a možnostech neviny jako významných fenoménech nejen literatury šedesátých let.
Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
Bartáková, Anna ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Práce spočívá v průzkumu odlišného pojetí dělby moci mezi vůdcem a stranou ve fašistické Itálii a nacistickém Německu prostřednictvím historické komparace. Srovnáním ideologických základen obou režimů, zbůsobů, jakým došlo k uchopení moci ve státu těmito režimy a uplatňováním vůdcovského principu je vyjádřeno, jak fašismus a nacismus naplňovaly ideologické pojetí vůdce a strany v praxi. Výsledekm je zjištění, že nacismus v Německu se uskutečnění svého ideálu přiblížil více, než fašismus v Itálii. První část se zabývá definicí obou ideologií, druhá část se týká pojetí státu, třetí část definuje vůdcovský princip, ve čtvrté části je nastíněna funkce stran v daných režimech a v části páté je pospán vztah vůdce a strany. Přínosem práce je vymezení takových historických skutečností, jež představují potenciální hrozbu též pro současné demokratické systémy a společnost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.